sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Evropa

Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.

TelePIX

Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.

Revolv Space

Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.

U.S. Space Force

Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.

New Glenn explodoval

Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.

NASA

NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Z mlhy do ostrosti: Jak se díky NASA proměnil pohled na Mars

V roce 1965 se díky misi Mariner 4 dostal Mars do obýváků milionů Američanů i obyvatel většiny světa. Tehdejší televizory ukázaly rozmazané černobílé snímky terénu posetého krátery. Sonda tehdy pořídila 21 kompletních snímků, které se staly vůbec prvními fotografiemi cizí planety. Snímky vznikly během průletu, který přivedl sondu do vzdálenosti až 9 846 kilometrů nad povrchem. Tým pozemních expertů se nemohl dočkat, až uvidí, co jim ukáže barevná kamera na sondě. Když se skutečné snímky zpozdily, neváhali vytvořit vybarvované obrázky, na kterých jednotlivé odstíny odpovídaly specifickým hodnotám v datech. Jejich kreativita se přitom od reality moc nelišila a pustá krajina zachycená Marinerem 4 zažehla jiskru představivosti u budoucích vědců a inženýrů, kteří pracovali na dalších misích, z nichž každá odhalila Mars tak, jak dříve nebylo možné.

Od té doby byly pořízeny již miliony fotek Marsu, z nichž mnohé jsou mimořádně působivé dodnes. Snímky, které Vám dnes představíme, obnášejí vždy nějaké prvenství, které ukazuje, jak americká kosmická agentura zlepšuje své snímkovací schopnosti, aby odhalila tajemství Marsu.

Mise Viking 1 byla první, která měkce přistála na Marsu – psal se 20. červenec roku 1976. První snímky ve vysokém rozlišení z povrchu poslané na Zemi odhalily suchou a kamenitou krajinu, což zašlapalo naděje vědecké komunity na možnost objevu života na povrchu. Ovšem ostré snímky, které poté pořídila 360° skenovací kamera zdůraznily důležitost snímkování Marsu z povrchu a vytvořily zájem o příští a ještě ambicióznější návštěvy – robotickou sondu, která by brázdila tento cizí svět.

Tento historický snímek - první z povrchu Marsu - potvrdil, že přistávací modul NASA Viking 1 se 20. července 1976 stal první sondou, která přistála na Rudé planetě.
Tento historický snímek – první z povrchu Marsu – potvrdil, že přistávací modul NASA Viking 1 se 20. července 1976 stal první sondou, která přistála na Rudé planetě.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Když landery-dvojčata Viking dorazily k Marsu, oddělily se od orbiteru, který používal kamery k mapování Marsu způsobem, jakého nebyly pozemské teleskopy schopné. S pořizováním snímků začaly ještě před přistáním landerů a pokračovaly v tom až do roku 1980. Onoho roku Viking 1 pořídil snímky, které byly později spojeny do celkového portrétu Valles Marineris, marsovské verze Grand kaňonu.

Landery-dvojčata Viking necestovaly samy. Dvě doprovodné orbitální sondy kroužily kolem Marsu, aby jej studovaly z nadhledu. Orbitální sonda Viking 1 pořídila v roce 1980 mnoho snímků, které byly zkombinovány do tohoto pohledu na Valles Marineris, marsovskou verzi Grand kaňonu.
Landery-dvojčata Viking necestovaly samy. Dvě doprovodné orbitální sondy kroužily kolem Marsu, aby jej studovaly z nadhledu. Orbitální sonda Viking 1 pořídila v roce 1980 mnoho snímků, které byly zkombinovány do tohoto pohledu na Valles Marineris, marsovskou verzi Grand kaňonu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Po čase se NASA na povrch Marsu vrátila, když zde v roce 1997 přistál lander Pathfinder se svým roverem Sojourner o velikosti mikrovlnné trouby. Od éry Marineru 4 se toho změnilo opravdu mnoho. V té době už začal internet nepřetržitě doručovat novinky do osobních počítačů, takže mladá generace fanoušků kosmonautiky měla možnost zažít nesmělé první krůčky nové formy planetárního průzkumu. Panoramatické snímky z povrchu byly první od éry Vikingů a v rámci iniciativy NASA „rychleji, lépe, levněji“, nabídly více detailů a srovnatelně nižší cenu.

