sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů, observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Na snímku jsou červeně zobrazeny radiové laloky, o jejichž zobrazení se postaraly radioteleskopy Australia Telescope Compact Array. Dále tu máme v modré barvě, která reprezentuje data pořízená observatoří Chandra, překrásný polární výtrysk vedoucí od světlé skvrny  ve středu snímku – kde se nachází místní supermasivní černá díra – směrem vpravo. Je to právě on, který Chandra teamu evokuje onu Hvězdu smrti, zároveň však přiznává, že slavná sci-fi předloha působí vedle této podívané jako dětská hračka. Délka výtrysku je celých 300 000 světelných let (trojnásobek průměru naší Galaxie, Mléčné dráhy). Souhra takových rozměrů spolu s často vyzdvihovanou rozlišovací schopností Chandry a relativně malou vzdáleností (na kosmická měřítka – samozřejmě) umožňuje studovat nebývalé detaily a testovat tak různé teorie popisující chování těchto extrémních jevů. Výtrysk je ukončen další světlou skvrnou, tzv. hotspotem, což není nic jiného než rázová vlna, vznikající při nárazu výtrysku do okolního prostředí, podobná té, kterou známe od nadzvukových letadel.

Neméně důležitý ačkoli hůře rozenatelný, ale přesto nepochybný je proud, který odpovídá druhému výtrysku mířícímu přesně opačným směrem. Vědci jeho existenci z různých důvodů tušili už dříve, nyní je tu ale přímé pozorování. Podrobná analýza ukazuje, že možným původcem rentgenového vyzařování obou výtrysků by mohlo být synchrotronové záření, vznikající při krouživém pohybu elektronů podél magnetických siločar.

Jak už to bývá, teorie o synchrotronovém záření má drobnou vadu na kráse, a sice tu, že k tomu by vyzařující elektrony musely být nějak průběžně urychlovány, a takový mechanizmus si v tuto chvíli neumíme představit. Alespoň se podařilo vyloučit jednu z dosud uvažovaných možností totiž inverzní Comptonův rozptyl reliktního záření (CMB), podle níž by elektrony získávaly dodatečnou energii pro svůj pohyb ze srážek s fotony tohoto pozadí, fotony by pak na rozdíl oproti normálnímu Comptonovu rozptylu ze srážek odcházely s nižší energií. Tomu však neodpovídají relativní jasy obou výtrysků. Snad můžeme doufat, že další výzkum, zvláště za pomoci rýsujících se výkonných rentgenových observatoří, vnese do věci jasno.

Zdroje informací:
http://chandra.harvard.edu/

Zdroje obrázků:
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/

http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://iopscience.iop.org/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Steve
Steve
10 let před

Takovéto údaje z 500 mil ly vzdálené galaxie je velmi obdivuhodné.
Prozkoumat takto podrobně tak vzdálené místo je asi i časově náročné. Stále mi ale připomíná, jako kdybychom byli v krajině a podrobně zkoumali 1 květinu na ohromné louce, mě by spíše zajímal komplexní obraz celé té „krajiny“ minimálně ocelenou 3D mapu naší galaxie s okolními galaxiemi do 100 mil ly.

Steve
Steve
10 let před
Odpověď  Steve

*ucelenou (oprava překlepu)

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.