sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký poskytovatel družicových snímků, společnost Maxar Intelligence, oznámil smlouvu s nizozemským ministerstvem obrany v hodnotě 14,4 milionů dolarů. Čtyřletá dohoda oznámená 9. ledna poskytuje nizozemským vojenským uživatelům přístup k funkcím Maxaru.
Americké vojenské družice vyrobené společnostmi York Space Systems a SpaceX úspěšně demonstrovaly laserové komunikační spojení napříč dodavateli na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Rubicon Space Systems dodala pohonný systém pro demonstrační misi Green Propulsion Dual Mode (GPDM) v rámci výzkumu NASA technologií pro ASCENT (Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic).
Ničivé požáry v USA si vynutily uzavření a evakuaci laboratoře NASA Jet Propulsion Laboratory. JPL se nachází v povinné evakuační zóně. Požár se pohybuje méně než jednu míli od laboratoře.
Japonský startup Pale Blue oznámil 8. ledna dohodu s italskou společností D-Orbit. Cílem spolupráce je testování a rozvoj Water Ion Thruster od Pale Blue. Pohon by měl být testován na oběžné dráze v tomto roce.
Společnost Intelsat oznámila 8. ledna svou první multi dohodu s telekomunikační společností GCI. Dohoda umožňuje poskytovat služby zákazníkům, včetně vládních agentur a podniků, v celém největším státě ve Spojených státech.
Rocket Lab žádá nadcházející administrativu USA, aby přehodnotila plány NASA na návrat vzorků z Marsu (MSR), s tím, že může nabídnout přístup, který je rychlejší a levnější než alternativy agentury.
Články
Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu. Nazývat tento zkušební exemplář kosmickým letounem, je možná až trochu moc smělé, ale IXV by mělo být předstupněm k dalším strojům, které už by měly mít i široké praktické využití.
Na ISS dnes podle všeho došlo k úniku čpavku do interiéru stanice. Posádka se stáhla do ruského segmentu a separovala ruskou část od americké. Vyhlášen byl i požární poplach, ale ten byl zřejmě planý. K úniku čpavku mělo dojít z chladícího okruhu B do modulu Node 2 (Harmony – je k němu připojený Dragon, evropský modul Columbus, japonský Kibó a americký Destiny. Posádka by neměla být zraněná, ani jí nehrozí nebezpečí. V našem článku celou situaci průběžně sledujeme
Na tu vzpomínku už pomalu začíná sedat prach – bylo 8. července roku 2011 a na startovní rampě mysu Canaveral se zažehla trojice motorů SSME. Raketoplán Atlantis stoupal k obloze vstříc nejen ISS, ale i konci třicetileté éry raketoplánů. Po jeho přistání putovaly tyto majestátní stroje do muzeí, kde si návštěvníci mohou připomínat jejich slavné mise. Ale ještě před vystavením technici z raketoplánů odstranili jejich motory. Už tehdy bylo jasné, že tenhle cenný kus techniky se jednou bude hodit.
NASA nedávno zverejnila najostrejšiu fotku nášho najbližšieho vesmírneho suseda. Galaxia Androméda je približne dvakrát väčšia, ako Mliečna Dráha a nedávno sa jej ušlo veľa pozornosti, keďže sa zistilo že sa k nám približuje a v budúcnosti sa s našou Galaxiou zrazí. Predtým však bude musieť prekonať vzdialenosť 2,5 miliónov svetelných rokov. Používateľ z Redditu si fotografiu stiahol, a spravil z nej krásne video.
