sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Americké vojenské družice vyrobené společnostmi York Space Systems a SpaceX úspěšně demonstrovaly laserové komunikační spojení napříč dodavateli na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Rubicon Space Systems dodala pohonný systém pro demonstrační misi Green Propulsion Dual Mode (GPDM) v rámci výzkumu NASA technologií pro ASCENT (Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic).
Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.
Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.
Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.
Rocket Lab žádá nadcházející administrativu USA, aby přehodnotila plány NASA na návrat vzorků z Marsu (MSR), s tím, že může nabídnout přístup, který je rychlejší a levnější než alternativy agentury.
Články
Konec října byl ve znamení dvou vážných nehod, z nichž jedna si vyžádala dokonce oběť na životě. Havárie raket Antares a kosmické lodi SpaceShipTwo se budou vyšetřovat ještě několik týdnů, možná i měsíců. Přesto se minulý týden v obou případech podařil poměrně velký posun ve vyšetřování. Není se tedy co divit, že dnešní Kosmotýdeník bude ve dvou hlavních tématech rozebírat právě pokroky ve vyšetřování obou nehod. Na konci článku navíc najdete i krátké zprávy, které přineslo uplynulých 7 dní.
Nový americký satelit, který má za úkol monitorovat vlhkost půdy, se připravuje ke svému startu, který je naplánovaný na leden příštího roku. Technici v minulých dnech dokončili další výrazný krok, který satelit přiblížil ke startu. Naplnili totiž jeho palubní nádrže palivem – konkrétně šlo o 90 kilogramů hydrazinu pro korekční trysky. Družice SMAP (Soil Moisture Active Passive) je v tuto chvíli již téměř připravena ke startu. Odborníci, kteří se podílejí na jejích přípravách shodně tvrdí, že už zbývají poslední drobné úpravy. Náš dnešní článek tedy ukáže, v čem je tento satelit zajímavý a proč má smysl se na něj těšit.
Máte rádi naše seriály? Zajímají Vás detaily související s pilotovanou kosmonautikou? Chcete se dozvědět více o životě na ISS? Rádi byste nahlédli na práci astronauta jeho vlastníma očima? Jste zástupkyní něžného pohlaví a ráda byste zjistila, jaké to je být ženou astronautkou? Pokud jste alespoň na jednu z těchto otázek odpověděli kladně, mám pro Vás dobrou zprávu. A pokud jste hlavou souhlasně přikyvovali častěji, máte se opravdu na co těšit. Již za tři dny na našem portálu vyjde první díl nového seriálu, který bude docela jiný, než na co jste u nás zvyklí.
Stará známá pravda říká, že při cestování se člověk nejvíc naučí. Můžete o některých věcech číst třeba stokrát, můžete sledovat videa, animace, nebo si prohlížet fotky. Ale když pak před sebou vidíte reálný kosmický hardware, je to neporovnatelný zážitek. Pocit, kdy vás dělí pouhé desítky centimetrů od části stroje, který byl ve vesmíru je pro fanouška kosmonautiky nepopsatelný a téměř až elektrizující. Pokud si myslíte, že za takovými zážitky musíte cestovat do muzeí v USA, pak vězte, že to není nutné. V Německu leží město Speyer a v něm sídlí vyhlášené technické muzeum.
Tak to prostě chodí – jména některých kosmonautů člověk poztrácí z paměti jen pár měsíců po skončení jejich pobytu na oběžné dráze, naopak na jiná se vzpomíná i po letech. Nejzářivějším příkladem budiž kanadský astronaut Chris Hadfield, který se během svého půlročního pobytu na stanici stal bez přehánění celebritou. Jeho německý kolega Alexander Gerst sice až takové popularity nedosáhl, přesto se do paměti internetové veřejnosti zapsal velmi výrazně – hlavně díky svým skvělým fotkám, které pořídil ve vesmíru. V dnešním krátkém článku se podíváme na to, jak se připravuje na návrat na Zemi.
Nehoda rakety Antares, která měla 28. října vynést k ISS dvě a čtvrt tuny zásob na palubě lodi Cygnus, se bude vyšetřovat ještě několik týdnů. Přesto se zdá, že už nyní odhalila vyšetřovací komise nejpravděpodobnějšího viníka. Vypadá to, že opravdu selhala součástka, na kterou se upínala pozornost prakticky od začátku – motor AJ-26, který pohání první stupeň nosiče. Vyšetřování ještě není u konce, ale už teď je pravděpodobné, že chyba byla v čerpadle, které přivádí palivo do spalovací komory.
Zhruba před měsícem jsme Vám v našem krátkém článku představili atraktivní video popisující všechny významné aspekty prvního testovacího letu Orionu označovaného jako EFT-1 (Exploration Flight Test-1). Dnes už do tohoto očekávaného startu zbývá pouhý měsíc a tak je vhodné si opět misi trochu připomenout. Letošní první start nejsilnější rakety současnosti – americké Delty IV Heavy – se odehraje na floridském kosmodromu 4. prosince a raketa pošle nejpokročilejší pilotovanou kosmickou loď na její první testovací let. Orion bude připojen k maketě servisního modulu, na jehož vývoji v současné době pracuje Evropská kosmická agentura. Servisní modul pak bude připojen ke kryogenickému hornímu stupni Delty IV Heavy po celou dobu letu. V naší dnešní infografice, kterou jsme pro Vás přeložili, si můžete prohlédnout jednotlivé fáze mise krok za krokem.
Před dvěma týdny jsme Vás informovali o možnosti zúčastnit se zajímavé soutěže s Rosettou. Jejím cílem bylo vybrat jméno oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kde 12. listopadu přistane Philae. Jejím původním názvem bylo jen písmenné označení „J“, které, jak jistě uznáte, není hodno tak významné historické události, jako je přistání na kometě. Evropská kosmická agentura tuto soutěž vyhlásila 16. října a své návrhy jste mohli posílat do 22. října. Spolu s navrhovaným názvem soutěžící zasílali i doplňkový text s odůvodněním. Pak přišlo dlouhých třináct dní rozhodování a hlasování, dokud se nevybral jen jeden kandidát. Vítězem se stal název Agilkia.
Mars je hned po Zemi nejdůkladněji prozkoumanou planetou Sluneční soustavy. V současné době máme na jeho povrchu a oběžné dráze nejvíce sond v historii, které jej zblízka zkoumají a každodenně nám přinášejí nové informace. I to však není dost pro dostatečné pochopení všech souvislostí a proto se k rudé planetě chystají další mise. Ty se budou zabývat oblastmi a výzkumem, na které se doposud žádný z jejich předchůdců nezaměřil. Jednou z těch prvních, jejíhož startu se dočkáme, bude americká mise InSight, která přistane na povrchu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
