2. dubna v 0:35 vzlétla z rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku raketa SLS na svou druhou misi, čímž začala výprava Artemis II. Ta potrvá lehce přes 9 dnů a je výjimečná tím, že se při ní po cca 53 letech lidstvo vrátí k Měsíci. Takovou mimořádnou událost si nemůžeme nechat ujít a proto jsme pro Vás připravili psaný online přenos, ve kterém vám budeme informovat o aktuálním dění kolem této mise. Aktualizace budou většinou přicházet s rozestupem několika hodin. Není tedy potřeba mít článek neustále otevřený. Nové příspěvky se vám na již otevřené stránce neukáží automaticky – v takovém případě musíte stránku ručně aktualizovat.
11. dubna 2:07
Posádka Artemis II se vrátila na Zemi. V tom tichém dosednutí do oceánu je všechno — odvaha i síla vrátit se zpět k tomu na čem záleží. Historický moment, který nás přiblížil k návratu přistání člověka na Měsíci.
11. dubna 2:03
Došlo k zahájení sekvence brzdících padáku a dochází k postupnému rozevření.
11. dubna 2:01
Podařilo se navázat spojení a týmy mají i vizuální kontakt.
11. dubna 01:54
Kosmická loď vstupuje do Zemské atmosféry. Očekáváme výpadek spojení.
11. dubna 01:33
Servisní modul byl úspěšně odhozen.
11. dubna 00:30
Co se dnes vůbec bude dít? Zde je časový plán.
01:33 – Oddělení servisního modulu od návratového modulu.
01:53 – Vstup návratového modulu do atmosféry a ztráta spojení.
2:00 – Navázání spojení s astronauty.
2:03 – Vytažení padáku ke zbrzdění modulu.
02:07 – Předpokládané přistání do vln oceánu a zahájení vyloďovacích operací.
10. dubna 22:29
Už za necelé 2 hodiny začne živý přenos z brněnské hvězdárny a planetária. Přenosem bude provázet Dušan Majer a Tomáš Přibyl. Odkaz zde: https://www.youtube.com/live/q_pygDESr0Q?is=8zfBswbqAG2PD6P7
10. dubna 22:00
Michal Václavík doplnil, že ve 20:53 Orion provedl osmisekundovou korekci své návratové dráhy, která změnila rychlost lodi o 1,28 m/s. To mělo drobný vliv na další harmonogram. návratová kabina tak svůj manévr (Δv=3,02 m/s) provede v 1:37 SELČ, tedy o dvě minutyp ozději oproti předešlému plánu a zážeh potrvá 19 sekund. „Žabka“ při vstupu do atmosféry se lehce zploští a Orion má na hladinu Tichého oceánu dosednout ve 2:07:07, tedy o 15 sekund dříve, než se plánovalo.
10. dubna 13:26
Posádka sice ještě spí, ale mise Artemis II se nezadržitelně chýlí ke svému konci. Už za přibližně půl dne se astronauti vrátí zpět na Zemi. podle časového harmonogramu, který zveřejnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, se má mezi 17:35 až 19:50 SELČ posádka probudit, nasnídat a provést osobní hygienu. Mezi 19:50 a 20:10 bude prostor pro konzultaci zdravotního stavu s pozemním střediskem. Ve 20:10 začne zhruba čtvrthodinové uspořádání kabiny Orionu, který souvisí s přípravou na přistání. Ve 20:20 se Orion začne chystat na korekční manévr RTC-3, který se uskuteční ve 20:53. Mezi 21:35 a 23:05 má pokračovat příprava kabiny na přistání. Ve 23:05 proběhne příprava a nastavení Orionu na přistání.
Další důležitý moment nastane zítra v 1:33, kdy dojde o rozdělení lodi na návratový modul s posádkou a evropský servisní modul, který úspěšně sloužil po celou dobu mise. O dvě minuty později provede návratový modul vlastní úpravu trajektorie. Samotný návrat do atmosféry začne v 1:53 ve výšce 120 kilometrů při vzájemné rychlosti Orionu vůči Zemi 38 275 km/h. V této fázi začne šestiminutová fáze výpadku komunikace s lodí kvůli plazmatu. V 1:56 loď provede „žabku“ a vystoupá z výšky 60 do 80 kilometrů. Na druhý pokus se již definitivně zanoří do zemské atmosféry.
Ve 2:00 by měla být obnovena komunikace pozemního střediska s kabinou Orionu. Ve 2:03:00 se ve výšce 10,5 km odhodí horní překryv, který kryje složené padáky. O 22 sekund později se ve výšce 6,5 km vytáhnou dva stabilizační padáky. Ve 2:04:44 budou ve výšce 2 km následovat tři malé výtažné padáky a tři hlavní. Samotné přistání je naplánováno na 2:07:22. Ve 2:22 bude návratová kabina vypnuta a ve 3:06 dojde k vytažení posádky z kabiny. O půl hodiny později celá čtveřice dorazí na připravenou záchrannou loď USS John P. Murtha. Reálné termíny se mohou od tohoto časového rámce drobně odchylovat.
7. dubna 15:15
Většina fotek a videí z mise Artemis II se nebude posílat datově na Zemi. Z úložišť kamera fotoaparátů se fyzicky stáhnou až po návratu na Zemi a poté se zveřejní. NASA nám ale nabídla malou ochutnávku v podobě dvou fotek pořízených během průletu kolem Měsíce. Na jedné fotce vidíme sluneční paprsky prosvítávající za Měsícem, na druhé pak Zemi vykukující zpoza Měsíce.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com
7. dubna 1:22
Kosmická loď Orion Integrity prolétla před pár minutami bodem dráhy, ve kterém byla nejdále od Země. Nyní přichází čas návratu k naší planetě, ale ve sféře dominantního gravitačního vlivu Měsíce bude loď ještě necelých 19 hodin.
6. dubna 22:05
Posádka kosmické lodi Orion překonala rekord mise Apollo 13 v největší vzdálenosti lidí od Země. V následujících hodinách se bude rekordní hodnota ještě posouvat. „Posádka při té příležitosti navrhla jména pro dva z dosud bezejmenných kráterů. Jeden pojmenovali Carroll, a to po zesnulé manželce velitele Reida Wisemana, která v roce 2020 podlehla rakovině. Druhý ponese jméno Integrity (Integrita) – po kosmické lodi Orion, která je dopravila až na odvrácenou stranu Měsíce,“ doplnil Pavel Gabzdyl z hvězdárny a planetária Brno.
6. dubna 10:15
Posádka již splnila jeden z klíčových testovacích cílů mise: zkoušku skafandru OCSS (Orion Crew Survival System). Všichni čtyři členové posádky provedli kompletní sérii testů, včetně oblékání a natlakování skafandru, kontroly těsnosti, simulace usednutí do sedadla a posouzení pohyblivosti a schopnosti jíst a pít. Skafandr chrání astronauty během dynamických fází letu a zajišťuje podporu systémů k udržení života v případě odtlakování kabiny a záchranných operací po přistání na vodě.
