sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.
Agentura DARPA vydala 14. dubna programovou žádost o koncepci mise nazvanou Lunar Assay přes Small Satellite Orbiter (LASSO). Agentura hledá návrhy designových studií, které by mohly vést ke konstrukci lunární družice.
Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Články
Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.
V článku, který avizoval, jak bude vypadat provoz našeho blogu během letních prázdnin, jsem sliboval, že se každý letní čtvrtek můžete těšit na kvízový článek. Dnes přichází první díl této prázdninové série. Je pro Vás připraveno dvacet otázek, které se týkají minulosti, současnosti i budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Naší snahou je, aby byly kvízy co nejpestřejší, takže se zde střídají nejrůznější oblasti otázek. Tento kvíz je první svého druhu. Vaše výsledky nám ukážou, zda jsme náhodou nenasadili laťku příliš nízko, či vysoko.
Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.
Poté, co se Eugene Cernan vrátil z náročné výpravy kolem Země, kde uskutečnil velice náročnou vesmírnou vycházku, která prakticky změnila o sto osmdesát stupňů pohled na práci astronauta ve vesmíru, se ihned začal připravovat na novou roli. Měl se stát záložním velitelem Lunárního modulu pro misi Apollo 2 a v Apollu 5 pak měl letět přímo on, společně se svým kolegou z Gemini Staffordem a pilotem velitelské sekce Johnem Youngem. Panovalo obecné přesvědčení, že Apollo 5 by mělo být právě to, které se jako první pokusí přistát na povrchu Měsíce. Samozřejmě všechny předchozí lety by musely proběhnout uspokojivě. Pokud b y v některém nastal problém, bylo by přistání přesunuto na Apollo 6, nebo sedm. Ale potíže si na začátku roku 1967 připouštěl málokdo. Program letěl dopředu jako zběsilý a s rudou hvězdou v závětří, která se také snažila dostat na Měsíc, jeli všichni na plné obrátky. Ale mělo se stát něco a to na obou stranách ostnatého drátu, co plány výrazně změní.
Pokud patříte k mladším ročníkům, přijměte od nás přání k co nejklidnějšímu strávení dvou měsíců odpočinku od školních povinností. Pokud už se Vás školní povinnosti netýkají, přejeme i Vám klidně strávené léto, pohodovou dovolenou a pokud možno ideální počasí. Nabízí se otázka, jak k létu přistoupí náš blog. budeme i nadále držet tempo jednoho článku denně, nebo si i naši redaktoři vezmou prázdninové volno? Jak to tedy bude na našem blogu vypadat? Na všechny tyto otázky Vám odpoví náš dnešní článek.
Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.
Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
Ruskému raketovému průmyslu dnes snad začne nové období. Doba, kdy budou nosiče unifikované a přitom stavebnicově rozšířitelné – s motory na nejedovatá paliva. O tohle všechno by se měly postarat nosiče z rodiny Angara. Zní to možná neuvěřitelně, ale vývoj těchto raket začal už v roce 1992. Raketa, která se má stát vlakovou lodí ruské raketové flotily ale zatím neměla ani jeden start. Dnešek může všechno změnit. Rozhodně nám napoví, jestli byla očekávání vkládaná do Angary oprávněná.
Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu jedná o velký krok vpřed. V těchto dnech skončilo důkladné testování první trojrozměrné tiskárny, která vyrazí ještě letos na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zkoušky probíhaly v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama). Výsledkem je, že tiskárna je ve všech aspektech způsobilá k tomu, aby mohla a konci letošního roku vyrazit na palubu ISS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Další týden je za námi a tak nastal skvělý čas na rekapitulaci kosmických aktivit uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral aktuální stav
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
