Tohle byl týden, který v kosmonautice nenastává často. Zhodnotit jej na řádcích Kosmotýdeníku bylo náročné, ale nemusíte se bát, o Falconu Heavy nebudeme mluvit stále. Dokonce v hlavním tématu vyšlo místo i na Mars, kde se podíváme na další stopu v hledání dávného života. Nevynecháme ani další tradiční rubriky a samozřejmě – dojde i na Falcon Heavy. Přeji vám proto pěkné čtení a hezkou neděli.

Příběh „fosilních“ trubiček pokračuje:

Možná si vzpomínáte, že v tomto Kosmotýdeníku jsme psali o úžasných snímcích kamery MAHLI, která zachytila – podle některých – stopy po existenci dávného fosilizovaného mnohobuněčného života. Nakonec se však ukázalo, jak jsme psali v dalším Kosmotýdeníku, že tyto útvary vznikají přirozeně, avšak ve velmi zajímavém prostředí, které může dokazovat podmínky pro vznik života. Dnes budeme v tomto příběhu pokračovat. Ukázalo se, že pro vědce jsou mnohem zajímavější takzvané „vlaštovky“, tedy vykrystalizované minerály ve tvaru „v“ připomínající siluetu letícího ptáka. Oba útvary spolu však souvisí.

Tentokrát však jde o krystalické žíly, které nejvíce připomínají sádrovcové žíly v pozemských horninách. Jsou však velmi úzké a jejich zkoumání nám může říct něco o podmínkách na dávném Marsu. Rover z nich totiž pomocí svých přístrojů bude schopen dostat čas, kdy vznikaly a také zjistit, zda jde o útvary, které vznikly společně s okolní horninou, anebo jde o dutiny, které byly později vyplněny minerály. To je důležité vědět pro další pochopení vývoje vod v jezeře a pod ním. Tato vodní plocha se kdysi nacházela v kráteru Gale, který nyní zkoumá vozítko Curiosity.

Aktuálně se rover nachází v lokalitě Vera Rubin Ridge, která se táhne po svahu středové hory Mnt Sharp ve středu kráteru Gale. Tato oblast byla pro zkoumání vybrána ještě před tím, než na povrch v roce 2012 vozítko dosedlo. Na snímcích z oběžné dráhy jde totiž o skalnatý výchoz, který má výrazně světlejší našedlou barvu, než okolní (na hematity bohatá) načervenalá oblast. Jedná se o stejnou oblast, kde byly objeveny již v úvodu článku zmíněné tyčinky, které připomínaly fosilizované organismy, ale ukázalo se, že jde z geologického hlediska o neméně zajímavé minerály, jež se druhotně vysrážely v otvorech, kterými zřejmě dříve proudila na soli velmi bohatá minerální voda. Aktuálně vozítko zkoumá konkrétní oblast, která nese jméno „Jura“.

„Zkoumaná oblast je zkrátka plná pokladů.“ uvedl Ashwin Vasavada, vedoucí výzkumník projektu Curiosity, který pracuje v Jet Propulsion Laboratory NASA v Pasadeně v Kalifornii. „Každý z nálezů je důležitou stopou, tím lépe, čím těchto stop více nalezneme. Čeká nás zábavná práce, při hledání odpovědí na to, co tyto stopy znamenají.“

„Tyto malé tvary ve tvaru „V“ nás opravdu zaujaly, ale nebyly důvodem, proč jsme šli zkoumat tuto oblast,“ řekla Abigail Fraeman z JPL. „Nejdříve nás zaujala změna barvy z jedné oblasti na druhou, jak jsme ji viděli i z oběžné dráhy. Měli jsme štěstí, že jsme nalezli tyto malé krystaly. Jsou tak maličké, že je nevidíte, dokud se na ně nepodíváte naší zvětšovací kamerou MAHLI.“

Jednotlivé krystaly jsou velmi malé, přibližně o velikosti zrnka rýže. Obvykle mají tvar do „V“, nebo i složitější, například hvězdice. Jedná se o standardní krystalickou vlastnost, kterou u sádrovce známe i na Zemi. „Tyto tvary jsou charakteristické pro krystaly sádry,“ řekl Sanjeev Gupta, člen vědeckého týmu Curiosity na Imperial College v Londýně, který studoval krystaly ve Skotsku. Sádra je forma síranu vápenatého. „Mohou se vytvářet, když se soli koncentrují ve vodě, například v odpařujícím se jezeře.“

