NSN
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
Společnost Rocket Lab vynesla radarovou zobrazovací družici pro Synspective. Družici vynesla raketa Electron po předchozích odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Lichtenštejnsko podepsalo Artemis Accords. Dohody podepsal Rainer Schnepfleitner, ředitel lichtenštejnského úřadu pro komunikace zodpovědného za vesmírné otázky.
Úřad FAA oznámil 17. prosince, že vydal modifikaci licence pro let IFT-7 sestavy Super Heavy/Starship společnosti SpaceX. SpaceX neoznámila datum letu, ale obecně se očekává, že to nebude dříve než v první polovině ledna.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Články
NASA stále pokukuje po Měsíci. Program Constellation, který ji tam měl dostat, byl bohužel stopnut a tak to chce největší státní kosmická agentura zkusit jinak. Pokusí se aplikovat úspěšnou metodu, jíž využila v programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services), který umožnil zásobování ISS loděmi soukromých společností. Tentokrát se chce zaměřit na komerční využití Měsíce. Do programu COTS vložila nejen své know-how, ale i peníze ze svého rozpočtu. To při jeho současném nastavení již není možné. Ovšem své archivy, podobně jako před lety, otevře společnostem, jež by chtěly na Měsíci provozovat těžbu, turistiku a další potenciálně výdělečné aktivity. Pokud se záměr zdaří, NASA doufá, že se na úspěšné vlně také sveze a pronajme si tyto služby pro výzkumné účely.
Konec týdne je již tradičně spjat s pravidelným souhrnem nejpodstatnějších informací, které v rámci kosmonautiky se za posledních sedm dní udály, tedy s kosmotýdeníkem. Jinak tomu nebude ani dnes. Dnes se podíváme na tři hlavní zprávy. První dvě se týkají odkladů, byl odložen jak první let lodi Orino v rámci mise EFT-1, tak i let Dragonu k misi SpX-3. V třetí zprávě se pak podíváme na přistání lodi Sojuz TMA-10M a na připravovaný start lodi Sojuz TMA-12M. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem menších zpráv, které tento týden přinesl. Přeji příjemnou neděli a inspirativní čtení.
Už mnoho let platí, že vědcům zaručeně zvedne tep jedno téma – doprava vzorků z Marsu na Zemi. Jedná se totiž o natolik komplexní a náročnou misi, že se jí právem přezdívá svatý grál kosmonautiky. Tento ambiciózní plán má realizovat NASA v rámci mise MSR (Mars Sample Return). Mise zatím nemá přesné obrysy a neznáme ani termín startu. zatím je tedy možné spekulovat nad různými variantami a hledat vhodná řešení. Jeden takový nápad se objevil docela nedávno a navrhuje zapojení soukromé firmy SpaceX.
Zasněžený kosmodrom Bajkonur zažije 16. března v 0:03 našeho času start rakety Proton. Ta dopraví na geostacionární dráhu dvojici telekomunikačních družic. Jedná se o satelity Ekspress AT-1 a AT-2, které budou sloužit ruské telekomunikační společnosti. Tyto družice pokryjí svým signálem celé Rusko – od západních hranic se severoevropskými státy až po Dálný Východ a východní hranice s Čínou. Než se ale satelity dostanou do vesmíru, je potřeba provést dlouhou řadu úkonů. Od sestavení nosiče, přes tankování nádrží až po nezbytné bezpečnostní kontroly všech systémů rakety. Náš dnešní článek se kromě technologického popisu obou družic věnuje právě důkladným přípravám, které předchází tomu nejzajímavějšímu, tedy startu nosné rakety.
Po delší době opět přichází řada na náš nepravidelný seriál, který Vám přináší okouzlující pohledy na naši rodnou planetu tak, jak je nafotili astronauti, nebo satelity na oběžné dráze. Dnešní díl bude ve dvou věcech výjimečný už jsme tu měli snímky od amerického, kanadského, italského i japonského astronauta. Dnes se dostane na fotky ruských kosmonautů, konkrétně díla Antona Škaplerova a Anatolije Ivanišina. Díl navíc přinese pouze snímky nočních měst, která září do temnoty jako zlaté šperky lidského umu. Vydejte se s námi na virtuální noční cestu kolem světa.