V minulém příspěvku bylo zmíněno, že se loď již pohybuje v zóně dominantního vlivu Měsíce. Do ní Orion vstoupil dnes v 6:41 SELČ. Tento milník připravuje půdu pro hlavní událost 6. letového dne: let lodi s posádkou kolem odvrácené strany Měsíce. Klíčové časy přeletu kolem Měsíce a milníků jsou následující: (všechny časy jsou uvedeny ve středoevropském letním čase a mohou se změnit v závislosti na činnostech v reálném čase):
19:00: Zahájení přenosu NASA+ z průletu kolem Měsíce.
19:56: Posádka překoná rekord v nejvzdálenější vzdálenosti člověka od Země, který dosud držela mise Apollo 13 z roku 1970.
20:10: Komentář posádky k překonání vzdálenostního rekordu Apolla 13 (pouze zvuk)
20:15: Posádka připravuje kabinu Orionu na činnosti při průletu
20:45: Začíná pozorování Měsíce
0:44: Předpokládaná ztráta spojení, když se posádka dostane za Měsíc (přibližně 40 minut)
1:02: Orion se nejvíce přiblíží k Měsíci (6 550 km)
1:07: Orion dosáhne maximální vzdálenosti od Země (406 773 km)
1:25: „Východ Země“ označuje návrat Země do zorného pole na opačném okraji Měsíce; Předpokládané obnovení komunikace, jakmile se posádka znovu objeví zpoza Měsíce
2:35–3:32: Během slunečního zatmění se Slunce z pohledu posádky přesune za Měsíc
3:20: Pozorování Měsíce končí
Posádka má podle plánu zahájit svůj denní spánek v 8:20 a budíček k zahájení 6. letového dne obdrží v pondělí 6. dubna v 16:50.
6. dubna 10:00
Jak informuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře, „Pilotovaná kosmická loď Orion Integrity provedla úspěšně korekční manévr OTC-3. Ten začal v 05:04 SELČ, trval 19 sekund a změna rychlosti byla 3,17 m/s. Jedná se o poslední úpravu dráhy před průletem za Měsícem.“ Orion se zatím pohybuje oblastí, kde je Měsíc gravitačně dominantní.
5. dubna 10:30
V noci na dnešek se opět objevil problém s palubní toaletou. Nyní je však již odstraněn.
4. dubna 23:05
Vizualizaci trajektorie kosmické lodi Orion při misi Artemis II můžete sledovat zde.
4. dubna 14:35
Administrátor NASA, Jared Isaacman, oznámil, že došlo k úspěšnému vypuštění 4 CubeSatů z horního stupně ICPS na vysoké oběžné dráze Země.
4. dubna 14:15
Po zrušení prvního manévru korekce trajektorie směrem k Měsíci (viz minulá aktualizace) začala posádka mise Artemis II připravovat kabinu kosmické lodi Orion na období pozorování Měsíce. Členové posádky navíc cvičili, nacvičovali postupy při lékařských zásazích a testovali nouzový komunikační systém kosmické lodi ve vzdáleném vesmíru. Posádka se poté připravila na spaní a spala do 10:00 SELČ. Pozemní tým je probudil, aby v sobotu 4. dubna v 11:35 zahájili čtvrtý den letu. Loď se už včera dostala do poloviční vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem.
4. dubna 0:25
Posádka mise Artemis II na palubě lodi Orion pokračuje v přesné trajektorii, aby v pondělí 6. dubna proletěla kolem Měsíce. Letoví dispečeři v řídícím středisku mise v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu se rozhodli vynechat první korekční zážeh trajektorie při odletu, jelikož loď letí po správné dráze. Tento manévr byl prvním ze tří plánovaných korekcí trajektorie v harmonogramu mise. Cílem těchto korekcí je doladit rychlost a trajektorii kosmické lodi. Případné potřebné úpravy mohou být zahrnuty do následujícího korekčního manévru.
3. dubna 21:30
NASA dnes zveřejnila dvě povedené fotky z kosmické lodi Orion, jejichž motivem je Země. Na jednom vidíme naši planetu (oproti běžnému pohledu vzhůru nohama) a na druhém pak země vykukuje za okénkem.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
3.dubna 9:25
NASA se podělila o fotografii z útrob lodi Orion. Jde o screenshot z přenosu tiskové konference.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
3. dubna 9:10
Servisní modul kosmické lodi Orion je vybavena 33 raketovými motory. Pouze jeden z nich je ale schopen poslat Orion k Měsíci. Na fotografii vidíme hlavní motor této lodi, AJ-10-190. Před použitím na misi Artemis II obsloužil šest misí raketoplánu Atlantis. Dnes se postaral o manévr TLI mise Artemis II.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
3. dubna 2:05
NASA potvrzuje, že manévr TLI proběhl úspěšně. Orion s posádkou směřuje k Měsíci!
3. dubna 0:05
Manažeři mise odhlasovali, že je vše připraveno k zážehu TLI (Translunar injection), který pošle loď Orion s posádkou k Měsíci. Manévr TLI pilotované kosmické lodi má tedy zelenou poprvé od Apolla 17 v roce 1972! Orion zažehne svůj hlavní motor na servisním modulu na 5 minuta 49 sekund. K zážehu dojde v 1:49. Hlavní motor Orionu poskytuje tah až 26,7 kN, což by stačilo k urychlení auta z nuly na 96,5 km/h (60 mil za hodinu) za 2,7 sekundy.
Astronauti NASA Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a astronaut CSA (Kanadské kosmické agentury) Jeremy Hansen zahájili svůj den ve 20:35, když jim tým řízení letu pustil skladbu „Green Light“ od Johna Legenda a Andreho 3000. Posádka se poté a pustila se do svého prvního celého dne aktivit v kosmickém prostoru. Členové posádky se připravují na zážeh motoru a absolvují své první cvičení na cvičebním zařízení s setrvačníkem, které je klíčovým nástrojem pro udržení fyzické kondice během dlouhodobých misí.
2. dubna 20:55
Posádka měla být probuzena ve 20:25 a začíná jí druhý letový den. Michal Václavík z české kosmické kanceláře shrnul plán tohoto dne následovně. Mezi 20:15 SELČ a 22:00 bude prostor pro osobní hygienu a snídani. Ve 22:20 začne tisková konference před odletem k Měsíci. Mezi 23:00 a 01:00 bude prostor pro testování systému podpory života a monitorování vlivu oxidu uhličitého na posádku; obsluha dozimetrického experimentu M-42EXT, či natáčení dokumentu National Geographic. V 1:18 se bude rozhodovat o (ne)udělení povolení k navedení na přeletovou dráhu, v 1:43 by mělo dojít k zahájení motorického manévru k navedení lodi Orion na přeletovou dráhu k Měsíci. Ve 2:05 bude čas na oběd a ve 4:35 na vzdělávací a popularizační vysílání z paluby. V 5:35 posádka provede inspekci okýnek kosmické lodi Orion. Od 8:00 budou mít prostor pro volný čas, večeři a osobní hygienu. V 9:30 se posádka uloží ke spánku.
