sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Saúdskoarabská společnost Neo Space Group (NSG) podporovaná suverénním investičním fondem se snaží pronajmout kapacitu na více oběžných drahách, aby posílila své postavení na družicovém trhu, dříve než bude vlastnit a provozovat svou vlastní konstelaci.
Boeing plánuje předvést technologii senzorové fúze, která by mohla zlepšit vojenské situační povědomí kombinací dat z atmosférických a vesmírných senzorů. Tato fúze dat ze senzorů by mohla být doručena operátorům na zemi nebo pilotům.
Týdeník SpaceNews, který se zabývá vesmírným zpravodajstvím slaví 18. září své 35. výročí.
Indická vláda udělila souhlas s řadou velkých vesmírných projektů včetně návratu lunárního vzorku prostřednictvím mise Chandrayaan-4 a prvního modulu vesmírné stanice.
NASA 17. září oznámila, že udělila kontrakt společnosti Intuitive Machines na podporu Near Space Network. Jedná se o systém, který poskytuje komunikační služby pro mise NASA na oběžné dráze Země a cislunárním prostoru.
Evropští představitelé tvrdí, že změna softwaru by měla vyřešit problém, který nastal při inauguračním startu Ariane 6 v červenci s horním stupněm.
Impulse Space oznámila 16. září kontrakt na zajištění dopravy na geostacionární oběžnou dráhu pro družice od francouzského startupu Space Network Services. Byla to první oznámená dohoda o geostacionární službě Impulse Space, která byla představena v srpnu.
Články
Dosavadní odhady hovoří o tom, že lidstvo vyprodukuje každý rok zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Mezi jednotlivými státy jsou samozřejmě značné rozdíly – například rozvojové země produkují řádově méně tohoto plynu, než státy průmyslově rozvinuté. Pokud však množství vypuštěného CO2 zprůměrujeme, vyjde nám, že každý člověk na planetě Zemi vyprodukuje za rok 5,5 tuny tohoto plynu. Zhruba polovinu pohltí oceány a zemský povrch. Tento týden vypuštěná družice OCO-2 odhalí, odkud oxid uhličitý pochází, ale také kde přesně je absorbován, nebo kde se hromadí.
V článku, který avizoval, jak bude vypadat provoz našeho blogu během letních prázdnin, jsem sliboval, že se každý letní čtvrtek můžete těšit na kvízový článek. Dnes přichází první díl této prázdninové série. Je pro Vás připraveno dvacet otázek, které se týkají minulosti, současnosti i budoucnosti Mezinárodní vesmírné stanice. Naší snahou je, aby byly kvízy co nejpestřejší, takže se zde střídají nejrůznější oblasti otázek. Tento kvíz je první svého druhu. Vaše výsledky nám ukážou, zda jsme náhodou nenasadili laťku příliš nízko, či vysoko.
Začátek 21.století přinesl obrovský rozmach jednoho typu satelitů zvaných Cubesaty. Umožnila to výrazná miniaturizace kdysi rozměrných komponentů a vůbec všeobecný rozvoj výpočetní techniky. Díky němu mohou cubesaty využívat též běžně komerčně dostupné mikroprocesory a další součástky, které srážejí cenu na takovou úroveň, že si výrobu cubesatu mohou dovolit jednotlivé univerzity, případně movitější nadšenci do kosmické techniky. Rovněž operační nasazení cubesatů se už neomezuje jen na nízkou oběžnou dráhu. Jsou připravovány projekty, které opustí relativně bezpečný prostor v blízkosti naší matičky Země a vrhnou se dále do vesmíru. Měsíc, asteroidy, librační centra nebo dokonce planety naší Sluneční soustavy, to všechno jsou lákavé cíle. Vývoj technologií dostoupil do té fáze, že umožní dosáhnout těchto cílů i za pomoci malých cubesatů, což bylo před několika lety čiré sci-fi. My se v dnešním článku zaměříme na dva projekty cubesatů, majících v hledáčku Mars.
