Sonda Gaia skončila
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.
Startup Weather Intelligence Tomorrow.io odhalil NextGen, globální platformu pro předpovědi srážek. NextGen přijímá data z družic Tomorrow.io, aby poskytla globální předpovědi srážek s rozlišením 2,5 kilometru, aktualizované každých pět minut.
Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.
Společnost Loft Orbital získala 170 milionů dolarů na rozšíření výrobních zařízení a zefektivnění provozu pomocí většího využití umělé inteligence.
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.
Články
Včera ve 23:29 našeho času se od zadního dokovacího portu modulu Zvezda uvolnila kosmická loď Sojuz TMA-16M. Na její palubě mířil domů jak rekordman v souhrnné délce pobytu ve vesmíru, Gennadij Padalka, tak i první dánský kosmonaut Andreas Mogensen a Kazach Ajdin Ajmbetov. Návratová kabina Sojuzu přistála ve stepích Kazachstánu dnes brzo ráno – ve 2:51 našeho času. Posádka byla v pořádku a na ISS zůstala šestičlenná sestava tvořící 45. dlouhodobou expedici, kterou vede Američan Scott Kelly.
Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.
Staré známé rčení říká, že kdo si počká, ten se dočká. Nyní tato lidová moudrost platí beze zbytku. Mezi našimi čtenáři najdeme asi jen minimum těch, kteří by neznali náš seriál Kritické momenty kosmonautiky z dílny Ondřeje Šamárka. I přesto, že přestal vycházet před více než 2 roky, stále se k němu podle statistik, které máme k dispozici, vrací nemalé množství návštěv. Prakticky od začátku se čtenáři v komentářích ptali, zda se někdy toto dílo dočká převodu do hmatatelné knižní podoby. Postupem času začala tato myšlenka nabírat stále jasnějších obrysů a dnes Vám můžeme s radostí a hrdostí v srdci oznámit, že se náš společný sen stal skutečností. Kritické momenty kosmonautiky – jeden z nejoblíbenějších seriálů našeho portálu – právě vychází jako kniha.
Posledních několik týdnů jsme mohli jen s nostalgií vzpomínat na dny po průletu kolem Pluta, kdy jsme se těšili ze stále nových fotek trpasličí planety. Jenže sonda potřebovala poslat i data z nefotících experimentů a tak byla naplánována pauza ve zveřejňování fotek. Teď ale půst končí a začíná období, o kterém Alan Stern před pár týdny řekl, že v něm budou „pršet fotky“. NASA před několika hodinami zveřejnila snímky Pluta a Charonu a opět je to dech beroucí podívaná.
Kráter se záhadnými bílými skvrnami je ve středu pozornosti odborné i laické veřejnosti už od chvíle, kdy DAWN přinesla první detailnější snímky Cerery. NASA právě uveřejnila zdaleka nejdetailnější snímek tohoto kráteru s úžasnými detaily záhadných bílých skvrn. Kráter byl pojmenován Occator a sonda DAWN jej zobrazila s rozlišením 140 metrů na pixel. Můžeme doufat, že v tomto rozlišení už to pomůže geologům lépe porozumět tomu, co je na snímku vlastně zobrazeno. Protože hlavní bílá skvrna je zdaleka tím nejjasnějším, co na planetce nalezneme, proto výsledný obrázek byl vytvořen kombinací běžné expozice a snímku výrazně podexponovaného.
Dočkali jsme se! V dubnu jsme Vás informovali o tom, že v Michoudově středisku probíhají přípravy na svařování inženýrského demonstrátoru. Ten poslouží k praktickému vyzkoušení všech montážních procesů. Tyto zkušenosti se pak budou hodit při stavbě letového Orionu. Zároveň jsme psali, že po prázdninách začne svařování ostrého letového modelu. A je to tu – 5. září byl na obří svářečce dokončen první ze sedmi svárů, které spojí dohromady jednotlivé díly pro přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá bez posádky na špičce rakety SLS k Měsíci. NASA k této události připravila obsáhlou fotogalerii a když jsme začali vybírat, které fotky Vám v článku ukážeme, bylo nám líto některé vyřadit nakonec tedy přinášíme kompletní fotogalerii od NASA. Článek obsahuje více fotek, než bývá na našem webu zvykem, ale věřte tomu, že snímky za to opravdu stojí. Právě totiž začala vznikat nová kosmická loď schopná letů mimo zemské gravitační pole.
Máte rádi kosmonautiku? Chcete nahlédnout do míst, která jsou po většinu roku veřejnosti nepřístupná? Chcete se setkat se skutečnými kosmonauty a dalšími odborníky, kteří pracují pro Evropskou kosmickou agenturu? Chcete si udělat třídenní výlet, na který budete vzpomínat ještě dlouho? Pak moc neotálejte – už v neděli 4. října proběhne den otevřených dveří v technologickém centru Evropské kosmické agentury v ESTECu. Vstup je zdarma a v dnešním článku Vám dáme návod, jak se na akci jednoduše zaregistrovat.
Hned na začátek článku si vysvětleme slovo telerobotika. Wikipedia nám k tomuto heslu říká, že jde o oblast robotiky, která se zabývá řízením poloautomatických a automatických strojů na dálku. Už dnes tyto stroje pomáhají například pyrotechnikům, nebo lékařům. Do budoucna se jedná o velmi progresivní směr, který může hrát důležitou roli i při průzkumu cizích planet. I o tom se v dnešním článku zmíníme. V pondělí 7. září se dánský kosmonaut Andreas Mogensen, v současné době pobývající na Mezinárodní vesmírné stanici, pustil do telerobotických zkoušek. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, pokud by operátora a ovládaný stroj nedělila vzdálenost v řádu tisíců kilometrů.
Od čtenářů jsme se dozvěděli, že by ocenili častější informace o přípravě misí. Rozhodli jsme se tento trend vyslyšet a budeme se snažit o pokrocích ve stavbě sondy informovat častěji. Dnes Vám přinášíme fotografie americké sondy InSight, která se v březnu příštího roku vydá k Marsu společně se dvěma cubesaty. Sonda byla ve druhé polovině srpna uložena do bílé přeletové schránky, která bude chránit cenný interiér až do té chvíle, než dorazí k Marsu. Sonda InSight je stacionární lander velmi podobný projektu Phoenix. jeho úkolem bude přistát v lokalitě Elysium Planitia, kde začne pomocí citlivých přístrojů zkoumat vnitřní složení Rudé planety.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Ani v tomto týdnu nepřijdete o přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal fotografie landeru InSight, které z oběžné dráhy
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv
První týden, který se alespoň zčásti odehrál v roce 2025, právě končí. I v tomto do jisté míry svátečním čase se dělo mnoho zajímavého v kosmonautice.
V rámci pilotované testovací mise Artemis II se mají Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA společně s Jeremy Hansenem z Kanady vydat v
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.