2. dubna 13:20
„Posádka mise Artemis II byla ve 13:06 SELČ probuzena písní po krátkém čtyřhodinovém spánku,“ uvedl Michal Václavík z české kosmické kanceláře a přidal i vysvětlení: „Kosmickou loď nyní čeká motorické zvýšení výšky perigea oběžné dráhy. To si vyžaduje posádku v bdělém stavu v případě, že by bylo nutné ručně zakročit. Manévr provedený hlavním raketovým motorem AJ10, umístěným na servisním dodaném Evropskou kosmickou agenturou, začne ve 14:04 SEČ. Následně půjde okolo 16:11 SELČ na 4,5 hodiny spát, ale předtím má ještě hodinu na jídlo, hygienu a osobní volno.“
2. dubna 11:30
Mise Artemis II zatím probíhá bez větších zádrhelů. Posádka úspěšně otestovala manuální řízení kosmické lodi během manévrování kolem horního stupně ICPS. Objevil se však problém s palubní toaletou, kterou však Christina Koch dokázala zprovoznit.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://x.com/
https://x.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/02/2026-01-22-screenshot-219-750×1334-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HFTZJn-WQAAV0Gp?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/HFTX7pOXcAAKs3G?format=jpg&name=large
https://images-assets.nasa.gov/image/art002e000192/art002e000192~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/art002e000191/art002e000191~large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/04/artemis-ii-crew-inside-orion-7.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HE8Fru9W0AEjfr9?format=jpg&name=4096×4096
Taky pamatuji starty Apolla 😀. Česky komentované přenosy sleduji, ale start Artemis II nějak nemůžu najít. Je to nějaká moje chyba?
Video je k dispozici na tradičním místě.
https://www.youtube.com/watch?v=wjZox7aVfmA&pp=ygULa29zbW9uYXV0aXg%3D
Zda sa, ze aj riadiace stredisko sa znovu musi ucit a obnovit zrucnosti, ktore volakedy mali s Apollom.
Tych problemov tam bolo viac, ale zatial vsetky vyriesili.
a
Pokud to tu již někde nevisí: přenos z paluby Orionu NASA’s Artemis II Live Views from Orion nepřetržitý (?) přenos NASA NASA Tracker NASA: Artemis II
díky za odkaz, btw dají se tam najít i takovéhle skvostné scenérie: https://ctrlv.cz/rjWJ
Zaznělo tu někde, že veškerá ta sláva s tzv. „letem k Měsíci“ ve skutečnosti není nic jiného, než let po hodně protáhlé oběžné dráze kolem Země, kterou jen relativní blízkost Měsíce mírně zaoblí? A že by se po analogické dráze klidně mohlo letět, i kdyby žádného Měsíce nebylo?Možná budu jako kverulant jediný, ale za ty šílené peníze (vývoj SLS a Orionu prý stál až 90 GUSD – nevím, já to neplatil, uvádím jen co jsem četl) mi to připadá jako hodně málo muziky. Ale uznávám, že je to věc názoru.
No tak předně je potřeba říci, že se jedná o testovací let, nikoliv o let na měsíc, při kterém se zkouší poprvé přímo s posádkou veškeré lodní systémy.
Dráha po které loď letí je sice z velké části volná bez mnoha motorických manévrů, ale bez měsíce by rozhodně vypadala jinak. Bez měsíce například neuděláte osmičku ani kdyby jste se zbláznil ;-). Levné to rozhodně také není, ale není to jen kvůli tomuto letu, ale jako předstupeň k trvalé základně na měsíci a to už je úplně jiný level, než byly kraťounké návštěvy Apolla na jeho povrchu.
Rád se nechám překvapit, co bude, až to bude. Jak se říká, slibem nezarmoutíš, ale všelijakých slibů už jsem za život slyšel spoustu, a proto jsem zatím, nechť se na mne nikdo nezlobí, vůči tomu předraženému panoptiku značně skeptický.
Jsem asi jako jeden z mála zde diskutujících pamětníkem slavných začátků kosmonautiky, a moc dobře si pamatuju, jak jsem jako kluk očima visel na obrazovce během tehdejších letů k Měsíci, takže dovedu pochopit pocity těch, kteří to samé dělají teď – byť jsou dnešní obrazovky mnohem větší než tehdy a byť už dávno nejsou kluci.
Jenže! Při tom nadšení bych doporučil vzít v úvahu, že ten pradávný Saturn 5 dokázal vzít Apollo na LLO, a nejen to, on dokázal vzít k Apollu i lunární modul, aby bylo možné z té LLO sestoupit na povrch a zase se z něj vrátit. SLS z toho všeho nedokáže lautr nic, dokáže jenom Oriona nakopnout takovou rychlostí, aby doletěl 400 tisíc km od Země a odtamtud aby zase spadl zpátky (jestli je to po osmičce nebo po elipce, na tom opravdu záleží pramálo). Podstatné je, že nějaké manévry okolo Měsíce jsou vyloučeny. A to máme, prosím, 57 let od Apolla 11.
Pletete několik věcí dohromady a s prominutím motáte švestky s hruškami.Apollo také mělo zkušební lety, kdy pouze obletělo měsíc a vrátilo se, protože to byl záměr a nikoliv neschopnost lodě. Artemis I u měsíce přibrzdil a obíhal jej, takže to také umí, ale u této TESTOVACÍ mise to prostě není záměrem.Tím, že motáte cílové mise s testovacími, tak je to to samé, jako byste tvrdil, že Starship super heavy je k ničemu, protože je to největší suborbitální raketa na světě. To, že nebyla doposud na oběžné dráze je čistě a jen proto, že to nebylo v plánu a nikoliv, že by to neuměla.Sice jsem Apollo mohl sledovat tak leda z kočárku no dobře ty poslední už ve školce, tak to nic nemění na nadšení, že se vesmírný program dostává na úplně jiný level, než se dělo 40 let od Apolla.
No mýlíte se.. Apollo před letem Apollo 8 žádný let s obletem Měsíce a natož s lidmi nemělo
V podstatě to je opakování letu Zond (SSSR), kde byly dvě želvy. Měli tam být dva kosmonauti. Teď tam letí čtyři (kosmonauti). To je ten pokrok.
Není to nijak zajímavé a chápu a cítím zklamání stejně jako mnoho dalších…
Proboha proč? Člověk se po 53 letech vrací k Měsíci, poprvé se testuje nová kosmická loď s lidmi, to je vám málo?
Protože ten let jen málo.
Protože Orion, při vší úctě, je jen trošku (o metr) přerostlé Apollo.
Protože schopnosti SLS jsou jinde. A jejich zbytečné vyhazování je obrovská škoda a vyhazování peněz a materiálu.