Poté, co se Eugene Cernan vrátil z náročné výpravy kolem Země, kde uskutečnil velice náročnou vesmírnou vycházku, která prakticky změnila o sto osmdesát stupňů pohled na práci astronauta ve vesmíru, se ihned začal připravovat na novou roli. Měl se stát záložním velitelem Lunárního modulu pro misi Apollo 2 a v Apollu 5 pak měl letět přímo on, společně se svým kolegou z Gemini Staffordem a pilotem velitelské sekce Johnem Youngem. Panovalo obecné přesvědčení, že Apollo 5 by mělo být právě to, které se jako první pokusí přistát na povrchu Měsíce. Samozřejmě všechny předchozí lety by musely proběhnout uspokojivě. Pokud b y v některém nastal problém, bylo by přistání přesunuto na Apollo 6, nebo sedm. Ale potíže si na začátku roku 1967 připouštěl málokdo. Program letěl dopředu jako zběsilý a s rudou hvězdou v závětří, která se také snažila dostat na Měsíc, jeli všichni na plné obrátky. Ale mělo se stát něco a to na obou stranách ostnatého drátu, co plány výrazně změní.
Pokud patříte k mladším ročníkům, přijměte od nás přání k co nejklidnějšímu strávení dvou měsíců odpočinku od školních povinností. Pokud už se Vás školní povinnosti netýkají, přejeme i Vám klidně strávené léto, pohodovou dovolenou a pokud možno ideální počasí. Nabízí se otázka, jak k létu přistoupí náš blog. budeme i nadále držet tempo jednoho článku denně, nebo si i naši redaktoři vezmou prázdninové volno? Jak to tedy bude na našem blogu vypadat? Na všechny tyto otázky Vám odpoví náš dnešní článek.
Nedělní oběd se již jistě chystá a my jsme vám k němu připravili tradiční přehled událostí, které v minulém týdnu zasáhly do vod kosmonautiky. Tento kosmotýdeník bude o testování, experimentování a zkoušení nových technologií, protože právě takový byl uplynulý týden. Podíváme se proto na odklad nové ruské rakety Angara, následně se vyprávíme do USA, kde se podíváme na test padákového zařízení pro loď Orion a uzavřeme kosmotýdeník sledováním průběhu testu nového nafukovacího štítu pro řídké atmosféry.
Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
Ruskému raketovému průmyslu dnes snad začne nové období. Doba, kdy budou nosiče unifikované a přitom stavebnicově rozšířitelné – s motory na nejedovatá paliva. O tohle všechno by se měly postarat nosiče z rodiny Angara. Zní to možná neuvěřitelně, ale vývoj těchto raket začal už v roce 1992. Raketa, která se má stát vlakovou lodí ruské raketové flotily ale zatím neměla ani jeden start. Dnešek může všechno změnit. Rozhodně nám napoví, jestli byla očekávání vkládaná do Angary oprávněná.
Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu jedná o velký krok vpřed. V těchto dnech skončilo důkladné testování první trojrozměrné tiskárny, která vyrazí ještě letos na Mezinárodní vesmírnou stanici. Zkoušky probíhaly v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama). Výsledkem je, že tiskárna je ve všech aspektech způsobilá k tomu, aby mohla a konci letošního roku vyrazit na palubu ISS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Plánovaná kosmická stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce se má stát vědeckou laboratoří v oborech fyzikálních věd, fyziologie člověka a dalších. Má být také podporou pro lunární
Máme za sebou týden, který přinesl nečekané množství kosmických rekordů. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne se však krom počtu lidí na oběžné dráze
Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší
Tento týden se stalo tolik zajímavých kosmonautických věcí, že je opravdu obtížné vybrat, co do našeho pravidelného týdenního souhrnu dát. Jisté však je, že hlavní
Letní prázdniny se nachýlily ke svému konci a máme tu první zářijovou neděli. Ještě než ale začnou všechny možné školní povinnosti, čeká nás (kromě jiného) také
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního
Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli
Co má společného potápění a výstup do volného prostoru na oběžné dráze? To, že v obou případech je člověk vystaven změnám tlaku. Pokud se člověk ponořuje do mořských hlubin, tlak na jeho tělo se postupně zvyšuje, pokud se však bude vzdalovat od
Jak napsal John. D. Clarke ve své slavné knize „Ignition!“: V roce 1903 vyšel článek s názvem „Průzkum vesmíru pomocí reaktivních zařízení“. Autorem byl neznámý středoškolský učitel Konstantin Eduardovič Ciolkovskij z jistého zapadlého městečka jedné nezajímavé provincie carského Ruska. Článek vyšel ve stejně
Na nejjižnějším cípu amerického státu Texas už několik let připravuje americká firma SpaceX nový raketodrom a zároveň tu vyvíjí i nový a revoluční nosič Starship, který se skládá z prvního stupně Super Heavy a z horního stupně Starship. Tato vyvíjená loď, která má za sebou zatím