Jemně vrstvené skalní podloží v oblasti Jura je výsledkem sedimentace v jezírku, jak bylo zjištěno již v několika nižších, starších geologických vrstvách kráteru Gale. Curiosity však nyní zkoumá poněkud jiné případy. Jde o krystalické žíly, které vznikaly po odpaření povrchové vody, která proudila skrz horniny a výrazně mineralizovala. Některé skalní útvary zkoumané v oblasti Jura mají dvousložkové minerální žíly, které se tvořily poté, co se sedimenty v jezeře proměnily v kámen. Jasnější části těchto útvarů obsahují síran vápenatý; tmavší části obsahují více železa. Některé krystaly sádry vypadají tmavší než klasická sádra, jsou totiž obohacené železem. Jedná se o stopy, že původní krystalizační materiál mohl být nahrazen nebo odstraněn pozdějšími účinky podzemní vody.

„Zatím na této misi vyprávěla většina důkazů, které jsme viděli, o starém jezeře v kráteru Gale, které mělo málo slanou poměrně čerstvou vodu,“ řekl Vasavada. „Kdybychom nyní začali být přesvědčeni o tom, že jezero bude časem slanější, pomohlo by nám to pochopit, jak se v kráteru Gale změnilo životní prostředí, což je v souladu s celkovým přesvědčením, že se voda na Marsu časem zkazila. Hlavně to však dokazuje, že na to zkažení měla dostatek času.“

Taková změna by mohla být rozdílná oproti pozemským horským jezerům, která jsou často doplňována vodou z roztátého sněhu, který udržuje soli zředěné a vodu čerstvou. Opačný příklad jsou slaná jezera v pouštích, kde se voda odpařuje rychleji, než je nahrazována. Pokud se však krystaly formují uvnitř vytvrzené horniny mnohem později, než v odpařujícím se jezeře, nabízejí možné důkazy o chemii vlhkého podzemního prostředí. A ta by byla pro případný život poměrně zajímavá.

„Nicméně v obou scénářích jsou tyto krystaly novým typem důkazů, které potvrzují příběh o přetrvávající vodě a dlouhodobém obytném prostředí na Marsu,“ uvedl Vasavada.

Rozdíly v obsahu železa v žilách – měnících se vlastnostech okolního podloží, mohou poskytnout důkazy o podmínkách příznivých pro mikrobiální život. Oxidy železa se mění ve své rozpustnosti ve vodě, přičemž více oxidované typy jsou obecně méně náchylné, že budou rozpuštěny a přemístěny do případných minerálních žil. Prostředí s řadou oxidačních stavů může poskytnout energetický gradient využitelný některými typy mikrobů.

Kosmický přehled týdne:

Poté, co Falcon Heavy poslal Tesla Roadster do vesmíru a horní stupeň ho nakonec navedl na dráhu s nejvzdálenějším bodem někde za Marsem, se astronomové snaží putující automobil s připojeným posledním stupněm vyfotografovat. Povedlo se tak i českým astronomům, konkrétně Martinovi Maškovi z FRAM/FZÚ a výsledek můžete vidět zde. Jedná se o malý černý bod putující na hvězdném pozadí ve středu snímku. Jeho průběžné změny jasnosti jsou způsobeny rotací celého tělesa.

Dnes v 9:59 SEČ měla odstartovat raketa Sojuz 2-1a se zásobovací lodí Progress MS-08 k ISS. Specialitou tohoto startu měla být první zkouška takzvaného superrychlého letového profilu, který by loď doručil už za 3,5 hodiny ke stanici. Nakonec se však těsně před startem neodstartovalo ze zatím neznámých důvodů. Náhradní termín by mohl být zítra, ale to už bude vzájemná poloha kosmodromu a stanice nevhodná pro superrychlý letový profil. Děkujeme všem, kteří se dívali na náš Živě a česky komentovaný přenos.

První stupeň Falconu 9 z mise SES-16, který neplánovaně přežil přistání do vln oceánu, nakonec k pobřeží nedoputoval. Byl řízeně zničen, protože by jeho systémy mohly po delší době v moři představovat riziko a hrozilo, že by mohl ohrozit své okolí. Nebylo ani známo, jak moc je poškozen a co vše se v něm ještě dá kontrolovat a co již ne. Navíc se zřejmě začal pomalu potápět.