Zkoušet se může synergicky s opravdovou přípravou, vynášením nákladů do oblasti Měsíce.
Jinak to je Málo
Vynášení nákladu k měsíci se otestovalo u mise Artemis I. To už víme, že umíme. Zvolený letový profil u Artemis II byl opatrnější, protože se jedná o první pilotovanou výpravu této lodi. Málo to rozhodně není.
Právě proto jsem mluvil o praktickém užitku, vyřešení „něčeho“.
„Opatrnější“ byly i mise Apollo 9 a 10.
Že se nevyužijí veškeré dostupné zkušenosti a vše se dělá od základů znova je, dle mne, špatně, neekonomické a zbytečné.
Nejedná se o zcela nový koncept jako Starship, o kterém bylo naprosto jasné, že to bude trvat dlouho a přistání na Měsíci v rámci Artemis 5? je hloupost.
Zkušenosti z Apolla se na Orionu využívají. Díky tomu už není potřeba testovacích misí tolik jako v případě Apolla.
A na Měsíci má přistávat už Artemis IV.
Tak to je super.
Tak to bude super.
Ano, je / bude, já to říkám pořád. 😉
„Testovací let“
Při kapacitě SLS tam mohli na oběžnou dráhu poslat aspoň nějaký náklad, vozítko, řízené roboty, cokoliv, co by se dalo později využít, takhle to je mrhání penězi a drahou raketou.
Vozítko na oběžné dráze Měsíce moc nedává smysl.
Plýtvání to není. Celá mise je navržena logicky a dává smysl. Vše má svůj jednoduchý a jasný důvod.
Tak se tam mohlo poslat nebo jiného. To mě jen teď napadlo. Ale nevěřím, že byste nechápal, jak to myslím.
Mise je navržena logicky, ale jestli dává smysl, je otázka.
V tom se asi neshodnem
Smysl právěže dává. Myslím si, že kdybyste se opravdu seznámil s důvody, které k těm rozhodnutím vedly, tak byste svůj názor přehodnotil.
Nechci nijak zpochybňovat vaše právo být zklamán, ale přijde mi to, jako byste přišel na horolezecký server, kde se členové rozplývají nad tím,jak při výstupu na nějakou horu byla použita nová superdrahá lana a výbava za miliony a jak to bylo úžasné a skvělé a jedinečné.
Myslím, že by vůbec nechápali, proč jim říkáte, že veškerá ta sláva s výstupem na horu ve skutečnosti není nic jiného než výstup na jakýkoliv jiný kopec, který už tady byl tolikrát a za méně peněz a na Everest dnes vynesou i důchodce.
Stejně tak já nechápu, proč jste měl potřebu napsat takovýto příspěvek.
Ale jinak hezký den a krásné svátky
sice z uplne inych pricin a uz vobec nie z nostalgie, ale v nejakej miere suhlasim s tym mensinovym nazorom.
artemis je super a tesim sa, ze idu k mesiacu (bez ohladu na parametre drahy, to je sumafuk), ale tesim sa z toho podobne ako z inych vacsich misii, napr ako inspiration4 s isacom a pod, alebo bezosovho prveho verticalu, kedze tento let nesmeruje takmer k nicomu udrzatelnemu, co vyuzijeme aj za 5 rokov – a ze som prvy koho to mrzi, lebo Nasa som sa vyznamne zastaval par rokov dozadu, ked artemis spustali, kedze v tom case a s tymi vedomostami o starshipe to naozaj bolo rozumnejsie, nez nic nerobit a cakat na muska.
artemis urcite nebudem nijak hejtovat a znevazovat, ale dostali sa do stavu, kedy to skratka nie je take prelomove, ako to mohlo byt.
a tesim sa na selfies z mesiaca, dufam ze vzbudia vo svete opat zaujem o vesmir
Za Covidu se rikalo Velikonoce rozhodnou, ted bych to nahradil Artemis IV rozhodne.Jsem fakt zvedavy zda projekt dozije Artemis IV a prezije stridani vlad. Gateway to neprezila.Ke srovnani s Apollem, Artemis mela co se tyce rocnich rozpoctu jen zlomek prostredku Apolla, budme radi alespon za Artemis 2 a jeden oblet Mesice, trojka uz mozna nebude.
Co se toho pořád dokola opakovaného „zlomku“ týče, zeptal jsem se AI, kolik stál celkem program Apollo. Odpověď zněla: Celkové náklady na lunární program Apollo (v letech 1960–1973) se odhadují na přibližně 25,4 miliardy amerických dolarů.
Samozřejmě, šlo o náklady podle tehdejší cenové hladiny. Netuším, jaká byla v USA za těch cca 60 let kumulovaná inflace. Zkusmo jsem dal průměrnou roční míru inflace 4 %; v tom případě to za 60 let dělá 1050 %, neboli těch 25,4 mld v dnešních cenách odpovídá 267 miliardám. To je třikrát víc, než kolik se vrazilo do SLS/Orion/veškerá podpůrná infrastruktura. Ale třeba při průměrné roční míře inflace 3 %, by to odpovídalo současné sumě 150 miliard.
A teď, babo raď. Kdyby dostal Boeing a další dodavatelé alikvótně víc peněz, než dostal, aby to vyrovnalo náklady na celé Apollo, jaké by z toho vzešly výsledky?
Zopakovalo by se za to aspoň to, co se zvládlo v případě všech letů Saturn/Apollo? No, já nevím…
Boeing by to teď rozhodně nezvládl – je mnohem víc byrokratický, nepružný a neohrabaný. Další problém je v byrokracii NASA, a celkově v jiných požadavcích na bezpečnost a testy. Za Apolla se víc testovalo Muskovým stylem – test, zlomilo se to, změnit a zkusit znovu. Apollo bylo stavěno na kyslíkovou atmosféru – bezpečné, pokud by se neblblo s vysokým tlakem, a hlavně mnohem lehčí konstrukce a k tomu nebyl potřeba celý systém dusíku. Pokrok v moderních materiálech nebyl tak velký, takže Orion je mnohem těžší (rozhodně víc než o čtvrtinu, která by odpovídala změně ze 3 lidí na 4. Hlavně ale většinu peněz utratili v letech 2005-2025 v klidných pohodičkových dobách, kdy se udržovali pracovní místa a bádalo se a měnilo, hlavně aby byl Kongres spokojený s SLS. Další velký průšvih byl lońský chaos v NASA zaviněný Trumpem.
Pokud jde o vítězství, lepší místo zabere ten, kdo založí základnu – pak kvůli bezpečnosti vymezí 5 nebo 10 km zónu bezpečnosti, kde ostatní nesmí létat, aby odvržené kameny nepoškodili jeho vybavení.
Ten spánek si navozují uměle, nebo jak se komu chce? Nevěřím, že všichni spí. Někomu se třeba nechce? Ale možná se již synchronizovali při výcviku?
