sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Ax-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

York Space Systems

Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.

Landspace

Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.

Jared Isaacman

Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.

Orbital Reef

ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.

ChinaSat-9C

Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.

United Launch Alliance

United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: japonsko

Japonský sokol míří opět k asteroidu

Dnes ráno v 5:22 středoevropského času se na japonském kosmodromu Tanegašima, který díky blízkosti moře patří mezi nejhezčí kosmické přístavy světa, zažehly motory rakety H-2A. Nosič měl na své špičce sondu Hayabusa 2, jejíž název silně evokuje misi Hayabusa, která startovala v roce 2003 a o sedm let později i přes velké technické problémy dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Itokawa. Druhá Hayabusa (japonský výraz pro sokola) bude mít podobný úkol. V roce 2018 dorazí k asteroidu 1999 JU3, zde odebere vzorky hornin a o dva roky později je doveze na Zemi. Doufejme, že se druhé Hayabuse budou vyhýbat technické komplikace, kterých si „jednička“ užila měrou vrchovatou. V našem krátkém článku se podíváme na rekapitulaci startu.

Dokončená sonda Hayabusa 2

Hayabusa 2 pod drobnohledem

Dnes vyšel na našem webu článek rozebírající pokrok v přípravách mise Hayabusa 2, která se na konci roku vydá k asteroidu 1999 JU3, ze kterého odebere vzorky a následně je dopraví na Zemi. V rámci dne otevřených dveří pro média mohli žurnalisté nafotit dokončenou sondu ve výrobní hale kampusu Sagamihara v Tokyu. Jedním z těch, kdo se k nové sondě dostali byl japonský bloger Koumei Shibata, jehož povedené snímky převzal specializovaný portál spaceflightnow.com. Nyní Vám tuto galerii přinášíme také se všemi popisky přeloženými do češtiny.

Druhá Hayabusa je připravená

O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva – Hayabusa 2 je postavená.

Meteorologický satelit čeká na vypuštění

Kosmonautika se pochopitelně nevěnuje pouze zkoumání vzdáleného vesmíru, nebo planet Sluneční soustavy pomocí dalekohledů, družic a vozítek. Neméně důležitou součástí je i studium naší rodné Země. Pro širokou veřejnost jsou tu služby jako navigační systémy, přenos televizního signálu a také předpověď počasí. Ta se po zavedení meteorologických družic výrazně zpřesnila a odborníci tak mohou s větší přesností předvídat vývoj počasí včetně jeho extrémních projevů. Technologie se stále vylepšují a přichází dokonalejší přístroje – Dnes se do vesmíru podívá meteodružice se zkratkou GPM, která opět zpřesní získávané údaje.

Space Junk zdroj:avionics-intelligence.com

Magnetická síť vyčistí orbitu

O eliminaci kosmického odpadu na nízké oběžné dráze jsme už psali mnohokrát. Většina připravovaných technologií se zaměřuje na stahování vysloužilých družic nebo velkých fragmentů. Do praxe už se prosazuje plánovaná deorbitace funkčních kosmických strojů po skončení jejich mise. Tyto velké objekty jsou ovšem v hledáčku armádních i civilních sledovacích stanic. Díky tomu se jim je možné vyhnout, což je případ Mezinárodní kosmické stanice. Na drobné úlomky, atakující povrchy modulů či panely solárních článků zatím neexistuje adekvátní protizbraň. Několik konceptů se v minulosti vyskytlo, například masivní štít, který by do sebe nechal drobné částečky narážet a po určité době by sestoupil do hustých vrstev atmosféry, kde by shořel. Japonci se nyní pokusili o trochu jiný princip zachycení odpadu, ovšem konec mu přichystali stejný.

