Štítek ‘Kounotori’

Odložený start japonské nákladní lodě k ISS

Kvůli špatnému počasí je odložen start Kounotori7 k ISS, tentokrát na pátek 14. 9. 2018 23:00 SELČ. 12. září 15:20

Japonská zásobovací loď k ISS

Posunutý start japonského nosiče H-IIB F7 s nákladní lodí Kounotori 7 (HTV7) by se měl uskutečnit 13. září 2018 v 23:20 SELČ. 11. září 7:38

Start Kounotori 7 odložen

JAXA a Mitsubishi oznámily nespecifikované odložení startu lodi HTV-7 k ISS, vzhledem ke špatné předpovědí počasí nad sledovací stanicí na ostrově Guam.9. září 14:47

27. Kozmická Strojovňa – zásobovacie lode

Od začiatku dobývania vesmíru v roku 1957, keď sa na obežnú dráhu pozrel Sovietsky Zväz pomocou sondy Sputnik-1 boli ľudia fascinovaní pilotovanými letmi. V priebehu vekov sa ľudstvo túžilo zblízka pozrieť na tie podivné bodky, ktoré svietia na oblohe. Mesiac bol zvlášť príťažlivý. Práve preto sa prvý človek dostal až za hranice vesmíru tak skoro. Trvalo to iba štyri roky. Čoskoro sa však zistilo, že vydržať nehostinnom kozmickom prostredí dlhšie ako pár dní je veľmi problematické. Vznikla myšlienka kozmických staníc obiehajúcich okolo Zeme, Mesiaca… Aj to šlo zrealizovať pomerne ľahko. prvý Sovietsky Saljut sa dostal k slovu koncom apríla 1971. Nasledovali ďalšie, dokonalejšie stanice, ktoré už umožňovali dosť dlhý pobyt v stave bez tiaže. Čoskoro sa však ukázali dva limitujúce faktory. Po prvé, stanica vo vesmíre trie o zvyšky atmosféry a po niekoľkých mesiacoch až rokoch spadne späť na Zem. Po druhé, kozmonauti musia tam hore niečo jesť, piť a dýchať. To dalo vzniknúť ďalšiemu fenoménu kozmonautiky, ktorý dnes poznáme pod názvom zásobovacie lode. Nároky na ne boli veľké. Po prvé, mali mať hermetizovanú sekciu, v ktorej by posádke doručili zásoby, experimenty… Po druhé, museli byť vybavené servisným úsekom, a počítačmi, ktoré ich v automatickom móde pripoja ku stanici (prípadne sa iba priblížia na niekoľko metrov a o zvyšok sa postará staničná robotická ruka). Po tretie, bolo by dobré, ak by disponovali dostatkom paliva na zvýšenie obežnej dráhy, aby stanicu uchránili pred zhorením v atmosfére. Ďalšie žiadané vlastnosti sú schopnosť vrátiť sa na Zem, prepraviť náklad aj v nehermetizovanej sekcii (súčiastky na vonkajšie opravy, experimenty) prípadne aj znovupoužiteľnosť. Zásobovacie lode sú dnes veľmi dôležitou súčasťou pilotovanej kozmonautiky a prakticky každá kozmická veľmoc má nejakú k dispozícii.

i-Ball nechce shořet v atmosféře

i-Ball zdroj:nasa.gov

Evropské ATV a japonské HTV jsou automatické kosmické kosmické lodě pro zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Jejich koncept je velmi podobný a podobný bývá i konec jednotlivých misí. Obě lodi nedisponují tepelným štítem, takže po vstupu do atmosféry se rozpadnou a shoří. Ovšem nikoliv kompletně. Část jejich trosek dopadne do Tichého oceánu. Součástí některých misí ovšem byla i zařízení, která byla speciálně navržena, aby průlet atmosférou přežila a zmapovala žhavý konec obou typů lodí. Právě o nich bude dnešní článek.