Malý krok pro člověka a velký krok pro Ameriku. Proč přistávací modul musí dělat Mask a jiní miliardaři? Asi dobra cesta jak si USA přivlastní sluneneční soustavu
Musk rozhodně nic nestaví. Staví to pracovníci jeho firmy, to je rozdíl. A proč? Protože jejich firma byla vybrána agenturou NASA. Podala návrh, který byl zhodnocen jako lepší než návrh jiných firem. Jednoduché. O žádné přivlastňování zde nejde. Nelžete, prosím.
No, přivlastňování probíhat bude, ať už se vám to líbí nebo ne. Vždycky to tak bylo, a právo prvního nabyvatele sotva někdo bude zpochybňovat. Proč se vede takový závod o založení základny na valu Shackletonu? Když ji tam bude mít jeden, těžko ji tam může mít někdo jiný, a vůbec se, aspoň zkraje, nemusí vyhlašovat vlastnická práva. I když i na to časem dojde, ta mezinárodní smlouva o zákazu vlastnictví vesmírných těles je jen cár papíru. Jakou cenu mají mezinárodní smlouvy, to můžeme vidět i tady na Zemi, ani se kvůli tomu nemusí cestovat do vesmíru.
A co se Muska týče, jemu nesmírně fandím, ale že by byl ochotný nechat si vyfouknout nejvýhodnější lokality na Marsu, tak to bych se hodně divil.
..ohladom „vesmirneho“ prava odporucam pozret knizku „City on Mars“.. polka knihy je o tom, analyza sucastne platnych dohod, precedensov a skusenosti z odlahlych zakladni na Zemi…dost nezazivne a otravne citanie.. s vysledkom ako hovorite, ze nakoniec silnejsi pes j..e. aj tak..Zvysok knihy je parada..polopatysticky vysvetlene, ze v Slnecnej sustave, pri sucastnom stave techniky a fyziky.. moze byt cielom len Mesiac a Mars.. a prakticky ziadny dovod to robit okrem jazykovych cviceni a pumpovani verejnych penazi..
Věřte si klidně tomu, že přivlastňování probíhat bude, ale neříkejte tomu pravda. 😉
Staví to pracovníci jeho firmy, kteří plní jeho cíle a zadání. Takže vskutku zásadní rozdíl.
Proč byl vybrán jeho návrh, USA (tedy NASA) to nic nestojí a přivlastnění sluneční soustavy to nevylučuje (kor když už jsou plány na převádění asteroidů na oběžnou dráhu měsíce a vyčíslovány jejich ceny mld dolarů, takže kdo bude kasírovat zisky?
No, rozhodně to nebude realizator takove akce ( Nasa.. tedy USA, nebo např.SpaceX..tedy Musk..tedy příslušník USA. Tedy zase nakonec vše zkončí u nich.)
Takže než začnete používat Vaši obíbenou frázi o lhaní, si o tom něco zjistěte.
😀 Děkuji, za těch cca 15 let co popularizuju kosmonautiku jsem opravdu rád, že si mohu dostudovat tyto základy. Ale opakuji, že i když se (jednou) rozběhne těžba planetek a dané státy na tom budou logicky vydělávat, tak to neznamená, že si přivlastňují nějaké oblasti Sluneční soustavy. Připomínám, že podle mezinárodních úmluv si státy nemohou přivlastňovat kosmická tělesa.
Takže, když vytěžím potencial daneho nebeského tělesa a finančně ho plně využiji, tak jsem si potencial daneho nebeského tělesa nepřivlastnil. Hmm, černá je opravdu bíla s červenýma puntíkama.
Přivlastnit si nerostný potencial daneho nebeského tělesa se rovna přivlastnit si dané nebeské těleso.
Proto to s kosmickou těžbou nebude tak jednoduché, jak se ve sci-fi maluje. 😉
No, nebude, musí se vyvinout a postavit dostatečně silné rakety, těžní zařízení, „kvalifikovaní“ roboti (lidi na těch asteroidech s gravitací nula nula nic určitě roky trávit nebudou) a kdesi cosi.Jo vy jste asi myslel právní prostředí. No tak tam to naopak jednoduché bude. Já jsem tady a těžím. Pokud se to někomu nelíbí, tak ať přijde a vyžene mě. Většinou na to nikdo mít nebude, a pokud jo, tak místo konfliktu a tudíž zbytečných nákladů si radši najde zatím neobsazený asteroid. No a pokud by někdo do té rvačky jít chtěl, tak všechny modely jsou tady na zemi už dávno odzkoušené v dobách staletých koloniálních a neokoloniálních výbojů (já mám ropu a těžím – a dále podle analogických scénářů). Neboť jak napsal Lubo výše, silnější pes…Samozřejmě, bude záležet i na tom, jak udatný bude ten slabší pes, i to ze Země známe. V posledních měsících máme ku srovnání dva zcela protikladné modely – Venezuela a Írán.Omlouvám se, že sem pletu pozemské politickogeografické pojmy, ale je to jen pro názornost. A pochopitelně, jestli se někdo idealisticky domnívá, že pozemské poměry je jedna věc, ale ve vesmíru to bude samá andělská ušlechtilost, s tím už nic nenadělám. Holt bude muset přijít probuzení (pro někoho asi dost ošklivé).
Musí se tomu také přizpůsobit legislativa, která s něčím takovým zatím nepočítá.
Jééé!Vážně jste takový, jak to říct uhlazeně, snílek?Legislativa jde obvykle v závěsu, legitimizuje to, co se mezitím stalo realitou (tzv. fait accompli), aby se odstranil nesoulad mezi tou realitou a přežívajícími a již neodpovídajícími právními normami.Ano, legislativa se přizpůsobí – ex post. A udělá to proto, aby se nikdo nemohl domáhat takových neproveditelností, jako vystrnadit těžaře z asteroidu, který si přivlastnil de facto. Po těch legisltivních změnách to získá podobu de iure.Navíc moc nechápu, proč se v jednom ze svých předchozích příspěvků zmiňujete o státech. Ano, až dosud kosmonautiku státní agentury provozovaly, jenže jejich čas je na ústupu. Nová koloniální expanze do vesmíru bude převážně vedena soukromými subjekty (podobně jako v minulosti, např. ty různé Západo a Východindické společnosti byly akciovky, a ne majetek států, z nichž jejich kapitál pocházel).A jako závěrečný krok lze očekávat vznik nových států ve vesmíru. Líbil by se mi např. název Imperium ArcadiaX na Marsu 🙂
Myslím si, že si to představujete až příliš živelně. Já očekávám spíše postupný a plánovanější rozvoj tohoto začínajícího oboru.
P.S. To, že nejsem snílek, dokládají již existující kosmické dohody, které rozebírají právní aspekty činností, které v době jejich vzniku byly ještě v plenkách. Do budoucna to očekávám v podobném trendu.
No, dobrá, nemá cenu se přít, budoucnost ukáže.
