Kosmotýdeník 14. díl (16. 12. – 22. 12. 2012)

Gravitační mapa Měsíce

V předvánočním díle Kosmotýdeníku si shrneme misi dvou měsíčních sond Ebb a Flow, které až donedávna obíhaly Měsíc. Tato mise byla pojmenována GRAIL. V pondělí však sondy dopadly na lunární povrch a byly zničeny. 19. prosince k Mezinárodní vesmírné stanici odstartovala tříčlenná posádka, konkrétně Roman Romaňeko, Thomas Marshburn a Christopher Hadfield . Ke stanici se připojili o dva dny později a doplnily tak Expedici 34. NASA se připravuje na premiérový let kosmické lodě Orion, který má přijít v roce 2014. Ve čtvrtek provedla kosmická agentura test padáků.

Rentgenová astronomie – 3. díl – program HEAO

Observatoř HEAO

V minulém dílu seriálu jsem slíbil, že se budeme zabývat programem HEAO, nyní svůj slib splním byť poněkud se zpožděním. Program HEAO představovaly tři sondy, z nichž jedna byla zcela průlomová pro celý obor, byla jí HEAO 2, známá také pod označením Einstein. Einstein byla významným milníkem, protože na své palubě vynesla na oběžnou dráhu první skutečnou rentgenovou optiku. Kromě těchto informací je na čase se podívat na zoubek oné tajemné rentgenové optice, uvidíte že to nic tajemného není, snad o to zajímavější povídání to bude.

Zimní krása kráterů

Charitum Montes úvod zdroj:esa.int

Sníh a led není jen výsadou planety Země. I Mars se může pochlubit sněhovou pokrývkou. Zatímco na Zemi tvoří led a sníh pouze voda, na Marsu sněhovou pokrývku tvoří kromě vody i takzvaný suchý led z oxidu uhličitého. Většina plochy sněhu a ledu je soustředěna ve slavných polárních čepičkách, které fascinovaly astronomy od 17.století. Zajímavé je, že severní polární čepička má jako hlavní složku vodu, zatímco jižní právě oxid uhličitý v pevném skupenství.

Kritické momenty kosmonautiky 15. díl

Posádka Sojuzu-10: (odzadu) Jelisejev, Šatalov, Rukavišnikov

Po neúspěchu v závodě o Měsíc se Sovětský svaz rozhodl namířit své úsilí v dobývání vesmíru trochu jiným směrem. Zmínky o Sovětském pilotovaném měsíčním programu nadlouho zmizely z oficiálních dokumentů a teprve po rozpadu SSSR a otevření archivů mohla laická veřejnost nahlédnout pod pokličku plánovaných měsíčních misí.
Směr, kterým se Sověti začali ubírat, byl ovšem také zajímavý a nebyl prostý překážek, problémů a skvělých nápadů a řešení. Cílem se stal dlouhodobý pobyt na orbitálních stanicích.
22. dubna 1971 ve 23:54:06 UTC z Bajkonuru odstartovala mise Sojuz-10. Na její palubě byl zkušený velitel Vladimir Šatalov, palubní inženýr Alexej Jelisejev a nováček- kosmonaut- výzkumník Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov. Cíl: měsíční pobyt na první plnohodnotné orbitální stanici Saljut-1.

Kosmotýdeník 13. díl (9. 12. – 15. 12. 2012)

Start rakety Atlas V

Na oběžnou dráhu Země znovu zavítal malý raketoplán X-37B vyrobený firmou Boenig. Cíl mise zůstává tajemstvím. Do vesmíru ho vynesla raketa Atlas V 11. prosince v 19:03 našeho času. Podle amatérských pozorovatelů se stroj nachází na nízké oběžné dráze, ale potvrdit to zatím nelze. Sonda Cassini objevila na Saturnově měsíci Titanu řeku, která ústí do velkého jezera Kraken Mare. Nejedná se však o vodu, ale o metan s etanem. Pokud vám unikl meteorický roj Geminidy, tak si budete moci vychutnat nádherné video, na kterém jsou „padající hvězdy“ zachyceny.

Velký start pro Kanadu se blíží

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-07M

Pokud bychom se v těchto dnech mohli podívat na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, zjistili bychom, že je tu opravdu hodně živo. Není se co divit – všechno se chystá na poslední pilotovaný let v roce 2012. Pro někoho možná běžná rutina, nicméně se klidně můžete vsadit, že minimálně občané jednoho státu k němu hledí s velkými očekáváními. Tou zemí je Kanada. Právě zástupce této země – Christopher Hadfield – bude na palubě lodi Sojuz TMA-07M, která míří vstříc ISS. A bude to právě Hadfield, kdo se za několik měsíců stane historicky prvním kanadským velitelem stanice. Společnost mu budou dělat ruský velitel lodi OSjuz Roman Romaněnko a americký kolega Thomas Marshburn. Celá trojice bude na ISS pobývat až do května příštího roku.