Téměř okamžitě po skončení lunárních misí byl Young jmenován šéfem odboru pro Space Shuttle v rámci kanceláře astronautů. Ze své pozice měl zajišťovat koordinaci mezi vývojáři a astronauty a prezentovat oběma stranám problémy a závěry, na které jedna nebo druhá strana narazila. O jeden stupínek pod ním stál TK Mattingly, coby šéf podpory kanceláře astronautů pro Space Shuttle. Youngovým nadřízeným byl šéf kanceláře astronautů Al Shepard. Ovšem Al už byl víceméně na odchodu, ve svém věku ani na okamžik nepochyboval, že už nikdy nepoletí. Když pak v prosinci 1973 Al oznámil, že v létě příštího roku odejde z NASA, nastalo hledání nového šéfa oddílu astronautů. V lednu 1974 pak padlo jméno vybraného kandidáta: John Watts Young. Ujal se své funkce nejdříve dočasně a na konci dubna byl jmenován definitivně. Tím začalo dlouhých 12 let, během kterých měl Young na starosti všechny důležité záležitosti, které se týkaly jeho kolegů: od rozhodování, kdo stráví „týden v sudu“, tedy kdo bude daný týden k dispozici médiím, přes organizaci výcviku a nábor nových členů až po jmenování
„Dnes mě a Sašu čeká dlouhá opakovací simulace týkající se operací na připojené ATV. To znamená, že to je veškerá činnost, která se děje mezi dynamickými fázemi připojování a odpojování. V tu dobu je ATV nedílnou součástí Mezinárodní vesmírné stanice. Během těchto měsíců, kdy je loď ke stanici připojena, může být posádka například požádána o dodávku plynů z nádrží ATV do atmosféry ISS, pokud tedy konkrétní loď dovezla nějaký vzduch, dusík nebo kyslík.
„Omlouvám se, omlouvám se, omlouvám se! Nikdy jsem nemínila mít pauzu v deníku během svátků, ale přesně takhle to dopadlo. Tady na ISS to není čas, kdybychom byli nějak extra vytížení, ale vzala jsem si trochu času pro osobní záležitosti, přátele a rodinu. Takže teď už máme téměř týden v roce 2015. Mimochodem, Tomas jako náš vedoucí letový ředitel vyznačil (ahoj Tomasi!) shody kalendářních dat a GMT dat na celý měsíc, takže budu pro změnu vědět, co je za den. Ani nevím, jestli už jsem to někdy zmínila, ale stanice funguje v časovém pásmu GMT, nebo poněkud vhodněji UTC, který odpovídá Greenwichskému časové zóně. Jsme zvyklí označovat aktuální den tím, že přičítáme dny od 1 do 365. Ve staničním žargonu je dnes GMT 006. Možná není GMT úplně správná definice tohoto systému, ale ve světě ISS se to tak používá. Je pak jednoduché ztratit pojem o tom, co je za den, když máte, řekněme GMT 072.
Ve sci-fi jde všechno velmi snadno. Hrdina prostě nasedne do své lodi ,zapne speciální pohon a už za pár hodin je u jiné hvězdy, pokud cestuje déle, může navštívit i cizí galaxii. Někteří diváci pak podlehnou mámivému dojmu, že vzdálenosti ve vesmíru nejsou tak hrozné. Jenže skutečnost přesahuje schopnosti lidského chápání. Nejvzdálenější hmotný vyslanec lidské civilizace – Voyager 1 je momentálně od Slunce vzdálen 18 světelných hodin a 8 světelných minut. V kosmickém měřítku je to ale pořád „za rohem“. Jeden důkaz naší existence však doputoval mnohem dál.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Je zcela nesporné, že postavou, jež měla klíčový vliv na úvodní fázi závodu o vesmír, byl Sergej Pavlovič Koroljov. Mnozí pracovníci OKB-1 a organizací, které dodávaly komponenty
Ani tuto předvánoční neděli nepřijdete o pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku jsme se tentokrát zaměřili na to, jak
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Dne 24.11.2021 se na svou cestu sluneční soustavou vydala americká sonda Dart. Na oběžnou dráhu byla dopravena raketou Falcon 9. Cílem sondy DART byla blízkozemní planetka Didymos, přesněji řečeno její měsíček Dimorphos. Sonda jej však neměla zkoumat, ale narazit do
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