Nicméně pokud se týče té Vámi zmiňované Kosmické smlouvy z roku 1967, podepsaly ji jen tři státy. Velká (dnes už spíš Malá) Británie, která je již z hlediska kosmonautiky naprostým outsiderem, a supervelmoci USA a SSSR. Přičemž jak USA, tak SSSR měly pro její podpis dva velmi pragmatické důvody. Jednak obavu z rozmísťování zbraní ve vesmíru, jednak vědomí, že samy momentálně nemají prostředky jak se kteréhokoliv vesmírného tělesa zmocnit, tak proč to nepodepsat, zvlášť když to bude brzdit protistranu v případě, že ona by ty prostředky v budoucnu získala dřív než my. Stát ve frontě na vesmírné poklady jako druhý v pořadí nechtěli ani Američani, ani Sověti.
Ale třeba už Dohodu o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech z roku 1979, de facto prázdný žvást schválený OSN, už nepodepsaly ani USA, ani Sovětský svaz a ani současný klíčový hráč Čína. Proč asi?
Ještě ani teď nemá nikdo prostředky k tomu např. Měsíc zabavit, jenže ta doba se blíží, alespoň co se týče určité lokality na Měsíci. Ostatně, zkuste si představit, že by se na Měsíci v místě přistání nějakého Apolla objevilo úžasné ložisko diamantů nebo něčeho podobného stejně vzácného. Můžete vsadit boty, že by v takovém případě USA místo přistání včetně svévolně určeného přilehlého území prohlásily za národní památník a zakázali by tam komukoliv přistát, neřkuli těžit kvůli „nenarušování“ památníku. Tedy, komukoliv kromě sebe. Myslíte, že nemám pravdu?
Nemám stroj času ani křišťálovou věšteckou kouli, abych věděl, zda se svými představami o budoucnosti máte či nemáte pravdu. Má očekávání jsou v tomto směru méně akční.
To je stejný argument, jako že Karel IV nepostavil Karlštejn, ale postavili to jeho dělníci.
Musk to rozhodl a financoval.
Firma byla vybrána proto, že MUSK nabídl nejnižší cenu. To bylo celé hodnocení. Ostatní návrhy byly smeteny.
Že to bylo zcela špatné rozhodnutí, bylo naprosto jasné, ale ne každému. O tom jsme tady my dva vedli diskuze už před mnoha lety.
Návrh nepředložil Musk. Ten člověk fakt v té firmě nedělá všechno.
Rozhodně souhlasím, že nedělá všechno. Ale v tomto případě šlo o dost zásadní a strategické rozhodnutí, které přímo souvisí s jeho sny a plány, že jsem přesvědčen, že to, když ne předložil, tak inicializoval on. Nebudem přece slovíčkařit
Já bych řekl, že se na tom spolupodílel. To je asi nejjistější formulace. 😉
Rozumím 🫱
Raději pozdě než-li později…
NASA Reveals Every Onboard Camera Footage from Artemis II SLS for the first time! SRBs flexing
Nejsem si jistý … přenos sledovaly miliony lidí, včetně těch, co tohle téma jinak nezajímá, a ten prostě nenadchnul (mírně řečeno)… přitom tipuji, že právě nadchnout veřejnost bude jeden z hlavních cílů mise.Dohledávat lepší záběry ze záznamu budou jen nerdové, takže za mě prostě epic fail.Jak se v roce 2026 může společnosti zabývající se raketovou vědou stát, že úplně odejde infografika, většina kamer a během nejdůležitějšího startu posledních 50 let koukáme na 3 tlouštíky s dalekohledem … to mi popravdě přijde skoro zajímavější problematika než mise samotná.
Čím si nejste jistý?
To že se přenos ze startu nepovedl jsme řešili několikrát v komentářích k samotnému přenosu a na Fóru. Přicházíte s křížkem po funuse.
Ten link tady dávám právě proto, ať nemusí ostatní hledat. Od toho tady Kosmonautix, mimo jiné, také je.
Váš komentář jsem pochopil jako „lepší kvalitní záběry pozdě, než vůbec“. A tím si právě nejsem jistý – myslím, že šanci nadchnout už promeškali.
Nepromeškali. V tyto dny se zprávám o A II vyhnout prostě nedá a ty samozřejmě gradují.
Pokud opravdu existuje někdo, kdo si po nepovedeném přenosu startu, řekne „A teď už se nikdy na nic z Artemis nepodívám“, tak to by musel být dost výjimka. Kapka v oceánu, co se úplně ztratí.
Za mě „raději pozdě…“ určitě platí. Ty záběru z odkazu jsem si vychutnal a špatný dojem u mě zcela smazán.
V čase 35:02 je vidět jak se během startu uvolnily od věže záchranné koše. To je schválně, aby je ochránili? Předpokládám, že pozemní posádka byla už dávno pryč a byly prázdné…
Všiml jsem si toho screenshotu, ale s jistotou bych netvrdil, že jsou to koše lanovek. Mohlo jít jen o odlesk v objektivu. Ale počkejme si, třeba se časem něco dozvíme z důvěryhodných zdrojů.
Kdepak to jsou kose a ne odlesk. Kouknete na to video, ktere odkazuje pan Pretsch. V case 35:02 je krasne videt jak se kose zacnou spoustet. Naprosto jednoznacne.
Díky za tento odkaz. Aspoň tedy takto zpětně – a jsou to pěkné a zajímavé záběry.
Jen je škoda, že se to asi dostane k málo lidem a hlavně ten první dojem z ostudy při přímém přenosu už v „masách“ zůstane…
že se v souvislosti s Artemis II vynoří a hlasitě bude křičet velká spousta konspirátorů, s tím se tak nějak dalo počítat a vlastně mě diskuse zaplavelené plochomozky s IQ napařovací žehličky (vypnutý) nijak nepřekvapuje… ale dotaz JAK MOHLI PROLETĚT KUIPEROVÝM PÁSEM, ten mě teda pobavil tak, že jsem málem sletěl ze židle pod stůl :DD
Vidíte, tuhle otázku si vůbec nepamatuju. A pokud jsem ji po tazateli přečetl, hlava už to možná přeložila do lidštiny. 🙂
to nebylo na přenosu Kosmonautixu, to jsem našel v diskusi pod jedním yt kanálem, který také natočil příspěvek o Ärtemis II … ale je to skutečně perla .)
No tak to je těžká frajeřina. Něco takového stihnout, to by měla co dělat i Enterprise ze Star Treku 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=e0E3Hr0ogMc
alespoň že ty tomu rozumíš.
K fotografiím Země: Měsíc je skoro v úplňku a Artemis k němu letí. Takže se dívá na noční stranu Země. Ta je tedy osvětlena jen měsíčním svitem. To je opravdu fotka tak kontrastní a barevná, nebo je to dotaženo postrocessingem?
