Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Zažili jsme třetí start SpaceX za čtrnáct dní a NASA navštívil americký viceprezident. I to jsou události, na které se v rámci Kosmotýdeníku podíváme. V hlavních tématech se však tentokrát zaměříme na nástupce japonské mise Hitomi, nebo na vytváření pozemského kosmického skleníku, ve kterém mohou zájemci zkoušet pěstování rostlin v omezených podmínkách a své výsledky sdílet s ESA. Čekají nás i další tradiční rubriky a přehled všech týdenních událostí z Kosmonautixu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Hitomi bude mít nástupce

Před rokem, přesněji 16. února, odstartoval japonský rentgenový teleskop Astro-H, který po startu získal své oficiální jméno Hitomi. Revoluční teleskop, který měl být schopen detekovat černé díry a pulsary a také zkoumat rozložení temné hmoty ve vesmíru, byl očekávaným vědeckým aparátem. Dokázal detekovat tvrdé rentgenové záření o energiích vyšších než 10 keV. Na jeho palubě byly čtyři hlavní vědecké přístroje, které dokázaly pozorovat od měkkého rentgenového záření až po gama záření. Nicméně už 26. března došlo k problémům s orientačním systémem družice a ta začala nekontrolovaně rotovat. V důsledku velké rotace se postupně začaly trhat jednotlivé komponenty, družice přišla o solární panely a pak i o další prvky. Celý projekt byl po měsíci ztracen. Nyní se však odborníci z NASA a JAXA domluvili na rychlém postavení levnějšího a jednoduššího nástupce XARM.

Nová nízkonákladová mise, která využije záložních kusů součástek vědeckých přístrojů pro Hitomi a jednodušší konstrukci, by se do vesmíru mohla vydat už v březnu 2021. NASA pomůže japonské misi tak, že dodá rentgenové teleskopy a spektrometr. Nově nebudou na palubě družice čtyři detektory, ale jen dva. XARM tak nebude mít pozorovací rozsah Hitomi, přesto však pomůže překlenout období před plným nasazením velkých rentgenových teleskopů.

XARM bude mít na palubě záložní rentgenový teleskop z mise Hitomi, který je určen pro měkké rentgenové záření a záložním kusem z Hitomi je i měkký rentgenový spektrometr. Oba přístroje dodá NASA a kritické součástky byly také v USA vyrobeny. Celá mise XARM však nebude kopírovat cíle Hitomi, nicméně součástky z NASA jsou totožné s těmi na Hitomi. Japonské přístroje budou upravené a například softwarový rentgenový snímač bude mít vyšší rozlišení, než ten na Hitomi. XARM navíc nepotřebuje rozkládací konstrukci pro přístroje zaměřující se na tvrdé rentgenové záření, čímž se výrazně zjednodušuje jeho konstrukce.

Díky těmto úpravám bude celá mise jednodušší a levnější a její stavba bude podstatně rychlejší. Výběrové řízení na stavitele satelitu by se mělo rozběhnout příští rok a startovat by se mohlo v již zmíněném roce 2021. NASA navíc dodává, že období bez existence silného teleskopu určeného na tvrdé rentgenové záření by mohl překlenout aktuálně pracující menší NuSTAR. Na projektu bude dále spolupracovat i ESA.

Kosmický přehled týdne:

V jednom z předchozích Kosmotýdeníků jsme vás informovali o iniciativě spadající pod ESA, která nese název AstroPlant. Ta si klade za cíl rozšířit kosmický simulátor pěstování rostlin v omezených environmentálních podmínkách mezi školy, instituce a občanské zájemce s cílem získat co nejvíce dat o pěstování rostlin v uzavřeném ekosystému. Tento projekt nyní zase o kousek pokročil. V Nizozemsku byl totiž představen třetí prototyp malého skleníku, který opět nese název MELiSSA (The Micro-Ecological Life Support System Alternative).

