Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

20. září 2020

119734074_1062467454207321_678099073217490928_o

Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

Falcon odkládá kvůli počasí

Falcon 9 určený k vynesení 12. ostré várky družic Starlink. Vidíte na prvním stupni worm-logo NASA? Tento stupeň letět právě na misi DM-2.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Start dalších 60 družic Starlink se odkládá a SpaceX čeká na lepší počasí. Mořské proudy v přistávací oblasti jsou totiž moc silné a plošina v Atlantiku, na kterou měl ve čtvrtek přistát první stupeň nezvládá držet danou pozici. Po odvolání čtvrtečního pokusu SpaceX nejprve uvedla, že to opět zkusí o 24 hodin později v pátek večer. Jenže z pátku uplynulo jen pár hodin a SpaceX ještě v noci oznámila změnu plánů – přípravy na páteční start nebudou pokračovat. Prý potrvá několik dní než se podmínky v místě přistání zlepší natolik, aby firma mohla přistoupit ke startu rakety Falcon 9 z rampy 39A.

Přistávací plošina Just Read the Instructions byla vyslána do oblasti vzdálené 630 kilometrů severovýchodním směrem od Mysu Canaveral, aby na ní přistál první stupeň Falconu 9, což je nezbytný krok k tomu, aby mohl být použit opakovaně. Šéf SpaceX, Elon Musk, uvedl, že mořské proudy v místě přistání (zhruba přímo na východ od města Charleston v Jižní Karolíně) neumožňují plošině udržovat stálou pozici. Dodal také, že podmořské thrustery, které plošina používá k manévrování mají být v budoucnu zesíleny.

Aktuální stav hurikánů v okolí USA. Povšimněte si také kouře z lesních požárů na západě kontinentu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Atlantikem v těchto dnech prochází několik bouří, mezi kterými najdeme i hurikán Teddy ve středním Atlantiku nebo pozůstatky hurikánu Sally na východním pobřeží USA. SpaceX disponuje dvojicí přistávacích plošin, z nichž každá má rozměry fotbalového hřiště. Právě na ně ve většině případů motoricky po sérii manévrů dosedají první stupně raket Falcon 9.

Vyzvednutí prvního stupně Falconu 9 z přistávací plošiny
Zdroj: https://twitter.com/Kyle_M_Photo/

Díky opakovanému použití prvních stupňů má pro SpaceX velký význam z hlediska nákladů na start a jde o důležitý aspekt vysoké startovní kadence těchto nosičů. V historii firmy najdeme případy, kdy SpaceX odstartovala i navzdory špatnému počasí v přistávací oblasti a přistání stupně tak bylo riskantnější. Nyní je však znovupoužitelnost již silně zakořeněná do firemní kultury, že je záchrana stupně mnohem důležitější než dříve.

SpaceX letos vypustila 16 raket Falcon 9 a zatím se zdá, že by pro ni mohl být rok 2020 rekordní. Připravuje totiž i další starty a letos by jich tak mohla nasbírat více než v jakékoliv dřívějším roce. Prozatímní rekord drží rok 2018, ve kterém SpaceX provedla 21 startů svých raket. Ze 16 letošních startů zatím firma pouze ve dvou případech sáhla po zbrusu novém prvním stupni – zbylých 14 misí využilo stupeň již použitý. Do konce roku SpaceX plánuje ještě nejméně dva starty s novými prvními stupni – pro družici GPS (start prozatím 30. září) a první ostrou misi lodi Crew Dragon (start zatím 23. října).

První stupeň Falconu 9 připravený k přepravě se sklopenými nohami
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Také při těchto misích mají stupně přistát na mořských plošinách, aby mohly v budoucnu letět znovu. Dvě plošiny, které má firma k dispozici, jsou nezbytné pro záchranu prvních stupňů raket, které vynáší těžký náklad nebo náklad mířící na energeticky náročnou oběžnou dráhu. Nosič v takovém případě využije až příliš mnoho pohonných látek k urychlení nákladu, takže první stupeň jich pro návrat na Floridu nemá dost. Většina posledních startů Falconů 9 využívala právě přistání na mořských plošinách.

Na letošní rok firma plánuje ještě nejméně šest startů pro platící zákazníky – kromě již zmíněných misí s družicí GPS nebo lodí Crew Dragon jde ještě o zásobovací misi lodi Dragon 2 (15. listopadu), komunikační družici Turksat 5A (nejdříve 30. listopadu) a sdílenou misi malých družic (16. prosince). Napočítali jste jen pět startů místo šesti? Ve výčtu chybí ještě jeden zajímavý start – 10. listopadu má z Vandenbergovy základny v Kalifornii startovat Falcon 9 s družicí Sentinel-6 Michael Freilich, což je společný projekt agentur NASA, NOAA, ESA, CNES a Eumetsat.