Atemis neletí po přímce -spojnicii střed Země-střed Měsíce. .Navíc, první snímky Země byly ještě z obletu Země – takže ji mohli zachytit v jakékoliv fázi. Dnešní publikovaný snímek představuje Zemi ve fázi 1/4 a tak je reálně vidět v normálním osvětlení. Ta odletová elipsa není zase tak moc excentrická.
Ale v popisku se píše: „Na snímku jsou vidět … zodiakální světlo (vpravo dole), které je patrné v okamžiku, kdy Země zakrývá Slunce. Takže to opravdu je temná strana Země.
Vysvětlení:
https://x.com/NASA/status/2040114143626244576
Díky za odkaz! Skvělé.
Když si ten obrázek stáhnete v plném rozlišení k sobě a podíváte se na něj 1:1, uvidíte kolik šumu v něm je, jak museli „vytáhnout“ expozici, aby mohli tu noční stranu Země vyfotit…
Teď jsem narazil na relativně čerstvé video o nějakém zápachu spáleniny ze záchodu Orionu. Nemáte někdo přesnější a čersvější informace?? Ono to sice může vypadat usměvně – hoří záchod – ale při cestě na Měsíc ( a daleko, předaleko od skutečné pomoci ) to může být potenciálně smrtící!!!!
Zatím k tomu nemám žádné bližší informace. Poprvé jsem na to narazil až zde.
Není těch vykřičníků málo?Zamrzlý ventil. Už jej odmrazili natočením ke Slunci a wc funguje. Nic nehoří a nikdo neumřel. Ani potenciálně ;-D
Vizualizace trajektorie Artemis je na
http://nasa.gov/trackartemis
Teď v televizi v běžícím řádku pod obrazem čtu zprávu. Posádka Artemis II. vyfotografovala Měsíc a poprvé spatřila na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Nejsou nějak napřed, když k Měsící jim zbývá 80000 mil…?
Jelikož neletí po přímé spojnici středů Země a Měsíce, ale „ze strany“, mohou okraje odvrácené strany Měsíce zahlédnout už nyní.
Mňa skôr zarazila veta:
„Píše sa história. Na tejto novej snímke od našej posádky misie Artemis II môžete na pravom okraji lunárneho disku vidieť panvu Orientale. Táto misia predstavuje prvý moment, keď celú túto panvu uzrelo ľudské oko,“ uviedol úrad NASA na sociálnej sieti.Čítajte viac: https://www.sme.sk/tech/c/posadka-artemis-ii-vyfotografovala-mesiac-a-po-prvykrat-zbadala-aj-jeho-odvratenu-stranu
Ako to je možné? Pri misiách Apollo bolo to more vždy v tieni?
Apolla létala blíže k povrchu a spíše nad rovníkem, takže dané místo nemuselo být vidět. Ale neznám přesnou trajektorii letů, ani světelné podmínky při jednotlivých misích.
Ověřil jsem si to u Pavla Gabzdyla, který ví o Měsíci snad všechno. Potvrdil Vaši teorii o tom, že v éře programu Apollo byla tato oblast ve stínu, cituji: „Všechny mise Apollo totiž probíhaly za dorůstajícího Měsíce, kdy ona patřičná část odvrácené strany byla ve tmě. Artemis II ale probíhá za couvajícího Měsíce, a tak astronautům umožní jako prvním lidem v historii sledovat pánev Orientale!!!!“
Dobrý den všem fanouškům kosmonautiky.
Plochozemci a fandové Kubrickem natočeného přistání Apolla 11 se na internetu vytasili s videem ze startu na kterém je vidět „evakuační lanovkaL z věže a tvrzením, že je vše fake a astronauti těsně před startem odjeli tou lanovkou. Je pravda, že na YT, třeba na videu Guardian News, nebo CNN je něco takového vidět. Za mě je to nesmysl, protože pokud by to tak bylo, tak proč s tím čekat až do okamžiku startu, že. Nicméně mám pocit, že jsem kdysi kdesi o té lanovce četl něco ve smyslu, že to tam je jako bezpečnostní prvek pro obsluhu věže, nebo něco v tom smyslu. Může mi to někdo ze zdejších odborníků prosím potvrdit? S konspirátory se hádat nehodlám, ale kdyby na to poukázal někdo neznalý, tak bych rád měl nějaký argument. Díky.
Ano, ta lanovka opravdu slouží k evakuaci posádky a obslužných týmů v případě nehody před startem. Její záměrná aktivace v době startu, kdy je kolem extrémní hluk, víření větru i spalin, by byla pro cestující velmi riskantní – koše jsou nahoře otevřené. Jediné, co mne napadá, je, že došlo k samovolnému uvolnění košů a nebo byl signál k jejich uvolnění vydán omylem.
Dobré odpoledne pane Majere, děkuji, že jste mi to potvrdil.
Schválně zkuste mrknout na video… cca od 19 sekundy je vidět, jak lanovka(y) odjíždí od věže na levou stranu… https://youtu.be/B_7EUmCxcvE?si=BOd6IjV2HDrwgHzS&t=18
Já jsem to viděl. Ale účel z toho odhadnout nejde – zda to byla náhoda, omyl či záměrný test.
OK… i tak děkuji.
Já jsem měl za to, že záměr byl otestovat je v nejtěžších možných podmínkách, samozřejmě bez posádky a tím pádem bezpečně – jen se senzory a kamerami. Ale je to teď jen můj názor, protože to nemůžu dohledat. Nicméně smysl by mi to dávalo, vždyť to je jeden z hlavních úkolů celé mise Artemis II: mimo jiné vyzkoušet maximum ze všeho, co se ještě vyzkoušet nestihlo s Artemis I.
Vyloučit se to nedá, ale nedává mi to smysl, protože pokud by se někdy v budoucnu při krizové situaci posádka evakuovala, SLS by nestartovala.
Tipuju to na standardní preventivní postup aby nebyly vystaveny spalinám. Na věži jsou z logiky věci co nejblíž raketě a dostaly by dost zabrat.
Bílá místnost na rameni se odklání, koše lanovky se spustí v momentě, kdy se raketa pohne a k evakuaci je už nejde použít. Respektive nastupuje LAS.
Na YT jsou highlights každého dne a v souhrnu ze dne 4 bylo mimo jiné focení skupinové fotografie zvenčí skrz okénko Orionu. Upozorňovali z pozemního střediska, že bude nějakou dobu trvat, než fotografii stáhnou na Zemi (jako u všeho ve vysokém rozlišení). Koukal jsem a zatím nic – ani na instagramu ani v galerii na nasa.gov – tak jen upozorňuji předem 🙂
Díky, to zní dobře. 🙂
Highlights jsou i přímo v NASA Gallery, konkrétně tady (pro doplnění pro ty co mají neplacený YT a nebaví je reklamy 😉
Artemis II Flight Day Highlights
Za mě je po startovním lapsu pokrytí mise good. Přenosy, tracker, Je to paráda, teď jen aby přišly další mise programu.