Poté co v dubnu uspořádalo 40 účastníku konference rozbor toho, jak by měl vypadat malý skleník pro veřejnost a instituce z technologického a softwarového hlediska, postoupil tým zase o kus dopředu. Třetí prototyp představuje výsledky těchto jednání. Skleník je vybaven senzory, které sledují celý růstový cyklus rostlin, teplotu okolí, obsah kyslíku, vlhkost a další údaje, které se budou hodit při dalším plánování pěstování vegetace ve vesmírných podmínkách. Cílem je rozšířit skleník mezi co největší počet institucí a domácích vědců, kteří pak budou vysazovat iniciativou AstroPlant vybrané plodiny a odesílat nasbíraná data. Vytvoří tak jakousi kosmickou pěstitelskou sociální síť, která bude sdílet výsledky jednotlivých zahradnických snažení.

V září bude finalizována kampaň na financování od spolupracujících institucí, během které bude představena jakási skládačka, ze které si vybrané instituce budou moci sestavit svůj skleník. Cílem je v první fázi rozšířit tento pozemský kosmický skleník mezi střední školy a iniciovat zájem žáků na těchto zařízeních pracovat. Samozřejmě čím více skleníků bude na Zemi, tím více dat budeme mít o pěstování rostlin v uzavřených ekosystémech a tím lépe budeme připraveni na pěstování rostlin při dlouhodobých kosmických letech. Pokud by se někdo z vás chtěl zapojit, napište na tento kontakt: [email protected].

Ve středu SpaceX úspěšně potřetí odstartovala během čtrnáctí dnů. Z rampy 39A na Kennedyho kosmodromu vynesl Falcon 9 satelit Intelsat 35e. Pro Falcon to byl zatím nejtěžší vynášený náklad na dráhu přechodovou ke geostacionární. Proto ostatně neproběhlo přistání. SpaceX má nyní vynucenou pauzu ve startech, protože na kosmodromu probíhá plánovaná úprava inženýrských sítí nutných pro odbavování startů. Zatím se můžete podívat na fotografie ze startu.

Mezitím se Elon Musk nechal na instagramu pod jednou z fotografií slyšet, že nás čeká do konce roku ještě 12 startů, což by na konec roku mělo dělat obdivuhodných 22 startů za 12 měsíců. Dosavadní rekord SpaceX byl 9 startů za jeden rok. Opravdu velký cíl.

A o SpaceX do třetice. V pondělí 3. července se ze své mise CRS-11 úspěšně vrátil první opakovaně použitý Dragon s 1,8 tunami nákladu z Mezinárodní kosmické stanice. Pro SpaceX tak vítězně skončilo vypjatých čtrnáct dnů, při kterých stihli uskutečnit tři starty raket, dvě přistání ve dvou oceánech a úspěšný návrat lodi Dragon od ISS.

