Falcon 9
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Senátní výbor odložil projednání návrhu zákona, který má urychlit přezkum žádostí o licence na družicové vysílání Federální komunikační komisí, a to z důvodu obav, že by návrh mohl být příliš shovívavý.
Náš eshop
Články
O evropské sondě Roseta, která od 6. srpna loňského roku krouží kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko se poslední dobou moc nemluví. Kosmický aparát dělá vědu a pozoruje rostoucí aktivitu jádra. Fanoušci kosmonautiky tak mají čas na zpracování doposud nasbíraných informací a fotek. Třeba na planetary.org se objevily působivé obrázky složené z fotek kamer NavCam – jak během přibližování, tak i z doby, kdy už Rosetta byla u komety. Připomeňme si, jak vypadaly první fotky, kdy byla cílová kometa velká jen několik obrazových bodů. Projděme společně celou evolucí, která ukazuje, jak se postupně objevovaly další a další detaily.
Jsou firmy, nebo kosmické agentury, které jsou o svých budoucích plánech velmi sdílné a fanoušci kosmonautiky mají díky častým zprávám velmi dobrý přehled o tom, kam společnost směřuje, co kdy chystá a tak dále. Potom existuje druhá, menší skupina, u které je třeba i několik měsíců ticho po pěšině. Člověk by skoro mohl mít pocit, že firma nic nedělá. Ale to platí jen do chvíle, než se na internetu objeví zpráva o dosaženém pokroku. Pak se firma opět stáhne do mlčenlivé ulity a fanoušci opět netrpělivě čekají, kdy vypustí novou informaci. Vzorným příkladem takového přístupu je společnost Blue Origin, kterou založil Jeff Bezos.
Pokud jste se třeba během úterý na našem blogu začetli do článku o Jacku Schmittovi, možná jste na chvíli zalitovali, že jsou časy Apolla pryč. Vzrušující doba, kdy kosmonautika coby nové odvětví lidské činnosti konala převratné kroky jako na běžícím pásu a každý z nich s sebou nesl zhmotněnou budoucnost, je už bohužel minulostí. Od sedmdesátých let jsme se v oblasti pilotovaných letů nedostali dál, než na nízký orbit, přes všechny naděje a sliby nejrůznějších činitelů a politiků. Přednost dostává údajné řešení problémů zde, na Zemi. Abych byl upřímný, nezdá se mi, že by problémy ubývaly – spíše naopak. Přesto, nebo možná právě proto, kosmonautika ve srovnání třeba s vojenskými rozpočty živoří na kraji zájmu. Je pro mě těžko pochopitelné, že vojenský rozpočet USA z roku 2011 by zaplatil veškeré projekty za celou dobu existence NASA. Zkrátka, priority politiků (a bohužel i velké části voličů) jsou jinde, než ve vesmíru. Proto nám zejména v oblasti pilotovaného programu nezbývá, než se dívat zpět do minulosti a alespoň zprostředkovaně prožívat heroické chvíle, kdy jsme chodili
Největší událost letošního roku – průlet americké sondy New Horizons se blíží. Do největšího přiblížení už zbývají necelé tři měsíce. Je proto načase fotit neznámý svět a okouzlovat pořízenými fotkami dychtivé fanoušky kosmonautiky po celém světě. NASA včera zveřejnila sérii nových fotek a i když na našem portálům většinou nové fotky z různých družic zařazujeme jen do krátkých článků, rozhodli jsme se, že v tomto případě uděláme výjimku. Pluto si to opravdu zaslouží a nové fotky jsou navíc skutečně povedené.
