2. srpna 2018
Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.
Pod tímto odstavcem najdete mikroskopickou fotografii jednoho takového zrnka, které pochází z mimozemského objektu. Samotné zrnko má poměrně ostré hrany a pro potřeby fotografování bylo umístěno na podpůrné vlákno. A co přesně se na tomto zrnku bude zkoumat? I přes malé rozměry může tento kousek přinést mnoho vědeckých objevů. Tým kolem Fabrice Ciprianiho se zaměřuje na vlastnosti statického náboje tohoto drobečka. Na základě přesných měření by mělo být možné pochopit podstatu chování materiálu na povrchu asteroidů.
Mikroskopická fotografie zrnka prachu, které odebrala sonda Hayabusa z asteroidu Itokawa.
Zdroj: http://www.esa.int
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/59/Hayabusa_hover.jpg
http://www.esa.int/…/Grain_from_Japan_s_Hayabusa_spacecraft.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
No doufejme že u dvojky to bude bez problému, cíle jsou velké tak držím palce.
“ na množství nehleďte “ – pro analýzu postačí opravdu minimální vzorek. Ovšem tak malé množství ztrácí průkaznost a přidává se obtížný úkol prokázat, že mikroskopická zrnka pochází opravdu z cílového objektu, což se jak vidět podařilo.
Sám návrat sondy z hlubokého vesmíru, na níž nefungovalo tak jak mělo skoro nic, považme -mimo jiné stabilizace a pohon, byl ovšem husarský kousek, dokázali dovést prakticky ztracenou sondu k Zemi, bravurně přistát a jako bonus najít i stopy prachu z cílového tělesa.
Současný pokus je vlastně reparát, ale není to jen prosté opakování pokusu, ale pokus o vývojový stupeň náročnější. Srovnáme-li to s americkou konkurencí, která má hlavní cíl “ jen“ nabrat vzorek, JAXA bude asteroid bombardovat, vysazovat průzkumníky a odebírat vzorek nejen z povrchu, ale i z podpovrchového prostoru.
Držme palce.
Je pravda, že Japonci si naplánovali náročnější program, ale na druhou stranu musím říci, že princip odběru materiálu OSIRIS-REx se mi líbí mnohem více a teoreticky by měl být i efektivnější. Klidně bych to pohyblivé rameno s odběrným nástavcem a bombičkami stlačeného dusíku označil za jednu z největších vychytávek, co kdy letěla do vesmíru.
Tehdy to bylo docela zklamání. Dva pokusy o odběr materiálu a sonda se vydala na zpáteční komplikovanou cestu s tím, že nebyl znám výsledek. A na Zemi mikroskopické pátrání v kontejneru, což se snad ani nedá za vzorek považovat. Dvojka má odběrné zařízení mírně vylepšené, takže znovu a lépe, prosím. Zkušenosti máte bohaté.
To zrnko má divoký tvar, je zrejme, že hoci je drobné, je „zlepené” z niekoľkých ešte menších. Ostré hrany dokazujú že od vzniku nepodstúpilo žiadne zmeny Pre skafander by také zrniečka mohli mať fatálne následky.
No, vzhledem k jejich velikosti desetin či spíše setin milimetru by byl jejich účinek asi stejný jako o prachu ze Sahary, co nás někdy v červnu zasypal (mohl za to tehdy ovšem Babiš, dle mínění ovyvatelstva). Akorát by jich bylo nekonečně méně…
To je neporovnatelné, zrníčka ze Sahary jsou takové malinké oblázky, tohle je chaos, něco jako měsíční prach (vzpomeňte, jaké s ním byly lapálie), tohle bude mít abrazivní účinky mnohem silnější, než pozemský písek.
Ale no ták… snad nemusím vysvětlovat jak to myslím.
Zrnka zo Sahary než sa dostali k nám absolvovali tisíce, možno stá-tisíce zrážok a tak sú krásne guľaté. Nahľadiac na to, že určite obrovské množstvá zrážok absolvovali ešte aj predtým než odštartovali k nám.
Skafandre z Mesiaca boli poriadne „výdrátenkované” a ešte šťastie že astronauti tam nepobudli príliš dlho. Pri 2-3 násobnej dĺžke pobytu mohli možno aj zlyhať. Žiadné srandy s ostrým prachom.
pb 🙁