Pokud si fanoušci kosmonautiky do kalendáře poznačují kroužkem termíny přistání ruských lodí Sojuz, pak jim dění v posledních dnech a týdnech přinesly spoustu škrtání a změn. S přistáním kosmické lodi Sojuz TMA-10M se manipulovalo hned několikrát – pokaždé z jiného důvodu. Jednou kvůli rozbahněnému podloží, jindy zase kvůli velkému množství sněhu. Náš dnešní článek všechny tyto zvraty shrne a zároveň se podíváme i na ISS, kde pobývá zárodek nové dlouhodobé expedice.
Každá doba má své hrdiny a celebrity. Osobnosti, které jsou považovány za etalon krásy, správných názorů, nebo jen prostě neúnavně vyhledávající pozornost. Jen málo z nich si po uplynutí několika let lidé pamatují. A každá doba má také své nenápadné hrdiny- muže a ženy, jejichž často anonymní práce posunuje lidstvo dále. Oproti první zmíněné skupině je oněch nenápadných hrdinů často až směšně málo a jejich přelomové úsilí často společnost přijímá jako samozřejmost, jako výsledek jakéhosi automatického pokroku beze jména a bez tváře. A pak je tady poslední skupina, která splňuje obě kritéria. Výjimečný klub lidí, kteří posunuli naše vědění o něco dále, či se odvážili učinit krok do neznáma za nás všechny, a současně se stali globálními celebritami a zůstanou jimi zřejmě po celou existenci lidského druhu. Muž, jehož příběh se na následujících řádcích začne odvíjet, patřil právě do poslední skupiny. Po většinu života byl proti své vůli celebritou, na kterou fanoušci a média pořádala doslova „hony“, přesto se na jeho smýšlení onen hvězdný status nijak neprojevil. Zároveň byl mužem, který
Jedno staré úsloví praví, že „čas nečeká na nikoho“. Poslední dobou se bohužel o platnosti této věty přesvědčujeme až příliš často. Ať se nám to líbí, nebo ne, průkopníci pronikání lidstva do sfér mimo naši atmosféru nemládnou, a jakkoli fotografie z dob jejich slavných misí vykreslují zdravé muže v plné síle, dnešní realita je poplatná uplynuvším dekádám. V krátkém časovém údobí jsme se museli rozloučit s několika kosmickými cestovateli, kteří byli u toho, když se tvořila historie. Bohužel, v noci ze 3. na 4. března nás opustil další z těch, na jejichž zkušenostech staví soudobá stálá přítomnost člověka na orbitu. Ve věku 84 let zemřel William Reid Pogue. Přestože se proslavil hlavně coby člen třetí posádky stanice Skylab, která ve své době držela rekord v délce pobytu ve vesmíru, jeho život byl mnohem pestřejší- málokdo například ví, že původně měl letět k Měsíci coby pilot velitelského modulu Apolla-19. Pojďme však na úplný začátek…
Týden se s týdnem sešel a jak už se stalo tradicí, je pro vás připraven aktuální díl kosmotýdeníku, který shrne to nejzajímavější, co přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Dnes se můžete těšit na tři velké zprávy. První bude hovořit o výměně posádek na Mezinárodní kosmické stanici, a zda má ukrajinská krize vliv na fungování ISS. Ve druhé zprávě se pak podíváme na jeden spor o to, kdo bude vynášet americké vojenské satelity a kosmotýdeník uzavřeme zprávou o pokroku v rámci projektu Morpheus. Na závěr nebude chybět ani několik krátkých zpráv z vesmíru, kde se seznámíme s jednou zajímavou animací a tím, co Curiosity aktuálně vidí na Marsu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Výsledky prezidentských voleb z 5. listopadu otevřely otázku dalšího směřování misí Artemis. Vzhledem k zapojení Elona Muska v novém poradním orgánu DOGE a nominaci Jareda Isaacmana na
Po přistání Voschodu-2 se mohlo při pohledu zvenčí zdát, že sovětský pilotovaný program se probouzí letargie a opět nabírá na obrátkách. Dvě další prvenství roznítila apetit
Závěrečný týden prvního výcvikového bloku byl zcela věnován jediné aktivitě, a sice výcviku přežití v zimních podmínkách. Na úvod musím říct, že výcvik byl spíše kombinací výuky
Dalších sedm dní je za námi a pro vás je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměřil na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
