sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (MTG-I2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.

Redwire

Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.

Kuva Space

Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.

Shield AI

Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.

Lux Aeterna

Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.

StarRF

Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.

Starcloud

Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Aktuální zážeh korekčních motorků spálil 0,6 kg paliva a změnil rychlost sondy o 0,31 m/s. I z těchto údajů je patrné, na jak precizní dráze už je Juno usazena. Sondě už zbývá urazit jen asi 80 mil. km. Mezitím je v plánu ještě další korekční manévr 31. května. Pokud by tento manévr nebyl zcela přesný, má sonda ještě dva další v záloze, ale nemusí být využity. Sonda nyní komunikuje se Zemí 3× týdně. Od května stoupne četnost komunikačních oken na jedno denně a od června už bude sonda posílat data několikrát denně. Všechny informace v textu uvedené, jsou shrnuty v následující grafice.

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton
Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Juno se vydala na cestu 5. srpna 2011. V plánu je nejméně 33 oběhů Jupiteru, přičemž v nejbližším bodě dráhy (jednou za 14 dní) by měla sonda prolétat jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou planety. Během průletů bude sonda studovat složení atmosféry, polární záře i magnetosféru Jupiteru.

Stejné jméno, jako sonda, nese také planetka č. 3, obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Jméno má připomínat hlavní bohyni v římské mytologii. Z řeckých bájí je to známá Héra. Byla zároveň sestrou i manželkou boha Dia, tedy Jupitera v římské mytologii.

Zdroj informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/juno/20160113/PIA13746-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaJLzsdUUAAQd0d.jpg:large

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Karel
Karel
10 let před

Tak přesně tahle fotka zdobí stěny mého pokoje…

http://s5.postimg.org/xvgpwo60n/JUNO.jpg

Budu pečlivě sledovat všechno kolem této mise…

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Karel

Pěkný plakát!

zvejkal
zvejkal
10 let před

Uz sa tesim.
Nie je 33 obehov malo?

Daniel Heřt
10 let před
Odpověď  zvejkal

Těch obletů by tuším mělo být až 37, každý bude trvat asi 14 dní což vydá celkem za přibližně 1 a půl roku. Juno má takovouhle oběžnou dráhu aby se vyhnula Jupiterovým radiačním pásům, které by mohly poškodit její elektroniku. Například u hlavní kamery se počítá s tím, že přežije možná jenom 8 obletů. Uvidíme jak to bude ve skutečnosti, možná že když bude elektronika v dobrém stavu tak se mise prodlouží.

zvejkal
zvejkal
10 let před
Odpověď  Daniel Heřt

Aha, takze to tam nebude prechadzka ruzovym sadom … ale 1.5 roku, to uz mi pride ako pekne dlha doba – 33 obletov znelo tak malo 🙂

Vojta
Vojta
10 let před
Odpověď  zvejkal

Bohužel to tak vypadá. Když jsem slyšel o sondě se solárními panely k Jupiteru, tak jsem čekal, že bude mít výdrž, ale asi je to tam moc drsné. Škoda, po LRO a MRO to mohla být JRO 😉

otaznick
otaznick
10 let před
Odpověď  zvejkal

Když to teď porovnávám se sondou Galileo, tak ta oběhla Jupiter 34x a to na to měla skoro 8 let.
Bude zajímavé studovat detailní změny počasí na Jupiteru po 20 letech.

antipod
antipod
10 let před

5000Km to je mazec,tá teda dostane do tela!

Spytihněv
Spytihněv
10 let před

Opravdu 5000 km nad oblaky dvakrát do měsíce? Říkal jsem si, že ta životnost se jako obvykle podceňuje, ale teď už tomu klidně věřím. Nevím přesně, na kolik se přibližovala Galileo, začínala někde kolem 200 000 km….. Navíc teď ty panely. Jupiter má průměr 140 000 km. Tak jsem si to nakreslil v poměru ke vzdál. 5000 km. Skutečně blízké setkání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.