Štítek ‘ESA’

Kosmotýdeník 61. díl (11.11. – 17.11.2013)

Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.

Ariane 6 postoupila do další fáze vývoje

Ariane_6_nahled zdroj: esa.int

O nové raketě Ariane 6, která má se svou předchůdkyní společný snad jen název a specializaci na podobné typy užitečného nákladu, jsme vás již na blogu informovali. Samuel Slavkovský ve svém článku Ariane 6 – Nová raketa pre Európu rozebral koncepci nástupkyně slavné a spolehlivé evropské rakety Ariane 5 jak z hlediska vývoje, konstrukce, tak i z hlediska přínosu pro ESA a její partnery. Dnes se podíváme na to, jak ESA ve vývoji této novinky pokročila. Také si zmapujeme cestu, kterou návrh prošel od jeho úvodního schválení. Spíše než o technickou sondu se bude jednat o sledování kroků byrokratického šimla.

Kosmotýdeník 59. díl (28.10. – 3.11.2013)

Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 2 – pozorování)

V předchozí části článku jsme se jak podívali na komety obecně, tak jsme se pokusili i zhruba načrtnout průlet ISONu periheliem s přibližným časovým nástinem. V této části se podívejme blíže na samotný průběh pozorování, především na konkrétní přístroje, jejichž pomocí se budou astronomická pozorování realizovat. Jestli bude současné pozorování průletu v něčem revoluční, tak to bude především v počtu observatoří a detektorů, ať už pozemních či kosmických, amatérských či profesionálních, které se na ISON budou v různé době zaměřovat. O takové technické výbavě se vědcům při posledním přiblížení Halleyovy komety mohlo jen zdát. Pojďme se proto na tento výčet podívat detailněji a vezměme to hezky popořadě.

Cesty za kosmonautikou: V srdci evropské kosmonautiky

Kosmonautika láká velké množství fanoušků po celém světě. Spousta z nás je odkázaná jen na fotografie a videa, jenže tato média, byť jsou sebekvalitnější, nemohou nikdy přinést to, co člověku dá osobní návštěva nějakého místa. Genius loci vás naplní a najednou vidíte skutečnosti známé z internetu v úplně jiných souvislostech. Jistě, někteří z vás mohou namítnout že na cesty za oceán nemají dost finančních prostředků. Ale nezapomínejte na to, že jsme součástí Evropské kosmické agentury a její střediska jsou na Starém kontinentu. Dnes se proto v našem seriálu podíváme na návštěvu technické centrály evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského města Noordwijk.

Bude ISON sólokaprem dekády? (část 1)

Edmund Halley by žárlil. Od posledního přiblížení komety (pojmenované po svém objeviteli) v roce 1986 snad nebyla mediální pozornost více věnována žádnému bludnému cestovateli z periferie sluneční soustavy, než se tomu děje teď s před více než rokem objevenou kometou C/2012 S1 ISON. A o to víc se k tomuto úkazu upíná pozornost profesionálů i laiků po zklamání z přehnaných očekávání první letošní komety C/2011 L4 PanSTARRS. Tak se to totiž s kometami bohužel má. Čekáte s otevřenou náručí a ono nic. A naopak – z nepovšimnuté události se může za pár měsíců stát nádherná podívaná. Proradné vlasatice s nepravidelnými drahami nám často připravují nejedno překvapení. Pojďme se na ně teď společně podívat.

Pre GOCE sa končí služba

Európska družica GOCE (Gravity Field and Steady-State OceanCirculation Explorer), ktorá od marca 2009 skúma zemské gravitačné pole čoskoro zanikne v zemskej atmosfére. Rozloženie hmoty na povrchu Zeme a hlavne v jej vnútri nie je rovnorodé. Gravitačné zrýchlenie tak kolísa medzi hodnotami 9,79 – 9,83 metrov za sekundu na druhú, čo je vážne dosť. Vedci potrebujú mať absolútne presné dáta. Preto 17. marca z Ruska štartovala raketa Rokot s družicou GOCE na špici.

OKA-T si bude poletovat poblíž ISS

OKA-T zdroj: rnd.cnews.ru

I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století.

Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.

Veľké víťazstvo a prehra Európy na červenej planéte

Začiatok nového tisícročia sa v európskej ESA niesol v znamení medziplanetárnych misií. Na svoju cestu vesmírom sa vydalo hneď niekoľko zaujímavých družíc na čele s neopakovateľnou Rosettou. Nesmieme však zabudnúť ani na Expressy k Marsu a k Venuši. Dnes si trochu rozoberieme konštrukciu a úspechy jednej z najúspešnejších európskych družíc. Ide samozrejme o Mars Express. Ten svoju cestu začal v roku 2003 v aerodynamickom kryte ruskej rakety Sojuz s horným stupňom Fregat. Už samotný názov sondy hovorí o tom, že bola vytvorená za Express-ne krátky čas. Mechanické vybavenie bolo takmer kompletne prebraté z Rosetty, vedecké prístroje zase z neúspešnej a málo známej ruskej Mars 96.

ESA testuje v poušti marsovský rover

Rover projektu SAFER zdroj:esa.int

Už příští týden uvidíme testy nejambicióznějšího planetárního roveru agentury ESA. Robotický výzkum pouště v Jižní Americe podobné marsovské krajině bude pod dozorem Velké Británie, podobně jako výzkum při budoucí misi k rudé planetě.

Rover čelí pusté poušti Atacama v severním Chile, podobným podmínkám, s jakými bude bojovat na Marsu. Obklopen nejsuššími místy na Zemi, jež postrádají vegetaci. Povrch je pokryt červeno-hnědou půdou a kamením, takže vypadá hodně podobně jako Mars.