křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (MMX)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

BlackSky Technology

Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.

Astrolight

Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.

SpaceX

V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.

FCC

Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.

Margaret Hamilton

Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.

NASA

NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Juno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru

Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPL

3. února 2016 provedla vesmírná sonda NASA Juno první ze dvou větších korekčních manévrů, které vyšperkují už tak dost přesnou dráhu, která ji navede přesně ke královské planetě již za necelých pět měsíců, 4. července letošního roku. Přílet by měl nastat přesně v 17:18 SELČ. Juno je neobvyklá také díky svým obřím solárním panelům. Jedná se totiž o prozatím nejvzdálenějšího průzkumníka světů Sluneční soustavy, který je poháněn sluneční energií. Konkurovat jí může se svými obřími solárními panely snad jedině Rosetta, která obíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, která se nyní nachází 2,3 astronomické jednotky od Slunce, tedy něco málo více, než obíhá planeta Mars.

Aktuální zážeh korekčních motorků spálil 0,6 kg paliva a změnil rychlost sondy o 0,31 m/s. I z těchto údajů je patrné, na jak precizní dráze už je Juno usazena. Sondě už zbývá urazit jen asi 80 mil. km. Mezitím je v plánu ještě další korekční manévr 31. května. Pokud by tento manévr nebyl zcela přesný, má sonda ještě dva další v záloze, ale nemusí být využity. Sonda nyní komunikuje se Zemí 3× týdně. Od května stoupne četnost komunikačních oken na jedno denně a od června už bude sonda posílat data několikrát denně. Všechny informace v textu uvedené, jsou shrnuty v následující grafice.

Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton
Schéma příletu Juno k Jupiteru s vyznačenými korekčními manévry a četností komunikačních oken se sítí antén Deep Space Network. Zdroj: NASA/JPL/Scott Bolton

Juno se vydala na cestu 5. srpna 2011. V plánu je nejméně 33 oběhů Jupiteru, přičemž v nejbližším bodě dráhy (jednou za 14 dní) by měla sonda prolétat jen 5000 km nad oblačnou pokrývkou planety. Během průletů bude sonda studovat složení atmosféry, polární záře i magnetosféru Jupiteru.

Stejné jméno, jako sonda, nese také planetka č. 3, obíhající mezi Marsem a Jupiterem. Jméno má připomínat hlavní bohyni v římské mytologii. Z řeckých bájí je to známá Héra. Byla zároveň sestrou i manželkou boha Dia, tedy Jupitera v římské mytologii.

Zdroj informací:
http://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.jpl.nasa.gov/images/juno/20160113/PIA13746-16.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CaJLzsdUUAAQd0d.jpg:large

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Karel
Karel
10 let před

Tak přesně tahle fotka zdobí stěny mého pokoje…

http://s5.postimg.org/xvgpwo60n/JUNO.jpg

Budu pečlivě sledovat všechno kolem této mise…

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Karel

Pěkný plakát!

zvejkal
zvejkal
10 let před

Uz sa tesim.
Nie je 33 obehov malo?

Daniel Heřt
10 let před
Odpověď  zvejkal

Těch obletů by tuším mělo být až 37, každý bude trvat asi 14 dní což vydá celkem za přibližně 1 a půl roku. Juno má takovouhle oběžnou dráhu aby se vyhnula Jupiterovým radiačním pásům, které by mohly poškodit její elektroniku. Například u hlavní kamery se počítá s tím, že přežije možná jenom 8 obletů. Uvidíme jak to bude ve skutečnosti, možná že když bude elektronika v dobrém stavu tak se mise prodlouží.

zvejkal
zvejkal
10 let před
Odpověď  Daniel Heřt

Aha, takze to tam nebude prechadzka ruzovym sadom … ale 1.5 roku, to uz mi pride ako pekne dlha doba – 33 obletov znelo tak malo 🙂

Vojta
Vojta
10 let před
Odpověď  zvejkal

Bohužel to tak vypadá. Když jsem slyšel o sondě se solárními panely k Jupiteru, tak jsem čekal, že bude mít výdrž, ale asi je to tam moc drsné. Škoda, po LRO a MRO to mohla být JRO 😉

otaznick
otaznick
10 let před
Odpověď  zvejkal

Když to teď porovnávám se sondou Galileo, tak ta oběhla Jupiter 34x a to na to měla skoro 8 let.
Bude zajímavé studovat detailní změny počasí na Jupiteru po 20 letech.

antipod
antipod
10 let před

5000Km to je mazec,tá teda dostane do tela!

Spytihněv
Spytihněv
10 let před

Opravdu 5000 km nad oblaky dvakrát do měsíce? Říkal jsem si, že ta životnost se jako obvykle podceňuje, ale teď už tomu klidně věřím. Nevím přesně, na kolik se přibližovala Galileo, začínala někde kolem 200 000 km….. Navíc teď ty panely. Jupiter má průměr 140 000 km. Tak jsem si to nakreslil v poměru ke vzdál. 5000 km. Skutečně blízké setkání.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.