Jasná hvězda na rudém nebi

Start rakety Unha-3

Nadpis článku možná v některých evokuje vzpomínky na předrevoluční dobu, ale zase tak daleko od pravdy není. Včera, tedy 12.12. 2012 (mimochodem skvělé datum na zapamatování) se Korejská lidově demokratická republika zařadila do elitního klubu zemí, které vynesly vlastní družici vlastní raketou. Jméno satelitu je Kwangmyŏngsŏng-3, což se dá přeložit jako Jasná hvězda-3. Pro komunistický režim bude tento úspěch velmi důležitý. Když už kvůli ničemu jinému, tak proto, že tímhle činem porazili svého jižního souseda, který na podobný úspěch zatím čeká. Vyslání družice do kosmu ale vyvolalo ostré reakce z celého světa.

Kritické momenty kosmonautiky 14. díl

Gene Kranz u své konzoly. Nahoře jsou vidět kontrolky, pomocí kterých s ním komunikovali kontroloři.

Gene Kranz prožíval hektické momenty, které se v jeho životě už nikdy nebudou opakovat. Apollo-13, vzdálené více než 300 000 km od domova, bylo ve smrtelném nebezpečí. Podle všeho přišlo o podstatnou část zásob kyslíku a vodíku a tím i o elektrickou energii, bez níž se nedostanou domů. Jedinou možností v té chvíli byl lunární modul, který měl fungovat jako záchranný člun. Potíž je v tom, že jeho zprovoznění trvá přes dvě hodiny a tolik času astronauti nemají. Pokud velitelský modul Odyssey zkolabuje dříve, než se potřebná data přenesou do počítače Aquaria, jak se jmenuje lunární modul, bude velmi obtížné, ba skoro nemožné zjistit polohu soulodí v prostoru. Bez jejího určení pak nebude možné provést zážeh, který Apollo-13 vrátí na trajektorii volného návratu. A bez trajektorie volného návratu se Apollo prožene ve vzdálenosti několika desítek tisíc kilometrů od Země a pak se navždy ztratí kdesi ve vesmíru, pravděpodobně na excentrické dráze okolo Země.

Kosmotýdeník 12. díl (2. 12. – 8. 12. 2012)

Mars

Každý den nám roboti a sondy na rudé planetě posílají nové fotky a mnoho informací. NASA se připravuje na vyslání roveru velice podobnému Curiosity. Vozítko by mělo být skoro identické. V březnu 2016 bude vyslána sonda InSight, která bude zkoumat geologickou evoluci marsu. Tento robot se velice podobá sondě Phoenix, která byla vyslána v roce 2007.
Dva astronauti se připravují na roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Úkolem bude zjistit, jak se lidské tělo přizpůsobí dlouhému letu. Na tuto misi budou vysláni dva velice zkušení astronauti. Scott Kelly a Mikhail Kornienko. Oba mají za sebou více než 170 dní ve vesmíru.
Už je to 40 let od poslední pilotované cesty na Měsíc. 7. prosince 1972 odstartovala raketa Saturn V z kosmodromu na Floridě. Jednalo se o poslední pilotovanou cestu na Měsíc. Mise nesla jméno Apollo 17. Tyto témata probereme ve dvanáctém díle Kosmotýdeníku.

Velké plány Říše středu – 3. díl – Cesta na Měsíc

Zavlaje na Měsíci čínská vlajka?

V prvním díle jsme se věnovali čínským plánům na nové orbitální stanice, druhý díl byl zaměřený na technickou stránku budoucnosti, jelikož jsme rozebírali chystané nosné rakety. Dnes náš miniseriál uzavřeme. Tématem bude cesta Číňanů na Měsíc. Předem musím upozornit, že v mnoha ohledech se bude jednat o spekulace, protože Čína je kromě jiného známá tím, že jen velmi nerada konkretizuje své plány a nejraději mluví velmi všeobecně. Jedno je ale jisté – Číňané o Měsíci mluví poměrně často a není se co divit. Byl by to velký úspěch jejich kosmického programu a úspěšné přistání by je s definitivní platností poslalo do klubu elitních kosmonautických velmocí.