křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (MMX)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Evropsko-ruská sonda u Marsu míří k vědecké fázi

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2018)

Před půl rokem informovali manažeři NASA o novém datu startovní připravenosti k misi EM-1 nejdříve ve druhé polovině prosince 2019. Současně upozornili na rizika budoucích problémů, spojená s tím, že se práce na mnoha systémech dělají poprvé. Největší rizika byla spojena s výrobou motorové sekce centrálního stupně rakety SLS a servisního modulu kosmické lodi Orion. Potenciál těchto rizik byl přepočten na čtyř- až šestiměsíční skluz. S tím, jak práce postupují, byl tento potenciál snížen na tři až čtyři měsíce. Z důvodů integrovaného plánování prací však NASA stále považuje za vhodné cílit k formálnímu termínu startu mezi 16. a 25. prosincem 2019. V závěru minulého tradičního souhrnu příprav na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl přidán nový oddíl, věnovaný popisu prací plánovaných na rok 2019. Tento oddíl je nyní z důvodu úspory místa vynechán. Místo něj bude představen předběžný harmonogram příprav na misi EM-2, při které se na oblet Měsíce vydá Orion s posádkou.

SLS zdroj: arstechnica.net

Ze zákulisí příprav na misi EM-1

Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.

Příprava na start Sentinelu je v plném proudu

Vědecká družice Sentinel 3B již 18. března dorazila na kosmodrom Pleseck, kde se pilně připravuje na start plánovaný na 25. dubna ve 21:57 našeho času. Technici po příjezdu zkontrolovali transportní kontejner, který se hlavně při překládání z letadla na vlak v Archangelsku musel vypořádat s teplotami až -15°C. Následně kontejner otevřeli, aby měli přístup k samotné družici. „S pomocí jeřábu jsme naše děťátko vyjmuli z kontejneru. Hodně práce nám dalo i vybalování veškeré techniky, kterou potřebujeme k otestování družice před připojením k nosné raketě Rokot,“ uvedl Kristof Gantois, inženýr a manažer projektu Sentinel 3B.

Kosmotýdeník 288 (19.3. – 25.3.)

Bez elektřiny to samozřejmě při kosmických letech většinou nejde. Hledání vhodných zdrojů komplikoval až do nedávna fakt, že bylo málo plutonia pro termoelektrické generátory, což se nyní mění a některé budoucí mise mohou doslova odhodit solární panely. Naše hlavní téma je tedy jasné. V těch dalších si samozřejmě shrneme všechny zajímavé a podstatné události kosmonautiky v uplynulém týdnu. Těšit se můžete na sestavování druhé nejsilnější rakety světa, nebo schválení evropské mise, zabývající se zkoumáním podmínek na exoplanetách. Další Kosmotýdeník je připraven, přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vytiskněte si CHEOPS, který prozkoumá exoplanety

V posledních dnech je z hlediska předstartovních příprav teleskopů zaměřených na exoplanety, slyšet hlavně o americkém programu TESS, který má letět na Falconu 9 již za pár týdnů. Ale nesmíme zapomínat, že i Evropa má jedno horké želízko v ohni. Teleskop CHEOPS nebude vyhledávat nové exoplanety jako to má dělat TESS, ale místo toho bude studovat ty již objevené u jasných, blízkých hvězd. Použije metodu ultrapřesné fotometrie, aby velmi precizně změřil velikost mnoha planet od rozměrů Země po rozměry Neptunu. Kombinací dat o přesné velikosti, která poskytne CHEOPS, s existujícími údaji o hmotnosti exoplanet, bude možné určit hustotu těchto světů a částečně i jejich složení. Pokud máte zájem, můžete si nyní slepit papírový model tohoto teleskopu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.