sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Koalice zástupců průmyslu žádá vedení podvýborů pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů a Senátu aby financovaly systém koordinace vesmírného provozu (TraCSS) Úřadu pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce).
Čínští vědci navrhují první čínskou misi k Neptunu v roce 2033. Cílem je vypustit sondu s radioizotopovým pohonem na oběžnou dráhu Neptunu a studovat i jeho měsíc Triton.
Evropská agentura ESA 7. července oznámila, že společnosti Isar Aerospace, MaiaSpace, Orbex, PLD Space a Rocket Factory Augsburg postoupily do soutěže European Launcher Challenge. Každá společnost bude mít nárok na kontrakty v hodnotě až 169 milionů eur na vynesení institucionálních užitečných nákladů.
Boeing získal kontrakt v hodnotě 2,8 miliardy dolarů na výstavbu družic ESS, které jsou ústředním bodem amerického jaderného velení, řízení a komunikace.
Články
Themis, demonstrátor znovupoužitelného stupně rakety, který postavila firma ArianeGroup, dorazil na švédské středisko Esrange Space Centre u města Kiruna. Cesta z francouzského Les Mureaux vedla po silnicích, trvala dva týdny a měřila přes 3 000 kilometrů. Themis, vyvinutá v rámci kontraktu Evropské kosmické agentury, představuje první evropský plnorozměrový demonstrátor znovupoužitelného prvního stupně rakety. Celý projekt má za cíl posílit dozrávání klíčových technologií, které jsou potřebné pro vývoj budoucích nosných raket.
Minulý týden prošel ve Spojených státech schvalovacím procesem rozsáhlý balíček týkající se daní a výdajů. Minulou středu jej schválil Senát, o den později pak Sněmovna reprezentantů a 4. července (stylově na Den nezávislosti) jej podepsal prezident Donald Trump. Zákon H.R. 1, který bývá někdy označován také jako „Velký, krásný zákon“, prošel Kongresem díky zvláštnímu postupu zvanému rozpočtové usmíření – ten umožňuje schválit zákon prostou většinou, bez rizika, že ho opozice zablokuje obstrukcemi. Tento zákon je oddělený od schvalování rozpočtů na fiskální rok 2026, ve kterém je i návrh rozpočtu NASA a dalších agentur. Ovšem ve Velkém krásném zákoně jsou pasáže, které se týkají americké kosmické agentury.
Že jste ještě o European Launcher Challenge neslyšeli? Jedná se o součást příprav Evropské kosmické agentury ESA na budoucí služby spojené s nosnými raketami a zvýšenou konkurenceschopnost. Výběrový proces European Launcher Challenge je dvoufázový kompetitivní tendr. Úspěšní účastníci mohou získat kontrakty pro dvě samostatné části. Část A se týká poskytování služeb spojených se starty pro ESA, které mají probíhat v období mezi lety 2026 a 2030. Část B se týká demonstrace navýšené kapacity služeb nosných raket, včetně alespoň jednoho letového testu této vylepšené nosné kapacity. ESA stanovila cílový maximální rozpočet ve výši 169 000 000 € na každého účastníka programu Challenger, který pokrývá všechny aktivity v rámci částí A a B.
Od svého startu v roce 2023 se mise TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) od NASA z výšky 36 000 kilometrů věnuje měření kvality vzduchu. 19. června mise úspěšně zakončila svou 20 měsíců trvající základní misi. Díky kvalitě jejích dosavadních měření byla mise prodloužena nejméně do září 2026. TEMPO je první misí NASA, která používá spektrometr k pravidelným měřením (jednou za hodinu za denního světla) kvality ovzduší nad Severní Amerikou. Dokáže pozorovat detaily s rozlišením pár kilometrů, což představuje oproti minulým misím podobného určení výrazný pokrok.
Postupné uvádění do provozu systémů na družicové platformě družice Arcstone bylo dokončeno. Mise nyní pokračuje uváděním do provozu a testy dalších kusů hardwaru. Předpokládá se, že sběr vědeckých měření (tzv. první světlo – first light) by mohl proběhnout přibližně tři týdny po startu. Arscstone je technologický demonstrátor, který má pomoci zlepšit budoucí kosmický výzkum použití slunečního světla, které se odráží od povrchu Měsíce. Bude tak možné přesně doladit přístroje na družicích, které sledují Zemi i jiná kosmická tělesa. Družice Arcstone se nachází na nízké oběžné dráze Země, kde může pozorovat Slunce i Měsíc, aniž by ji rušila atmosféra. Tento CubeSat o velikosti krabice na boty měří lunární spektrální odrazivost – kolik světla Měsíc odráží na různých vlnových délkách.
V souvislosti s plánovaným přistáním čínských astronautů na Měsíci nelze vyloučit politický tlak na jeho realizaci do 80. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky, které připadne na 1. října 2029. Ve Spojených státech vytváří Kongres tlak na to, aby příštími astronauty na Měsíci byli opět Američané. Pokud se přistání nestihne v nynějším prezidentském období, mohl by být stanoven termín k 60. výročí Apolla 11, tedy do července 2029. Nový závod o Měsíc je v plném proudu. Spolu s plánovaným robotickým návratem vzorků z Marsu sondou Tianwen-3 a blížícím se koncem kosmické stanice ISS hrozí, že americká veřejnost bude šokována ztrátou dominance ve vesmíru podobně, jako při zprávě o vynesení Sputniku v roce 1957.
Americký astronaut Anil Menon se vydá na svou první kosmickou misi na Mezinárodní kosmickou stanici v pozici člena 75. dlouhodobé expedice. Agentura NASA oznámila, že Menon odstartuje v červnu 2026 na palubě lodi Sojuz MS-29 od agentury Roskosmos a společnost mu budou dělat dva ruští kolegové – Pjotr Dubrov a Anna Kikina. Po startu z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dojde ke spojení lodi se stanicí a posádka Sojuzu poté na orbitálním komplexu stráví zhruba osm měsíců. Během té doby bude Menon provádět vědecký výzkum a technologické demonstrace, které mají připravit lidstvo na další kosmické mise a přinášet výhody lidem na Zemi.
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu na první provozní start rakety Vulcan, která prošla úspěšnou certifikací i přes problémy během druhého startu. V dalších tématech se podíváme na úžasný snímek nadoblačného blesku z paluby ISS, čínský start či pokračující stavbu druhé odpalovací plošiny pro raketu SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V noci na pátek jsme společně sledovali raketu Sojuz-2.1a, která z kosmodromu Bajkonur vynesla nákladní kosmickou loď Progress MS-31. Jejím cílem je Mezinárodní kosmická stanice, ke které letí po tzv. klasickém letovém profilu. Díky tomu jí cesta trvá lehce přes dva dny. V noci ze soboty na neděli, přibližně 33 minut před půlnocí by mělo dojít k automatickému připojení Progressu na modul Poisk. Náš živě a česky komentovaný přenos bude připraven.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
