sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Články

úvodní obrázek

Agilkia už čeká na Philae

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.

úvodní obrázek

Probudí se na Marsu aktivní sopky?

Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.

Leonov a Bljajev po návratu z mise

Vesmírné osudy 79. díl – Alexej Leonov

Trvalo tři dny, než byla posádka Voschodu-2 vysvobozena ze zasněžené pustiny a dopravena zpět na Bajkonur. Tam kosmonauty čekaly bouřlivé oslavy a následovaly cesty do různých koutů Sovětského svazu. Mimo jiné Běljajev a Leonov navštívili i Kalugu, kde bylo v té době dokončováno muzeum Konstantina Ciolkovského. Poté začalo velké turné po celém světě. Historický úspěch Leonovova výstupu do volného prostoru dokázali Američané v rámci mise Gemini IV zopakovat až v červnu toho roku. To bylo také nadlouho naposledy, kdy Sověti přeskočili Američany. Kosmický program SSSR už nějakou dobu přešlapoval na místě bez jasně dané koncepce. Neustálé zásahy Politbyra a požadavky na nové a nové kosmické spektákly vyčerpávaly Koroljova a jeho spolupracovníky a bránily systematické práci. O neustálém boji o finanční prostředky ani nemluvě. Práce na nové lodi 7K, později známé jako Sojuz, se protahovaly a tím se vzdaloval i cíl, o který SSSR i USA usilovaly: Měsíc. Alexej Leonov tento neblahý vývoj viděl zblízka a rozhodně se mu nezamlouval. Na popud generála Kamanina, velitele oddílu kosmonautů, se spolu s Gagarinem a dalšími pokusil v říjnu 1965 o přitáhnutí pozornosti politických špiček…

úvodní obrázek

ESA – 19. díl – Největší vesmírný teleskop

Na oběžné dráze Země i v poněkud vzdálenějších částech Sluneční soustavy krouží velký počet vesmírných dalekohledů různých druhů, velikostí i určení. Veřejnost zná především legendární Hubbleův kosmický teleskop (HST – Hubble Space Telescope), který přinesl revoluci v oblasti astronomie a vesmírných teleskopů obecně. Hubble je proto také mnohdy mylně pokládán za největší dalekohled ve vesmíru. To je však omyl. Doposud největším dalekohledem, který se vydal za hranice zemské atmosféry je Herschelova vesmírná observatoř, za kterou stojí Evropská kosmická agentura.

Z kolika částí se skládá ISS?

Asi každý fanoušek kosmonautiky ví, že Mezinárodní vesmírná stanici tvoří ruský a „západní“ segment. Pokročilejší fandové dokáží i vyjmenovat jednotlivé moduly, které stanici tvoří. Ale ruku na srdce – víte, kde přesně se nachází Alfa magnetický spektrometr, přechodový tunel PMA-2, nebo plošiny ELC, na kterých jsou umístěny náhradní díly pro případ opravy ve volném kosmu? To už je, jak se říká, „vyšší dívčí“. Naše dnešní infografika Vám přináší jedinečný pohled na ISS „rozloženou na prvočinitele“. Obrázek jsme přeložili pouze minimálně. V tomto případě je vhodnější zachovat originální názvy jednotlivých částí stanice, než je převádět do češtiny.

Trosky SpaceShipTwo v Mojavské poušti: v tomto případě jde o nádrž okysličovadla a motorovou sekci stroje.

Kosmotýdeník 111. díl (27.10. – 2.11.2014)

Jsou týdny, na jejichž konci se při psaní Kosmotýdeníku autor drbe na hlavě a pokládá si stále stejnou otázku „O čem mám psát“. Pak jsou naopak týdny, kdy se najednou semele tolik událostí, že by to běžně stačilo na celý měsíc. Tento týden nastala ta druhá možnost. V naší rekapitulaci uplynulého týdne nemohou chybět dvě nehody, které postihly svět kosmonautiky, třetím tématem pak bude úspěšný návrat čínské sondy Chang’e 5 T1 od Měsíce. Jelikož bylo zajímavých momentů více, můžete se těšit i na několik telegrafických mini-zpráv na konci článku.

Smutný pohled na místo nehody

Havárii kosmické lodi SpaceShipTwo během včerejšího testovacího letu jsme podrobně rozebrali v dnešním hlavním článku. V průběhu dne se postupně na internetu objevují nové záznamy, které ukazují, jak dopadla loď, která měla vozit turisty do výšky sta kilometrů. V našem dnešním krátkém článku Vám proto přinášíme několik videozáznamů od zpravodajských agentur, nebo televizních stanic, jejichž kamery se dostaly na místo nehody.

Trosky lodi SpaceShipTwo

Raketoplán SpaceShipTwo v troskách

Horší dárek k desátému výročí si asi těžko představit. Zatímco v říjnu 2004 dokázal raketoplán SpaceShipOne získat odměnu deset miliónů dolarů za dva po sobě jdoucí lety nad hranici jednoho sta kilometrů, přesně o deset let později – v říjnu 2014 – jeho nástupnický stroj SpaceShipTwo zničila za letu exploze motoru. Jeden pilot zahynul, druhý je těžce zraněný – a program suborbitálních turistických letů dostal pořádnou ránu pod pás. Shrňme si, co v tuto chvíli víme: SpaceShipTwo se po dlouhé odmlce chystal na motorický let. Zatím poslední uskutečnil 10. ledna 2014 s tím, že už několik let byly veřejným tajemstvím problémy s hybridním motorem.

Čínská sonda se vrací domů

Chang’e-5 T1, tedy experimentální čínská sonda určená k nabírání zkušeností s návratem těles od Měsíce už za pár hodin ukončí svou misi. 27. října okolo osmé večer našeho času prolétla okolo našeho věrného souputníka a nabrala kurs směrem k Zemi. Čím je blíže naší planetě, tím silněji na ni působí gravitace a stále ji urychluje. K přistání by mělo dojít dnes mezi 23:19 a 23:49 SEČ. Půjde o první návrat lidmi vyrobeného objektu od Měsíce od roku 1976, kdy to dokázala sovětská Luna 24. V našem dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik fotografií, které sonda pořídila.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.