Prohlédněte si galerii fotografií z prvního historického startu v současnosti nejsilnější rakety – Falconu Heavy:

Podle této zprávy byl představen první oficiální termín startu nákladní verze malého raketoplánu Dream Chaser, který by měl dopravovat náklad na Mezinárodní kosmickou stanici. Ten termín by měl směřovat ke konci roku 2020.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden rezonoval a trhal internetová připojení start Falconu Heavy. Tento historický akt se samozřejmě projevil i na našem portálu a tak v našem souhrnu nalezne své pevné místo. Přesto jsme vás informovali i o dalších zajímavých záležitostech z kosmonautiky, které se tento týden udály. Pojďte se podívat. Pro začátek jsme se podívali na přípravu výroby největšího evropského motoru na tuhé pohonné látky. Mít snímek své zahrady vyfocené z vesmíru online a ještě s doprovodnými daty? Pro společnost Planet Labs žádný problém. Jejich cílem je schopnost pořizovat snímky skutečně čerstvé každý den a poskytovat je online. Hlavní událostí však byl start Falconu Heavy. Po pěti letech vývoje se na start chystala největší raketa současnosti a co víc, její start se každým dnem obohacoval o stále nové úžasné věci. Ani toto úterý jste nepřišli o pravidelnou dávku vyprávění o programu Gemini z pera našeho redaktora Ondřeje Šamárka. Nejčtenějším článkem naší historie se stal samozřejmě Živě a česky komentovaný přenos ze startu Falconu Heavy. Stal se malý zázrak a tahle obdivuhodná raketa odstartovala na první pokus! Zajímavé věci se dějí i v přípravách na Novou éru americké kosmonautiky, kde například motorová sekce rakety SLS prošla důležitými testy. V našem nejstarším video-seriálu jste se mohli podívat, jaké kosmonautické události tvořily měsíc leden. Start Falconu Heavy dopadl až na přistání prvního stupně na jedničku. Připravili jsme pro vás článek, který tuto zcela mimořádnou událost hodnotil. Tento týden oslavil narozeniny jeden důležitý evropský technický unikát. Modul Columbus měl na pomyslném dortu deset svíček! Pro dobrou orientaci kosmických lodí ve vzdálených částech sluneční soustavy je překvapivě podstatné mít hodně dobré hodiny. Jedny takové připravuji v JPL. Společnost Rocket Labs už dvakrát vypustila raketu Electron. Nyní ji čeká významný krok, bude vynášet náklad pro NASA. Tento týden se na start také chystala ruská zásobovací loď Progress MS-08, kterou čekala jedna specialitka, měla se totiž ke stanici vydat po takzvaném superrychlém profilu letu. Tento start jsme pro vás samozřejmě připravili Živě a česky komentovaný.

Snímek týdne:

Tentokrát bylo poněkud obtížné vybrat konkrétní snímek týdne, ale naopak vůbec nebylo složité vybrat událost, která by se do této rubriky hodila. Slov bylo již napsáno dost, obdivujte, do té chvíle neviděný návrat dvou prvních stupňů Falconu 9 najednou. Je to omračující.

Video týdne:

Ani ve videu týdne nemůžeme vynechat Falcon Heavy. Dnes to budou dvě videa a obě doporučujeme poslouchat s reproduktory, nebo sluchátky na maximum. První vám ukáže, jak se prostorově dá poslouchat start Falconu Heavy. Neplánovaně si v něm prohlédnete i interiér VAB. V druhém si zase poslechněte dvojitý sonický třesk přistávajících postranních prvních stupňů.

https://www.youtube.com/watch?v=Z_kfM-BmVzQ

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2018/02/fh_07.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DVhxCOFU8AAbyZA.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DVh3AKAV4AEHNI1.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/IMG_3045-3-copy.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/IMG_3024-3-copy.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/40091521262_fd033d4a59_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/WVWS_Falcon-Heavy-2-2.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/02/WVWS_Falcon-Heavy-Demo-.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22211-nasahome.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22212-nasa.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22213-nasa.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22214-nasa.jpg