Během solu 1748 vyfotografovalo vozítko Curiosity na Marsu duny, kolem kterých zrovna jede, a jsou to velmi pěkné snímky.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě si tradičně zhodnotíme, co vše jsme vám přinesli během uplynulých sedmi dní za články. Jako již tradičně jsme se vám pokusili udržet přehled o tom, co se děje v Kosmonautice po celém světě. Ještě v neděli jsme však začali špatnou zprávu. Teprve druhý let čínské nejsilnější rakety Dlouhý pochod 5 dopadl nakonec špatně. Falcon 9 opět stále na startovací rampě. Bylo to již potřetí za čtrnáct dní, kdy se tato raketa ze dvou různých kosmodromů chystala na start. Nakonec nás však dvakrát nechala ponocovat zbytečně a první i druhý pokus byl odvolán 9 sekund před startem. Živě a česky jste tak mohli sledovat vynášení zatím nejtěžšího nákladu, který Falcon 9 vynášel na dráhu přechodovou ke geostacionární až třetí noc. Tento týden jste se dočkali také tradičního čtvrtletního ohlédnutí za vývojem programu SLS a Orion. Tento týden přišlo také rozhodnutí, ze kterého SpaceX nevyšla s vítězstvím. Armádní hlídač jaderných explozí nakonec vynese Atlas 5 ve své nejsilnější variantě. Nejznámějším útvarem na planetě Jupiter je Velká rudá skvrna. Sonda Juno se chystá právě nad touto bouří proletět.  Veleúspěšná mise LISA Pathfinder má své dny již spočítané, ale i přesto jsme vám nabídli pohled do jejího technologického nitra. Mezitím nadále trvá nejistota ohledně chování družice AMC 9, která si neovládána volně cestuje kolem své oběžné dráhy. Očekávaná evropská a japonská mise BepiColombo prošla důležitou zkouškou, kdy se doslova otřásla v základech. Americký viceprezident Mike Pence se dostavil na Kennedyho kosmodrom, kde ve vzletném projevu prohlásil, že „Američané otisknou své boty do Marsu“. Potřebné finance však nedovezl, ani neslíbil. Na léto jsme pro vás připravili návrat oblíbeného seriálu TOP 5. Tentokrát jsme se podívali na kandidáty na mezihvězdné pohony. Sonda New Horizons dál míří do vzdálených součástí sluneční soustavy vstříc setkání s 2014 MU69. Nicméně kolem tvaru a velikosti tohoto objektu se nyní vyrojilo mnoho pochybností. Na závěr týdne jsme vám představili naši novou aplikaci Kosmonautix Lite. Vyzkoušejte ji.

Video týdne:

Ve videu týdne se tentokrát podíváme na rozkládání opravdu velkých solárních panelů určených pro evropsko-japonskou misi k Merkuru. Panely jsou opravdu rozložité a jejich otestování v pozemských podmínkách není tak snadné. Podívejte se na video.

Snímek týdne:

Dnes bude opravdu netradiční snímek týdne, ale každopádně je to snímek, který rozpoutal nejrozsáhlejší reakce v uplynulých dnech. Mike Pence, americký viceprezident zavítal na Kennedyho kosmodrom, kde pronesl projev o tom, že současná administrativa bude podporovat návrat na Měsíc a let na Mars. Více o tom zde. Nicméně nejvíce reakcí vzbudila následná prohlídka aktuálně vyráběného letového exempláře lodě Orion připravované pro let EM-1. Mike Pence byl vyfotografován, jak sahá na forward bay cover Orionu, na kterém je napsáno, že se jedná o důležitý letový hardware a že se na něj nesmí sahat. Následné reakce vzbudily zejména na twitteru lavinu komentářů a posměšných příspěvků k tomuto činu. Nakonec se k němu musela vyjádřit i NASA a reakci vydal i Mike Pence, který svůj prohřešek svedl na opodál stojícího senátora Marca Rubia, který ho k tomu prý navedl. Ten to zase v dalším tweetu upravil, že pouze říkal, aby si dával pozor, že to pak bude muset zaplatit. Tak či tak, pro jednou si necháme na snímek týdne tak trochu bezvýznamný, ale velmi zajímavě dokumentační obrázek. Další tweetové reakce zde.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2017/07/Cosmic_farming
https://pbs.twimg.com/media/DEGua8_W0AAFfGM?format=jpg&name=large
http://www.midnightplanets.com/…/NRB_552677608EDR_F0642088NCAM00255M_.JPG
http://www.midnightplanets.com/…/NLB_552677927EDR_F0642088NCAM00354M_.JPG
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…eefce65c4843a3a71a27ab808661c9d4&oe=59C6D60C
http://global.jaxa.jp/projects/sat/astro_h/images/astroh_inst_01_l.jpg
http://wwwcdn.skyandtelescope.com/wp-content/uploads/pct01_b.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/07/07043055/hitomi_main.jpg