Sentinel 6A během testů
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Kromě těchto misí pro platící zákazníky bude SpaceX pokračovat ve vypouštění Falconů s vlastním nákladem – družicemi Starlink, které mohou startovat s rozestupem pár týdnů. Doposud bylo vypuštěno více než 700 těchto družic, přičemž v rámci první generace má dojít k vypuštění zhruba 1440 objektů. Tyto družice mají zajistit spolehlivé a kvalitní připojení k internetu po celém světě.

Kosmický přehled týdne:

Starship SN7.1 na testovacím podstavci.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Ani tento týden neutichl čilý ruch na texaské základně Boca Chica. Testovací prototyp Starship SN7.1 podstoupil v minulých dnech několik zkoušek, ale ani při jedné nepraskl. Kromě toho na základnu dorazila třeba obří nádrž na kapalný kyslík, dále nohy (zřejmě pro SN9), nebo kryty aerodynamických ploch pro SN8. Postup prací teď ale možná bude muset zpomalit kvůli počasí – na Boca Chica by totiž mohl dorazit rodící se hurikán, který zatím ještě nedostal jméno.

Japonská kosmická agentura JAXA chce využít svou sondu Hayabusa 2 i poté, co na konci letošního roku doručí na Zemi návratové pouzdro se vzorky z planetky Ryugu. Cílem dalšího výzkumu se má stát planetka 1998 KY26 s průměrem jen 30 metrů bohatá na vodu. Sonda by k této planetce měla doletět v červenci roku 2031. Předtím se ještě setká v červenci 2026 s planetkou 2001 CC21 a provede dva gravitační manévry u Země (prosinec 2027 a červen 2028).

15. září Čína provedla svůj teprve druhý start z mořské plošiny. Raketa Dlouhý pochod 11H odstartovala z plošiny De bo 3 ve Žlutém moři a na sun-synchronní dráhu dopravila celkem devět malých družic pro snímkování Země (Jilin-1 Gaofen-03B-01 až 06 a Jilin-1 Gaofen-03C-01 až 03). Start však vyvolal v některých případech nesouhlasné reakce. Nosič totiž letěl na sun-synchronní dráhu, takže raketa nabrala směr na jih. Přelétla tedy přes Taiwan a následně přes Borneo.

Přehled z Kosmonautixu:

Dva články denně – to je garantovaná porce informací o kosmonautice, které na našem webu dostanete. Pokud jste tento týden některý článek minuli, zde najdete jejich kompletní přehled. Začali jsem tím, že jsme si ukázali fotky ze stavby třetího evropského servisního modulu pro loď Orion. Představili jsme si projekt Janus, který představuje další výzvu pro malé družice, řeč byla i o nové misi na studium kosmického počasí. Shrnuli jsme si dění kolem prototypů Starship na Boca Chica, dali jsme Vám tip na novou knihu od člena naší redakce a nevynechali jsem ani tradiční souhrn novinek kolem stanice Gateway. Podívali jsme se, co se zkoumá na ISS a společně jsme se těšili z dalšího českého podílu na kosmickém projektu – chystané misi Hera. Měli jsme pro Vás připravený komentovaný přenos ze startu Falconu 9, ten však byl odložen. Shrnuli jsme novinky kolem české účasti na projektech ExoMars a JUICE, sledovali jsme pokus o destrukci SN7.1, ke které však nedošlo. Ukázali jsme si, jak armáda využila nepotřebnou meteorologickou družici a v sobotu odpoledne jsme se podívali na ISS, konkrétně na vědecké zařízení Veggie.

Snímek týdne:

Firma Dynetics, kterou NASA před několika měsíci vybrala do finále výběru pilotovaného lunárního landeru, představila plnorozměrovou maketu svého landeru ALPACA. Tuto maketu budou nyní využívat američtí astronauti, kteří zhodnotí, jak jim vyhovuje a co by případně chtěli změnit. Projekt je zatím v časné fázi vývoje a tak je možné dělat podobné úpravy relativně snadno.

Plnorozměrová maketa lunárního landeru ALPACA.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Společnost Arianespace představila tento týden video, které zachycuje předstartovní přípravy na start rakety Vega, ale i záběry, které jsme po startu neviděli. Připomeňme, že pro Českou republiku šlo o důležitý start, jelikož dispenzer, na kterém byly umístěny družice, navrhli a postavili experti z brněnské firmy S. A. B. Aerospace.