Vozítko Sojourner, velké jako mikrovlnná trouba, bylo první sondou, která se pohybovala po Marsu, jak je vidět na snímku pořízeném landerem Pathfinder 5. července 1997. Vozítko zkoumalo povrch Marsu 83 dní, tedy mnohem déle, než byla jeho plánovaná sedmidenní mise.
Vozítko Sojourner, velké jako mikrovlnná trouba, bylo první sondou, která se pohybovala po Marsu, jak je vidět na snímku pořízeném landerem Pathfinder 5. července 1997. Vozítko zkoumalo povrch Marsu 83 dní, tedy mnohem déle, než byla jeho plánovaná sedmidenní mise.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V roce 2004 dosedly na Mars vozítka Spirit a Opportunity, jejichž velikost NASA přirovnává ke golfovým vozíkům, čímž začala nová fáze průzkumu Marsu. Rovery byly vybaveny jak kamerami na stožáru, tak i mikroskopovými kamerami na robotické paži. Vozítka tak umožnila vědcům, inženýrům a celému světu objevovat každý den nový terén. Tyto rovery nafotily působivé výhledy do krajiny a odhalily detaily oblázků, kterým se přezdívá borůvky. Mars přestával být vnímán jako neznámý svět a lidé jej začali považovat za místo, na kterém jsou rozeznatelné terénní útvary.

Americká vozítka Spirit a Opportunity překonala mnoho kilometrů marsovského terénu, zachytila úžasné výhledy a cestou míjela prachové víry. Dvojčata daleko přesáhla svou plánovanou misi trvající 90 dní: Spirit cestoval po Rudé planetě více než šest let, zatímco Opportunity téměř 15 let.
Americká vozítka Spirit a Opportunity překonala mnoho kilometrů marsovského terénu, zachytila úžasné výhledy a cestou míjela prachové víry. Dvojčata daleko přesáhla svou plánovanou misi trvající 90 dní: Spirit cestoval po Rudé planetě více než šest let, zatímco Opportunity téměř 15 let.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Od éry misí Viking dorazilo k Marsu hned několik orbiterů s novými vědeckými přístroji i kamerami. Díky stále pokročilejším snímkovacím aparátům se jim podařilo zmapovat kopce i údolí rudé planety, identifikovat významné minerály, či dokonce lokalizovat zahrabané ledovce. Kamera HiRISE (High-Resolution Imaging Science Experiment), která od roku 2006 slouží na sondě Mars Reconnaisance Orbiter, pravidelně pořizuje snímky jednotlivých dun, balvanů a kráterů. Odhaluje tak útvary, které byly na předešlých snímcích rozmazané. Kamera také identifikovala přistávací místa, která by mohly prozkoumat budoucí rovery, či dokonce astronauti.

Modernější orbitální sondy přinesly jiný pohled na Rudou planetu - zejména sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která pomocí své kamery HiRISE vidí povrchové rysy, které se na dřívějších snímcích zdály rozmazané. Zde HiRISE zachytila kráter Victoria.
Modernější orbitální sondy přinesly jiný pohled na Rudou planetu – zejména sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která pomocí své kamery HiRISE vidí povrchové rysy, které se na dřívějších snímcích zdály rozmazané. Zde HiRISE zachytila kráter Victoria.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/1-mariner-4-pia14032.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/e1-viking-1-pia00381.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/e2-viking-orbiters-pia04304.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/e3-sojourner-pia01551.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/e4-opportunity-pia20012.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/e5-hirise-pia08813.jpg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 9

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.