sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (MTG-I2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Kuva Space

Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.

Shield AI

Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.

Lux Aeterna

Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.

StarRF

Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.

Starcloud

Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.

FAA

Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel startuje z armádní základny

Evropský environmentální satelit Sentinel 3B bude studovat především pozemské oceány. Na oběžné dráze se připojí ke svému dvojčeti, Sentinelu 3A, který startoval už před více než dvěma roky. Náš živě a česky komentovaný přenos bychom chtěli spustit přesto, že nosná raketa Rokot odstartuje z ruské vojenské základny Pleseck. Tamní technika není příliš připravena na vysílání na internet, takže není jisté, jakou bude mít přenos kvalitu. ESA však na svém webu uvádí, že přímý přenos pojede. Nezbývá tedy, než si přát, aby to vyšlo.

Nádrže a solární panely servisního modulu Orionu

Evropská kosmická agentura má v programu americké lodi Orion významný úkol – postavit servisní modul, který bude lodi dodávat energii, vodu, či vzduch. Nyní přišel významný posun vpřed, protože na své místo už byly umístěny všechny palivové nádrže a testují se i solární panely. V harmonogramu do startu nepilotované mise EM-1 v roce 2019 však stále zbývá ještě mnoho důležitých kroků. Odeslání hotového servisního modulu do Spojených států je zatím plánováno na léto. V USA pak servisní modul podstoupí další zkoušky a nakonec se dočká spojení s návratovou kabinou a dalším hardwarem.

Kosmotýdeník 292 (16.4. – 22.4.)

Další týden plný kosmonautických událostí je za námi a my se v hlavním tématu Kosmotýdeníku netradičně vydáme do Brna. Tady totiž začala fungovat nová továrna, která bude vyrábět speciální vypouštěcí adaptér pro raketu Vega. Významný počin si jistě zaslouží vaši pozornost. V dalších tématech se ohlédneme za startem rakety Atlas z minulého týdne anebo do Číny na přípravy skafandrů pro vycházky do volného prostoru. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX. Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.

Vizualizace startu rakety Ariane 64 (čtyřka značí čtyři urychlovací motory na tuhá paliva).

Dva milníky pro Ariane 6

Nová evropská raketa Ariane 6 by mohla poprvé letět do vesmíru už v roce 2020. Je tedy potřeba, aby se už teď rozbíhala výroba jednotlivých dílů. Před pár dny se program dočkal hned dvou významných momentů, které se týkají jak horního stupně nové rakety, tak i jejích urychlovacích bloků. Jelikož v Jižní Americe pomalu, ale jistě roste nová startovní rampa, která bude určena právě pro Ariane 6, je vývoj nového evropského nosiče na velmi dobré cestě.

Nový lovec bouří je na svém místě

Evropský přístroj ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) si díky svému úkolu vypracoval přezdívku Space Storm Hunter, tedy Vesmírný lovec bouří. 13. dubna bylo toto zařízení s pomocí staniční robotické paže umístěno na vnější stěně evropského modulu Columbus, odkud bude sledovat dění v zemské atmosféře. Kanadští operátoři šestnáctimetrové ruky nejprve vyjmuli 314 kg těžké zařízení z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon a pak s ním domanévrovali až k modulu Columbus. Čidla ASIMu budou hledět přímo dolů, aby mohla pozorovat blesky a silné elektrické výboje, které se objevují nad bouřemi a jejichž procesům zatím úplně nerozumíme. Jelikož bude přístroj umístěný na ISS, bude mít skvělou možnost k pozorování těchto jevů – výška 400 kilometrů nad povrchem není moc vysoká a navíc stanice obíhá nad místy, kde jsou tyto události nejčastější.

Kosmotýdeník 291 (9.4. – 15.4.)

Jak těžké může být nahrát aktualizaci systému do fungující a osvědčené sondy někde u Marsu? Jak už to v kosmonautice bývá, jedná se o extrémně náročný projekt, ve kterém jde o úplně všechno. To je v kostce hlavní téma aktuálního Kosmotýdeníku, ve kterém se podíváme, jak si evropští technici poradili s novým softwarovým vybavením sondy Mars Express. To, zda se jim to podařilo, však zjistíme nejdříve v úterý. V dalších tématech Kosmotýdeníku se podíváme na čínský i indický start, přípravy na start Falconu 9 a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.