Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
Bouřka v lidech vzbuzuje rozdílné pocity. Někdo se při úderech hromů klepe strachy pod postelí, jiný jen užasle sleduje mocnou ukázku přírodních sil. Ale i ti, kdo bouřku, blesky a hromy nemají rádi, si přijdou na své, pokud je od elektrických výbojů v atmosféře dělí několik set kilometrů téměř dokonalého vakua. Astronauti na ISS pořizují fotky noční Země pomocí evropské kamery Nightpod. S nočními fotkami je ale potíž – blesk nám na takovou vzdálenost nepomůže a při prodloužení expozičního času by byl snímek rozmazaný kvůli otáčení Země. Kamera Nightpod je tedy pohyblivá a během snímkování svým pohybem eliminuje rotaci Země. Snímky jsou pak skvěle ostré.
Stanici spatřili hned poté, co vylétla ze zemského stínu. Zpočátku se jevila jako jasná hvězda a postupně rostla. Na počátku výrazně jasná, nyní už zářila tak, že nemohlo být sporu o tom, co prostřednictvím periskopu VP-1 oba muži pozorují. Vladimir se zhluboka nadechnul: teď půjde do tuhého. To, k čemu se chystali, zatím za celou dobu pilotovaných letů do vesmíru nikdo nedokázal. Jestliže se vše zdaří, bude jeho expedice zapsána v análech sovětské kosmonautiky jako nejodvážnější a nejobtížnější let všech dob. A najednou pocítil obrovskou vděčnost za fakt, že vedle sebe má právě Viktora. ″Lidská kalkulačka“, jak se mu mezi kolegy přezdívalo, začal právě rozehrávat svůj koncert, během kterého navede svého velitele až k cíli jejich cesty. Vladimir přinutil své myšlenky, aby se vrátily zpět k práci, která před nimi stála. Tedy spíše letěla… Začal komentovat dění kolem: „…je desetkrát jasnější než Jupiter. Teď nám odlétává do strany, vzdálenost 7,2 km, rychlost 12,8 m/s… Vzdálenost 4,4 km, rychlost 7,8 m/s… Rozestup 1,5 km…“ Operátoři na zemi jen tiše
„Butch a já jsme dnes byli v tomto cvičeni během jedné z našich lekcí specialistů modulu Columbus. Nejdříve si ale řekněme, proč máme vodní potrubí nejen v Columbu ale i v celém zbytku stanice kromě ruského segmentu. Je to kvůli chlazení našeho vybavení! Kromě toho tak také chladíme vzduch uvnitř stanice díky určeným tepelným výměníkům – je to naše klimatizace. Vzpomeňte si, jak se může zahřát váš počítač a nyní si představte, kolik tepla produkujeme na ISS s tolika počítači a dalšími elektromechanickými komponenty! Všechno toto teplo je odebíráno chladící vodou, poté je přepraveno do externího čpavkového potrubí a vyzářeno do vesmíru skrze radiátory.
„Po neplánovaném středečním vzrušení jsme se ve čtvrtek vzbudili, abychom se vrátili do relativně normálního stavu. Relativně proto, poněvadž externí chladící okruh B byl stále vypnutý a při nízkém tlaku. Kvůli možné přítomnosti plynových bublin po středeční události bylo opětovné bezpečné natlakování delikátním procesem, který pozemním týmům zabral několik dní. Dnes v neděli, když píšu svůj deník, je již okruh B zpátky v provozu. Ventilace byla obnovena hned ráno, což znamenalo konec kempování a náš návrat zpět do našich ubytovacích kójí. Avšak modul Harmony je závislý na chladícím okruhu B, takže několik následujících nocí nám bylo trochu tepleji. Myslím, že tento důsledek mi ani trochu nevadil.
Dnes uplynulo přesně 11 let od přistání amerického vozítka Opportunity na Marsu. To, co původně mělo trvat jen 90 dní, se změnilo v jednu z nejfantastičtějších misí v historii kosmonautiky. Je potřeba znovu smeknout před inženýry, kteří vozítko vyprojektovali i všem lidem, díky kterým mohl rover oslavit již 11. narozeniny. V průběhu solu 3908 měla Opportunity na svém pomyslném odometru úctyhodných 41,80 km, takže se zřejmě již brzy dočkáme překonání hranice maratónu.
Týdenní pravidelný souhrn událostí, které přinesla kosmonautika je opět připraven. Třetí týden roku 2015 přinesl mnoho menších, ale velice zajím avých a podstatných zpráv. Proto tentokrát naleznete obsáhlejší sekci mini zpráv, než těch hlavních. Přesto se můžete těšit na zprávu od společnost Moon Express, která se chystá na let k Měsíci a obstarala si testovací rampu na KSC, podíváme se i na povedené fotografie ze startu atlasu 5, který vynesl družici MUOS-3. Na závěr kosmotýdeníku se podíváme na americkou sondu Dawn, ke společnosti SpaceX i na Mars. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.
Satelity telekomunikační sítě Iridium krouží na polární oběžné dráze a jeden potvrzený střet s kosmickým smetím už za sebou mají – v únoru 2009 se satelit Iridium 33 srazil s vysloužilou ruskou družicí Kosmos 2251, čímž vzniklo mnoho úlomků, které ohrožují další družice. Nyní se objevily informace, že z dosud nevysvětlitelných důvodů pozemní operátoři ztratili další dva satelity – Iridium 47 a Iridium 91. Jednou z možností, která mohla za jejich destrukci je právě drobné kosmické smetí.
Nástupce Hubbleova teleskopu, dalekohled Jamese Webba zatím ještě není složený. Jeho jednotlivé komponenty ale v těchto týdnech a měsících zažívají intenzivní testování, které má simulovat podmínky panující v kosmu. Než se dalekohled v říjnu roku 2018 vydá na raketě Ariane 5 na svou cestu do libračního centra soustavy Slunce – Země (1,5 milionu kilometrů daleko), je bezpodmínečně nutné mít absolutní jistotu, že všechny systémy pracují správně a že se nic nepokazí. Takhle daleko byste opraváře jen tak nesehnali.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
