DMSP-5D2 F14
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
Společnost Rocket Lab vynesla radarovou zobrazovací družici pro Synspective. Družici vynesla raketa Electron po předchozích odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Společnost Vast Space oznámila 19. prosince, že dokončila dohodu se SpaceX o letu dvou kosmických lodí Crew Dragon k ISS. Jedná se o soukromé mise astronautů, neboli PAM, s krátkodobým pobytem na stanici.
Články
John Glenn byl hrdina. S titulem prvního Američana, který obletěl Zemi, se zdálo, že když nastoupí politickou kariéru, že to bude mít o něco lehčí. Avšak to nebyl důvod, proč začal s politikou. Mnohem důležitější bylo, že se rozhodl dál zastávat postoje a ideály zavražděného J. F. Kennedyho, s jehož rodinou zůstal i po jeho smrti v úzkém kontaktu. Nástup Glenna do politiky však byl překažen hned na začátku. Jeho životní cesta měla mít ještě mnoho zákrut. V posledním díle životního příběhu Johna Glenna se podíváme blíže na jeho politickou kariéru, která je neméně zajímavá, než ta kosmická a nakonec se s tímto velikánem podíváme ještě jednou do vesmíru.
Do zemské atmosféry vstupují vysloužilé družice celkem pravidelně. Stroje vypuštěné často před mnoha lety pomalu třou o zbytky atmosféry, tím ztrácí rychlost a klesají do stále hustších vrstev atmosféry – smrtící kolotoč se roztáčí stále vyšší rychlostí a končí zánikem družice ve vysokých vrstvách atmosféry. Právě v těchto hodinách obrací lidstvo opět svůj zrak k nebi. Na ohnivý konec se chystá sovětská vojenská družice Kosmos 1220. Problém je, že nikdo přesně neví, kam několik desítek let nepoužívaný stroj dopadne.
Týden se s týdnem sešel a jak už tradice vyžaduje, je tu další vydání nedělního kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme na tři velké zprávy z oblasti kosmonautiky. První se bude zaobírat problémy a nadějemi čínského lunárního vozítka Yutu a jeho landeru Chang’e 3. Další zpráva nás zavede na Mars a rekord a výzvy, které tam překonává vozítko Curiosity. Třetí zpráva se bude týkat úspěšného startu Protonu. I tento kosmotýdeník uzavřeme krátkým přehledem o dalších zprávách, které v kosmonautice přinesl tento týden. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.
O eliminaci kosmického odpadu na nízké oběžné dráze jsme už psali mnohokrát. Většina připravovaných technologií se zaměřuje na stahování vysloužilých družic nebo velkých fragmentů. Do praxe už se prosazuje plánovaná deorbitace funkčních kosmických strojů po skončení jejich mise. Tyto velké objekty jsou ovšem v hledáčku armádních i civilních sledovacích stanic. Díky tomu se jim je možné vyhnout, což je případ Mezinárodní kosmické stanice. Na drobné úlomky, atakující povrchy modulů či panely solárních článků zatím neexistuje adekvátní protizbraň. Několik konceptů se v minulosti vyskytlo, například masivní štít, který by do sebe nechal drobné částečky narážet a po určité době by sestoupil do hustých vrstev atmosféry, kde by shořel. Japonci se nyní pokusili o trochu jiný princip zachycení odpadu, ovšem konec mu přichystali stejný.
Jen těžko bychom v historii kosmonautiky hledali spolehlivější nosič, než je americká Delta II. Ze 151 startů selhala pouze dvakrát. Přesto se nad ní v minulých letech málem zavřela voda. Jejich hlavní artikl, družice systému GPS přešly na Delty IV a Atlasy V, takže stará dobrá „dvojka“ ztratila své hlavní odbytiště. Pokud si k tomu přidáme její postupující věk, dojdeme k tomu, že si důchod zaslouží. Na letošní rok se chystá její zmrtvýchvstání, ale i tentokrát hrozí, že se bude jednat pouze o labutí píseň. Kolikrát tedy ještě uvidíme tento elegantní nosič startovat? O tom bude pojednávat náš dnešní článek, který vychází přesně čtvrt století po prvním startu Delty II.
Mezinárodní vesmírná stanice, největší lidmi vybudovaný objekt ve vesmíru bude nad 90% světové populace kroužit minimálně do roku 2024. Fanoušci kosmonautiky jsou pochopitelně zvědaví, co se odehrává na palubě orbitálního komplexu s vnitřním hermetizovaným objemem přes 800 metrů krychlových. V dnešní době internetu už ani takové přání není problém. Dnešní článek si klade za cíl ukázat všem zájemcům snadné možnosti, jak nakouknout na palubu stanice, proniknout do spousty aktuálních údajů a ukrátit si dlouhé čekání třeba na autobus.
Evropský navigační systém Galileo, první světový systém pro určení polohy spravovaný čistě civilním sektorem v minulých měsících prošel složitým procesem kontrol, měření a nastavování. Tato fáze byla nezbytná pro další etapy, které už budou posouvat celý systém do stavu, kdy Galileo začne sloužit veřejnosti. V dnešním článku se zaměříme jak na samotné testování, zmíníme se o tom, jaká je v současnosti přesnost celého systému. Najde se ale místo i na popis samotného systému Galileo.
John Glenn se začal stávat poměrně známým, nebylo to však tím, že by byl oslavován za to, že jako první nadzvukově přeletěl Spojené státy. Jeho sláva a známost se v druhé polovině padesátých let pramenila hlavně z jedné televizní soutěže, která se jmenovala „Name that tune“ (tedy něco jako „uhodni melodii“). Zajímavostí je, že jeho žena, Annie Glennová, je těžkou balbutičkou (tedy trpí koktavostí), přesto dokázala ze svého handicapu udělat přednost a dnes se uděluje prestižní cena Annie Glennové za výjimečné počiny při překonávání komunikačního handicapu. Mezitím se Spojené státy začaly pomalu připravovat na své nakouknutí do vesmíru. Po prohře o první družici a spektakulární explozi pokusu námořnictva dohnat Sputnik a vypustit vlastní družice, se začaly pomalu organizovat kosmické aktivity Spojených států. V roce 1958 vznikla NASA a už v této době se začalo uvažovat o prvním letu člověka. Projekt Mercury se právě narodil.
Jestli je Čína, minimálně v kosmonautice, něčím typická, pak je to poměrně velké tajnůstkářství. Největší země světa se sice pomalu učí informovat o aktuálních úspěších, ale co se týče plánů do budoucna, tam stále trvá neprostupná informační bariéra. I přes ni ale občas proniknou drobné úlomky, které naznačují, jak by se mohla čínská kosmonautika v dalších letech vyvíjet. V minulých dnech se pár takových útržkovitých informací objevilo a díky nim můžeme nahlédnout do plánů, které se týkají čínských orbitálních stanic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na
Po přistání Voschodu-2 se mohlo při pohledu zvenčí zdát, že sovětský pilotovaný program se probouzí letargie a opět nabírá na obrátkách. Dvě další prvenství roznítila apetit
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky
Dalších sedm dní je za námi a pro vás je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměřil na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.