Start olympijské pochodně klepe na dveře

Na kazašském kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech vše točí kolem startu kosmické lodi Sojuz TMA-11M. Zážeh motorů rakety Sojuz by měl podle aktuálních informací přijít už 7. listopadu v 5:14 našeho času. Kosmická loď zamíří pochopitelně na Mezinárodní vesmírnou stanici a leckomu by se mohlo zdát, že je to jen další Sojuz z řady. Jak ale ukáže dnešní článek, tahle mise je v mnoha ohledech zajímavá a v mnoha dokonce unikátní. Kdo si přečten náš dnešní článek, ten se nejen seznámí se všemi těmito zajímavostmi, ale může se těšit i na podrobné představení všech tří členů této vpravdě mezinárodní posádky.

26. Kozmická Strojovňa – rakety budúcnosti – prvá časť

Po kratšej prázdninovej prestávke sa opäť rozbieha seriál Kozmická Strojovňa, ktorý vám bude prinášať detaily strojov, ktoré sa používajú na dobývanie vesmíru. Minule sme skončili pri ruskej stanici Mir. Dnes pokračujeme raketami, ktoré sa v najbližších rokoch pridajú do arzenálu jednotlivých kozmických agentúr a budú vynášať rôzne družice, sondy a snáď aj lode s ľudskou posádkou. Ide o rakety novej generácie, ktoré by mali pozdvihnúť kozmonautiku na vyššiu úroveň, poskytovať vyššiu nosnosť za nižšiu cenu, používať ekologickejšie palivá a mať jednoduchšiu obsluhu. Posúvať hranice možného sa dajú vždy. Nové vesmírne nosiče budú využívať moderné koncepcie. Posun v materiálovom inžinierstve dovolil vyrábať stále ľahšie a pevnejšie nádrže, väčšie a silnejšie motory, ktoré musia odolávať stále vyšším tlakom a teplotám. Revolúcia vo výpočtovej technike spôsobí, že navigačné systémy sa zmestia do menšieho priestoru, čo opäť zvýši nosnosť. V neposlednom rade ľudstvo konečne (snáď) získa aj lacný znovupoužiteľný nosič, ktorý momentálne vyvíja firma Spacex. Stojíme pred novým obdobím kozmonautiky. Zakladá sa množstvo súkromných spoločností, pripravuje sa ťažba na asteroidoch, vesmírna turistika, vesmírne hotely, základne

Japonský pokus o dobytie Marsu

O sovietskych a amerických sondách skúmajúcich Mars vieme všetci. Bolo ich veľa a nie všetky boli úspešné. Vlastne by sa dalo povedať, že viac než polovica nakoniec svoj primárny cieľ ani zďaleka nesplnila. Prekliatie planéty Mars sa nesie celou históriou jeho poznávania a ešte aj dnes, v dvadsiatom prvom storočí, máme problém uskutočniť komplexnejšie misie v tomto priestore. Na Mars sa vydávajú sondy pravidelne každé dva roky, keď je postavenie planét vhodné k niekoľko miliónov kilometrov dlhému letu medziplanetárnym priestorom plným radiácie, rôznych druhov žiarenia a okrem iného aj mikrometeoritmi. V roku 1998 sa jedno také štartovacie okno otvorilo. Americká NASA vyslala hneď dva automaty, ktoré k červenej planéte bez problémov dorazili a strávili tam niekoľko úspešných mesiacov (lander Pathfinder) a rokov (družica Mars Global Surveyor). Málokto však vie o tretej sonde pomenovanej Nozomi, ktorú vyslali Japonci.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné

solární plachta www.nasa.gov

Největší sluneční plachetnici bude mít NASA

NASA se rozhodla, že se nenechá zahanbit Japonci a trumfne jejich první solární plachetnici IKAROS, která si vyrazila v roce 2010 okolo Venuše. Zatímco japonská plachta zabírala 200 m2, ta americká má mít plochu 1200 m2. Do kosmu se podívá příští rok. Celý projekt se nazývá Solar Sail Demonstration avšak plachetnice samotná se honosí názvem Sunjammer k připomenutí 50. výročí vydání (původně) stejnojmenné povídky A. C. Clarka o závodu slunečních plachetnic od Země k Měsíci.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.