Boeing
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Náš eshop
Články

Kosmonautika je zajímavá (pro někoho děsivá) tím, že se spousta událostí nedá naplánovat dopředu. I přes nesporný technologický pokrok jsme stále konfrontováni s poruchami – vždyť v kosmickém prostředí jsou systémy vystaveny extrémním podmínkám, které napomáhají jejich degradaci. Když v sobotu 20. května večer našeho času selhal na ISS jeden z řídících počítačů MDM, bylo jasné, že se situace musí co nejdříve vyřešit – úkoly sice převzal záložní exemplář, ale systém ztratil zastupitelnost. Astronauti tedy během neděle z náhradních dílů sestavili záložní jednotku a pozemní týmy mezitím rozhodovaly o zařazení neplánovaného výstupu do volného prostoru.

2. března 1983 odstartoval z rampy 200L kosmodromu Bajkonur Proton-K, na jehož špici se nacházela další z těžkých zásobovacích a transportních lodí TKS – pohrobka programu Almaz. Pod označením Kosmos-1443 měla loď strávit ve vesmíru téměř půl roku, z toho většinu doby připojena k orbitální stanici Saljut 7. Když se 10. března odpoledne Kosmos-1443 skutečně ke stanici připojil, na orbitu se nacházel skutečně impozantní komplex, podobný tomu, který tvořila předchozí stanice Saljut 6 spolu s Kosmosem-1267, a který zaniknul předešlý rok. Hmotnost komplexu necelých 40 tun a délka kolem 32 metrů vzbuzovaly úctu. Na Saljut přivezla loď TKS mimo jiné přes 3 tuny zásob a vybavení, mezi jiným i kontejnery s přídavnými slunečními panely, jež měly být namontovány v průběhu další expedice. Pro snazší vykládku zásob byly dokonce v interiéru TKS jakési „přepravní vozíky“, pomocí kterých měl být náklad přemisťován k průlezu do stanice. Loď byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu, což znamenalo, že nemohlo být přečerpáváno palivo do nádrží stanice, nicméně elektrické rozvody propojeny byly a tak mohly panely TKS dodávat na stanici přibližně 3,5 kW elektrické

Když se 14. ledna letošního roku vracela do služby raketa Falcon 9, byla to velká událost. Nejen kvůli tomu, že po nehodě jsme na start čekali skoro půl roku, nebo proto, že se startovalo z Vandenbergovy základny, která se moc často nepoužívá. Velkým lákadlem byl i účel mise – šlo o první z řady startů, které měly obnovit zastarávající síť komunikačních družic Iridium. Falcon si s tímto nejtěžším nákladem v historii (10 družic, každá o hmotnosti 860 kg + cca tunový vypouštěcí adaptér) poradil, družice dopravil na nízkou oběžnou dráhu a dokázal přistát s prvním stupněm. Nyní přichází čas na druhý start s novými družicemi.

Zdá se, jakoby francouzský astronaut Thomas Pesquet s blížícím se koncem jeho mise na Mezinárodní vesmírné stanici chtěl čím dál více zprostředkovat lidem na Zemi pohledy, které se mu naskýtají z výhledového modulu Cupola. Na sociální sítě dává stále větší množství fotografií a dechberoucích videí. Náš seriál Thomasův fotokoutek Vám zprostředkovaně nabízí tyto fotky a videa, které doplňujeme originálními komentáři Thomase Pesqueta, které pro Vás překládáme do češtiny. Pohodlně se tedy usaďte a dopřejte si několik minut volna k tomu, abyste se pokochali krásami, které může z výšky několika set kilometrů sledovat pouze pár vyvolených jedinců.

O správný provoz Mezinárodní vesmírné stanici se stará víceúrovňový počítačový systém složený z mnoha „počítačů“ MDM (Multiplexer/Demultiplexer), přes který proudí všechna data důležitá k provozu stanice a který se stará i o komunikaci všech systémů a odesílání dat na Zemi. Tyto počítače se nachází jak uvnitř ISS, tak na vnější části – svým způsobem je to takový mozek a nervový systém ISS. Zpráva, kterou na svém Twitteru přinesl @Space_Pete, redaktor portálu nasaspaceflight.com hovoří o tom, že jeden z externích MDM selhal.

Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.

Už zase musíme v souvislosti se sondou Cassini použít ono nepříjemné slovo „naposledy“, které nám připomíná, že tato slavná mise skončí už v polovině letošního září. Sonda během dosavadní mise udělala hned několik velkoformátových mozaiek Saturnu a jeho magicky vypadajících prstenců. Pokaždé pořídila několik snímků, kterými pokryla celou scénu. Jelikož se fotky vždy na krajích překrývaly, bylo možné z nich složit působivou mozaiku. 13. května se sonda do této činnosti pustila naposledy. O několik dní později se mohli specialisté pochlubit povedeným dílem, které nám opět ukazuje křehkou krásu saturnových prstenců. Náhledový obrázek si můžete kliknutím zvětšit, případně navštivte přímo originální snímek.

Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.

Práce na návratovém modulu lodi Orion pokračují. V minulých dnech byla hlavní část nové americké lodi přesunuta z čisté místnosti na pracoviště uvnitř Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě – právě z tohoto přesunu pochází úvodní fotka našeho článku. Jedná se o nezbytný krok pro pokračování přípravy na let v roce 2019. V čisté místnosti inženýři spolu s techniky dokončili svařování nádrží pro pohonný systém, ale i potrubí pro podporu života, byť tato mise bude nepilotovaná. Orion má za sebou i instalaci nádrží pro palivo, tlakovací médium a chladivo, které se bude hodit po přistání. Tlakovací médium zase umožní plynulý průtok paliva a chladiva v pohonném systému a systému podpory života (ECLSS). Orion navíc podstoupil i tlakové testy pro ověření těsnosti svařených spojů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.