Japonsko (JAXA)

  • Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

    Kosmotýdeník 313 (10.9. – 16.9.)

    Uteklo nám dalších přibližně 23% měsíce září a je proto čas na Kosmotýdeník, který vám zrekapituluje, co zajímavého a podstatného se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnes je hlavním tématem fascinující technologií osazená družice Aeolus, která se hned v prvních dnech ve vesmíru vytáhla nečekaně cennými daty! Budeme se však věnovat i dalším tématům. Podíváme se na poslední start rakety Delta II, anebo na sledování postupu hurikánu Florence. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Startuje japonská zásobovací loď

    ŽIVĚ A ČESKY: Startuje japonská zásobovací loď

    Ruské Progressy létají k ISS několikrát za rok – stejně jako soukromé lodě Dragon. Start další soukromé lodi Cygnus také není úplně neobvyklý. Nyní se však blíží start japonské lodi HTV, která se do vesmíru vydává jen zhruba jednou ročně. Takovou příležitost si nemůžeme nechat ujít a rádi pro Vás připravíme živě a česky komentovaný start. Sedmý exemplář této lodi je naplněný zhruba pěti tunami nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici včetně šesti lithium-iontových baterií, které při sérii výstupů na konci září nahradí část stávajících.

  • Solární mise asijských států

    Solární mise asijských států

    Současný zvýšený zájem o výzkum Slunce podnícený nedávným startem sondy Parker Solar Probe, která se stane lidským výtvorem, který se přiblíží ke Slunci na bezkonkurenčně nejbližší vzdálenost (v přísluní jen 6,2 mil. km), je dobrou příležitostí k rekapitulaci i jiných – předešlých, současných i budoucích – solárních misí. Tentokráte necháme stranou solární mise vypravené samostatně (i společně) americkou NASA a evropskou ESA a zaměříme se na solární mise tří asijských států: Japonska, Číny a Indie (vč. případných spoluprací s agenturami jiných států). Nejvíce aktivní v oblasti výzkumu fyziky Slunce zatím bylo Japonsko, které vypustilo tři sondy (Hinotori, Jókó a Hinode) a start čtvrté (zatím označené kódově jako Solar-C) má přichystaný předběžně na únor roku 2019. U Národního vesmírného vědeckého centra Čínské akademie věd (CAS – NSSC) a Indické vesmírné výzkumné organizace (ISRO) se jedná o mise připravované do blízké budoucnosti.

  • Hayabusa 2 mapuje Ryugu

    Hayabusa 2 mapuje Ryugu

    Japonská sonda Hayabusa 2 dorazila k asteroidu Ryugu před několika týdny a od té doby pracuje na plné obrátky. Vědecké týmy postupně uvolňují první poznatky, které se dozvěděli o tomto objektu s průměrem zhruba 900 metrů. Dnes se podíváme, jak vypadá topografie Ryugu, nebo jak se od sebe liší severní a jižní polokoule tohoto asteroidu. Jako náhledovou fotku tohoto článku jsme použili výsledky získané laserovým dálkoměrem. Díky pozici, kterou sonda vůči asteroidu zaujímá, je nejvíce dat z okolí rovníku, naopak některá místa u pólů jsou zatím neprozkoumaná.

  • Vědecké sondy BepiColombo spojeny

    Vědecké sondy BepiColombo spojeny

    V letošním roce jsme zažili už tři starty mimo zemské gravitační pole, ale v harmonogramu startů stále svítí ještě jedna mise, která letos vyrazí do meziplanetárního prostoru. Jedná se o společný projekt Evropské a Japonské kosmické agentury pojmenovaný BepiColombo, jehož úkolem je výzkum Merkuru. Každá agentura vytvořila vlastní sondu, které budou u první planety naší soustavy fungovat samostatně – během několik let dlouhé přeletové fáze však budou spojeny do jednoho celku. Na kosmodromu v Kourou došlo před několika dny ke spojení těchto vědeckých sond do jednoho celku.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