Kosmická loď Progress M-27M vypuštěná včera v 9:09 SELČ z kosmodromu Bajkonur vezoucí dvě a půl tuny zásob na ISS se včera dostala do velkých problémů. Jak jsme již informovali v tomto článku, nejprve přišly informace, že se nepodařilo vyklopit anténu systému Kurs, který je nutný pro přílet k ISS. V dalších hodinách se začaly objevovat informace o tom, že Progress nekontrolovatelně rotuje. Rozhodli jsme se proto pokračovat ve sledování celé mimořádné situace. Tento článek budeme v průběhu dne doplňovat o nové informace.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Dnes v 9:09 našeho času odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu nákladní loď Progress M-27M, což se zhruba devět minut po startu podařilo. Loď měla letět po již tradiční rychlé dráze, aby se šest hodin po startu připojila ke stanici. Jenže do plánů vstoupil problém. Podle analýzy telemetrie se zdá, že loď nevyklopila antény navigačního systému Kurs. Ty jsou přitom nutné během závěrečného přibližování ke stanici. Právě jejich prostřednictvím si loď vyměňuje s ISS klíčová data.
V jeden moment jste civilistou, uvyklým na relativní svobodu a volnost ve svém konání a vyjadřování. Jako vědecký pracovník s výtečným resumé očekáváte, že vám budou lidé okolo naslouchat a přikyvovat. Pokud vám váš nadřízený vytváří mantinely, přirozeným postupem je obrátit se na vyšší místa. Občasné nápady poněkud excentrického charakteru okolí bere jako roztomilou součást vaší osobnosti a jistá společenská neobratnost je omlouvána vaším staromládeneckým stylem života. A pak, ze dne na den, se všechno změní. Už nejste individualita, jste součástí týmu. Vaše svoboda je determinována pokyny, pravidly, povely, směrnicemi a checklisty. Už nejste svrchovaným pánem sebe sama, váš bezprostřední nadřízený je výsostným arbitrem veškerých nápadů a ideí. Jednoduše jste se ze dne na den stali součástí mikrokolektivu, který má – mírně řečeno – trochu vojenský střih. Známé přísloví říká, že starého psa novým kouskům nenaučíš. A v tom byla ta potíž. Minimálně pro Jacka Schmitta na počátku roku 1972…
Soukromá raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX se připravuje k dalšímu startu. Jejím úkolem je dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární první telekomunikační družici z Turkmenistánu – TürkmenÄlem 520E. Pokud se neobjeví žádné problémy, měly by se zítra v 0:14 našeho času zažehnout devět motorů Merlin a nosič se vydá k obloze. Startovní okno trvá až do 1:44 našeho času. Jelikož vynášená družice míří na dráhu přechodovou ke geostacionární, nebude mít raketa žádné palivové rezervy. Pokus o přistání prvního stupně se proto nebude ani zkoušet – na raketě nenajdeme ani přistávací nohy ani roštová kormidla.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I tento týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma zvolil úpravy slavné rampy LC-39A, kterou má v pronájmu SpaceX. V týdnu se
V posledním lednovém týdnu toho přinesla kosmonautika poměrně hodně! V Kosmotýdeníku nás čeká oznámení NASA ohledně páté komerční výpravy na kosmickou stanici. Ačkoli se oznámení
Předposlední lednový týden byl z pohledu kosmonautiky napěchovaný událostmi. Probíhají přípravy na misi Artemis II i start Crew-12. Těm se však tentokrát věnovat nebudeme. Kosmotýdeník se v hlavním
V létě 2025 se NASA navenek tvářila, že program lunární orbitální kosmické stanice Gateway neexistuje. V posledních měsících vzala agentura program na milost. V prosinci
Tento týden to byl kosmonautický nášup s dvojitým přidáním. Dočkali jsme se hned tří neúspěšných startů, úspěšného návratu předčasně ukončené mise Crew-11 anebo (též úspěšného) převozu
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Perseverance a Curiosity jsou dva americké rovery pro průzkum Marsu. Na první pohled vypadají téměř stejně, ale nenechte se zmást – liší se v důležitých detailech! Každý z nich vyniká v jiných oblastech a díky jejich odlišným úkolům jsme o rudé planetě zjistili mnohem víc. Přednášku
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