Měl bych dotaz ke stránce https://artemis.galacticempire.space/ na kterou jste sem dali odkaz. Vzdálenosti zobrazuje v mílích, ale v prostředním okně nahoře při zobrazení trajektorie je napsané UNITS: KM-S což navozuje dojem, že by snad bylo možné přepnout do jednotek SI, ale nepovedlo se mi to. Neobjevili jste někdo náhodou, jak se to dělá?
Na to jsem bohužel zatím nepřišel.
Na YouTube jsem objevil ještě jednu stránku s telemetrií, kde údaje pravidelně přepínají mezi imperiálními jednotkami a SI. https://www.youtube.com/watch?v=6mtZ4mN-zhw
Autorem je TJ Cooney.
Mezi Apollem 8 a Apollem 11 ubehlo 7 mesicu … tak uvidime, kolik mesicu ubehne mezi Artemis II a Artemis IV …
..mna by skorej zaujmalo medzi AIV a AV co moze povedat nieco o udrzatelnosti dlhodobejsieho planu…
AIV to oni uz nejakko dotlacia, typujem narychlo zdratovany Blue lander.. 50-100 mesiacov..
Chcela som sledovať stream až do rádiového zákrytu. Sčasti aj preto, že som chcela vidieť, ako sa do záberu dostane Zem a pomaly vlezie za Mesiac. Keď nastal očakávaný čas zákrytu a Zem nikde, znova som načítala stránku a jéjda, zákryt už nastal. 🙁 Ktovie, kde sa na mojom počítači nabralo to zdržanie. Takže zákryt bol len zo záznamu.
Tady několik podrobností o vybavení k fotografování.
Nic neobvyklého – až na ty mobily
Je to sice z neobvyklého zdroje, ale moc zajímavé…
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?t=15278#p288607
https://en.wikipedia.org/wiki/Starship_HLS
100t ve vyšce 25m na rameni 9 m max.naklon 20st , takže spiš max.10st na tak malých dosedacích ploškach, stačí nějaká nerovnoměrnost v pevnosti podloží (napr zkrytá dutina vyplněna meně pevnějším materialem) a stabilita je pryč. Není lepší rozdělit ten náklad na menší moduly? Je to jako přiletět v autobusu a pak ho postavit na zadní, a modlit se, aby do toho nedrc nějaky mikrometeorit a nepřekulil to na krovky. Absurdní a nerealistické.
V komiksech z 50 let by se jistě našly lepší návrhy. . Kam se to hrabe na přistavací modul Apolla…. Jo miliardáři maj vždycky pravdu, a kdo s tím nesouhlasí.. zapomene dotáhnout centrální matici.
;-D
Takto koncipovaný přistavací modul jde proti konstrukční filosofii programu Artemis ohledně Měsíce (maximální použití toho co bylo s realným vylepšem). Spíše to vypada že SpaceX se vůči Nasa chová jako konkurenční firma.
Bude živě a česky přistání AII?
Budeme pokračovat v tomto psaném přenosu.
Pokud preferujete video, budeme vysílat na YT kanálu Hvězdárny a planetária Brno. 😉
Takže Starlink nemají? Nebo tu loď obklopuje plazma víc než SH booster, takže by stejně nefungoval?
O použití antény Starlinku na Orionu nevím nic. A Starship je větší, takže její záda jsou více krytá.
Během posledních dní bylo v přenosech od NASA hodně zajímavých informací a hodněkrát i pěkně populárně vysvětlené různé otázky, které se objevují v mainstreamových médiích, zajímají fanoušky apod. Např. proč je tak důležité komunikovat se živými astronauty, kteří aktuálně pozorují Měsíc, přestože už u něj bylo tolik robotů (a jak kvalitních!). Jak probíhá komunikace s pozemním vědeckým týmem, co vše musejí zařizovat pozemní týmy apod. Obrovská spousta toho byla…
A také různé symbolické záležitosti. Např. včera ukazovali vlajku mise Apollo 18. Ano, to číslo je správně… Měli ji s sebou na palubě na ukázání, jak navazují na to, kde nemohlo už pokračovat Apollo. To bylo hodně pěkné.
Zase som to prespal, ale som velmi rad, ze bezpecne pristali.
Z přímého přenosu od NASA vypichuju pár detailů, u kterých jsem si nevšiml, že by je ve streamu z brněnské hvězdárny zmínili:
* komentátor přenosu NASA sám od sebe zmínil poděkování evropským firmám a ESA za servisní modul Orionu, a to několikrát, včetně přistávacího manévru, kdy bych vůbec nečekal, že si na někoho a něco jiného vzpomenou než komentovat aktuální dění. I tam přidali pochvalu, že servisní modul ESA je navedl s takovou přesností, že dosednou přímo doprostřed přistávací oblasti.
* Jared dal krátké interview přímo mezi lidmi, krátce po přistání. A krom toho, že celkově měl velmi sympatický „projev“, tak opět zmínil mezinárodní spolupráci. Jak zpětně (poděkování), tak prohlásil, že pokračuje, protože DO 48 HODIN OZNÁMÍ UZAVŘENÍ KONTRAKTU NA OBYTNÝ MODUL NA MĚSÍCI, S ITALSKOU FIRMOU(!)
To mě překvapilo, že jsem o tom tady na Kosmonautixu nikde předtím nečetl – máte to potvrzené?
Abych nezapomněl: slovo „projev“ jsem dal do uvozovek, protože si fakt nepředstavujte kravaťáka u řečnického pultu v klimatizovaném tiskovém středisku. Přišel vysportovaný chlap v pracovní kombinéze NASA mezi svými lidmi z různých pozemních týmů a hned na place dal rozhovor novinářce pro přímý přenos. Moc sympatické. Ale hlavně dokázal se opakovaně přihlásit k mezinárodní spolupráci i v této době, kdy je pod tlakem Psychopata z Bílého domu. Za to neskutečně klobouk dolů!
Jde o italský modul MPH a společně s japonským hermetizovaným roverem jsem ho zmínil při spolukomentování startu Artemis II.
Základní informace o MPH máme v článku z roku 2023:
https://kosmonautix.cz/2023/12/22/vize-prvni-mezinarodni-posadky-na-mesici-oziva/
V roce 2024 prošel MPH dalším přezkumem, například byla přidána kola pro pohyb na Měsíci:
https://www.fondazioneleonardo.com/stories/abitare-luna-casa-italiana
Model MPH z roku 2024:
https://pbs.twimg.com/media/GaGPSEbWMAA5c59?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GaBTT1bXIAAu7am?format=jpg&name=large
Moc děkuji, pane Hošku. Ani jsem nečekal, že si mého dotazu v záplavě více než 100 komentářů někdo všimne, a pak dostanu takovou podrobnou odpověď.
Jinak mě hlavně překvapilo, že tak významná událost (závěrečný podpis smlouvy na první trvalé obydlí na jiném tělese) jinak proběhla bez povšimnutí. A najednou ji zmínil Jared v přímém přenosu sledovaném miliony lidí na celé planetě…