Lux Aeterna
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
Náš eshop
Články
Články, jako je tento, se mi rozhodně nepíší snadno. Každý člověk má do určitého věku za to, že svět je neměnný, že vše zůstane tak, jako tomu bylo dosud. Místa, děje a tváře se zdají být stálými a nic nenasvědčuje tomu, že by se snad mohly někdy změnit nebo zmizet. Ale, jak praví staré přísloví, „pantha rei“, vše je v pohybu a čas plyne svou cestou bez ohledu na naše přání a dojmy. A spolu s časem plynou do minulosti i ony tváře, které provázely mé dětství a ke kterým jsem vzhlížel coby dítko školou povinné. Nyní se ztratila další z těchto tváří – tentokrát dobrosrdečný a věčně usměvavý Alexej Gubarev. Muž, který na svou chvíli čekal dlouhých dvanáct let, muž, který byl u toho, když se tvořila historie…
Crawler transporter byl v době svého vzniku největším pásovým strojem na světě. V dalších letech jej sice překonaly speciální těžební stroje v povrchových dolech, ale pásový přepravník z Floridy nadále zůstává králem v kategorii vozidel s vlastním pohonem. GoPro je americká firma, která vyrábí malé, ale přesto výkonné kamery s vysokým rozlišením. Díky tomu je populární třeba mezi sportovci, kteří si s její pomocí mohou nahrávat třeba různé adrenalinové momenty. Jak spolu tyhle dvě technologie souvisí?
9. června 1985 se Džanibekov a Savinych probudili do dalšího dne, který bude stejně těžký, jako ten předchozí. Na palubě mrtvé stanice byl mráz, všechny stěny byly pokryty ledovou vrstvičkou a odevšud trčely různými směry rampouchy. Hrubý odhad teploty, vymyšlený v řídicím středisku, předpokládal, že jeden z kosmonautů plivne na stěnu stanice a bude sledovat, za jak dlouho sliny zmrznou. Džanibekov metodu vyzkoušel a slina zamrzla během tří sekund! Po krátkých propočtech středisko odhadlo vnitřní teplotu ve stanici na -10°C. Přestože byli Viktor i Vladimir navlečeni v teplém oblečení a na hlavách měli ″furašky“, chlad si nacházel cestu až do morku jejich kostí. To ovšem nebylo to nejhorší. Vzhledem k nefunkčnosti větráků se kolem těl obou mužů vytvářela vrstvička vydechovaného oxidu uhličitého, která po chvíli začala způsobovat únavu, omámenost a při delším setrvání na jednom místě hrozila otrava. Bylo proto rozhodnuto, že se kosmonauti budou při práci střídat – jeden bude pracovat v Saljutu, zatímco druhý bude odpočívat v teple transportního Sojuzu a zároveň bude dávat pozor na příznaky otravy oxidem uhličitým u svého kolegy. Celkově
„Dnes se mi a Sašovi dostalo výcviku v ATV. Jedna z hodin byla zaměřena na operace spojené se vstupem do ATV po připojení ke stanici. Zní to docela jednoduše, ale tyto operace zaberou několik hodin. Pro začátek se musíte ujistit, že než otevřete jakýkoli poklop, máte mezi stanicí a lodí samotnou pevné spojení. Tuto proceduru nazýváme kontrolou těsnosti. Zjednodušeně řečeno vytvoříte rozdílný tlak ve dvou prostředích, které jsou spojeny, a zkontrolujete, že tlak vzduchu v obou prostorech se s časem nemění mimo stanované limity.
„Po víkendové práci s napěchovaným časovým harmonogramem v souvislosti s přípravami na úterní odlet Dragonu, jsme ve středu dostali den volna. Hurá! Jsem noční pták, takže si ráda pospím, když můžu. Než jsem šla v úterý večer spát, ještě jednou jsem se podívala do rozvrhu, abych se ujistila, že není potřeba nastavit si budík. Potvrzeno! Ve středu ráno jsem tedy vytáhla ruce z mého spacáku okolo 9:30 a jako obvykle jsem otevřela svůj notebook, abych zkontrolovala rozvrh a Denní souhrn, což je zpráva z řídícího střediska obsahující informace o stavu stanice a všechny otázky/odpovědi/zprávy pro posádku. Představte si mé překvapení, když jsem v rozvrhu viděla činnost naplánovanou na 7:30 ráno. Jak jsem to jen předešlého večera mohla přehlédnout? A neměli jsme snad mít den volna? A jak moc je špatné, že jsem tu práci ještě neudělala? Ale náš velitel Butch je vždy vzhůru už v 5 ráno, takže by mě určitě vzbudil, kdyby bylo potřeba, že ano? Takže nepropadejme panice a podívejme se, o co tady běží…
Zemětřesení není nic jiného, než náhlé uvolněná energie, která byla dlouhodobě akumulována na místě styku litosférických desek. Při zemětřesení se tato energie uvolní a desky se vůči sobě posunou – ale většinou se ale jedná o změny v řádu milimetrů až centimetrů. Zdá se neuvěřitelné, že by takové změny mohly být změřeny s pomocí satelitu, který obíhá několik set kilometrů nad Zemí. Přesto je tomu tak. Evropská kosmická agentura před pár dny vydala video,které ukazuje úctyhodné schopnosti vloni vypuštěné družice Sentinel 1A.
Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.
Na dnešní den je naplánován výstup do volného prostoru, který by měl trvat zhruba šest a půl hodiny. Zúčastní se jej velitel 42. dlouhodobé expedice na stanici – Američan Barry Wilmore a jeho krajan Terry Virts. O úkolech, které na oba astronauty čekají, jsme psali v tomto článku. Dnes budou mít za úkol hlavně natáhnout kabely na přední části stanice u modulu Harmony a zapojit je do příslušných skrytých konektorů. V našem dnešním krátkém článku máte možnost sledovat celý výstup v přímém přenosu (začátek je naplánován na 13:10 našeho času, ale přenos se rozběhne dříve).
Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Přestože Bílý dům v květnu navrhl ukončení financování lunární orbitální kosmické stanice Gateway k 1. říjnu 2025, Kongres tento návrh odmítl. Podle něj je Gateway strategickou
Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
