RS-25 – spoutaná síla

18. září 2013 9 Komentářů »
Motor RS-25

Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLS – Space Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.

Rubrika Ostatní Štítky: , , , ,

Vesmírné osudy 22. díl – Valentin Gluško

17. září 2013 13 Komentářů »
Vasilij Mišin

Rok 1974 se zpočátku zdál být v konstrukční kanceláři CKBEM (tak byla v roce 1965 přejmenována OKB-1) naprosto obyčejným. Do vesmíru se chystala stanice, později pojmenovaná Saljut-3. Po několika neúspěších v posledních letech, kdy tři exempláře nebyly schopny přijmout z různých důvodů lidskou posádku, všichni velmi dobře věděli, že tentokrát to musí vyjít. Stejně tak program N-1. Američané sice už dávno ukončili svůj fenomenální pilotovaný měsíční program, ale lunární nosič N-1 dosud vzdoroval snahám o jeho zrušení. Hlavní konstruktér CKBEM Vasilij Mišin, nástupce legendárního Koroljova, se nechtěl tohoto stroje vzdát. Už na něj padlo až příliš mnoho finančních prostředků a lidských i technických zdrojů kanceláře. Neúspěchy při dosavadních čtyřech startech se daly předpokládat- přece jen, testovat tak komplikovaný stroj rovnou ostrými starty není žádná legrace. A následující start, plánovaný na srpen toho roku by měl už proběhnout relativně dobře- všechny mouchy se- doufejme- podařilo odladit. Možná právě takto přemýšlel Vasilij Mišin i před rutinní poradou managementu CKBEM, která se měla konat v polovině května. Ačkoliv- až tak úplně rutinní nebyla, objednal se na ni i ministr všeobecného strojírenství Sergej Afanasjev, pod kterého raketový průmysl spadal. Ale co, nebylo to poprvé, kdy byl Afanasjev přítomen na poradě, zřejmě se přijel informovat o přípravách Saljutu na start. Ovšem ani Vasilij Mišin, ani žádný z jeho náměstků a inženýrů netušili, že ministr má pro svou přítomnost zcela jiné důvody…

Rubrika Historie Štítky: , ,

ESA – 12. díl – Express k nejbližším planetám (1/2)

16. září 2013 2 Komentářů »
Úvodní obrázek

Mars je dnes bezesporu hned po Zemi nejdůkladněji probádanou planetou Sluneční soustavy. Už před dávnými lety fascinoval astronomy, kteří věřili, že by na něm mohli najít život. Někteří byli dokonce přesvědčení, že na Marsu musí žít vyspělá civilizace podobná té naší. Tyto teorie byly podpořeny v roce 1877, kdy Giovanni Schiaparelli pozoroval svým dalekohledem na povrchu Marsu jakési „kanály“. Měl však na mysli přírodní koryta a z jeho italského popisu „canale“ bylo chybně interpretováno, že se jedná o kanály umělé, které zde vybudovala nějaká civilizace. I dnes mnozí lidé věří, že by na Rudé planetě mohl být velmi jednoduchý život. Část populace v čele s konspiračními teoretiky dokonce věří, že se tam nacházejí stavby, které mají zůstat našemu oku skryty, pyramidy, havarované kosmické lodě a další kuriozity. Nejdříve byli vědci fascinováni Marsem pro možnost nálezu mimozemského života. V poslední době, kdy byl marťanský život s největší pravděpodobností vyloučen (záměrně píši „s největší pravděpodobností“, protože nikdy neříkám: „nikdy“) se však vědecká komunita soustředí spíše na výzkum marťanské historie, jelikož už s jistotou víme, že v minulosti byl na povrchu dostatek tekuté vody, atmosféra byla hustší, klima příjemnější a Mars tudíž život v nějaké formě hostit mohl. A v neposlední řadě je zde zájem lidstva na Mars jednou dopravit lidi a možná zde i postavit trvalou kolonii. Z tohoto důvodu je dnes Rudá planeta pod drobnohledem několika přístrojů současně. Její povrch brázdí dvě americká vozítka a na jeho oběžné dráze pracují tři sondy. Jedna z nich je evropská. Jmenuje se Mars Express a právě o ní si dnes můžete přečíst v našem článku.

Rubrika Ostatní Štítky: , , , ,

Kosmotýdeník 52. díl (9.9. – 15.9.2013)

15. září 2013 6 Komentářů »

Po týdnu opět přichází kosmotýdeník. Tentokrát je to však o něco významnější díl. Jedná se totiž o 52. Díl našeho seriálu, který vychází každý týden a tudíž dnes to je přesně rok, co kosmotýdeník začal na tomto blogu vycházet. Ale nejdříve se podíváme na to, co tento týden přinesl v kosmonautice. Sojuzu TMA-08M měl při přistání problémy, dále se budeme věnovat úspěšnému startu rakety Epsilon a na závěr se podíváme na sondu Voyager a její cestu do mezihvězdného prostoru.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Podvodní Apollo 11 v režii ESA

14. září 2013 Žádné komentáře »
Astronaut a vlajka EU zdroj:arabianbusiness.com

Astronaut ESA Jean-François Clervoy a instruktor astronautů ESA Hervé Stevenin se minulý týden převtělili do rolí Neila Armstronga a Buzze Aldrina, kdy pod vodou prováděli simulaci legendární historické mise Apollo 11 na Měsíci. Takže by se dalo říci, že spíše než o astronauty se jednalo o aquanauty.

Výcvik astronautů pod vodou je efektivní způsob, jaký se používá k navození pocitu práce ve stavu beztíže po dlouhou dobu. Mluvíme o čase v řádu hodin. Pro menší časové úseky několika desítek sekund se využívá letadlo s parabolickou dráhou letu, kde je simulace věrnější, ale k tréninku postupů při kosmické vycházce příliš krátká.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Jeden start a hned několik premiér

13. září 2013 3 Komentářů »
Zaměstnanci SpaceX oslavují první dokončený Falcon 9v1.1

Na kalifornské Vandenbergově základně se v těchto dnech ke svému prvnímu startu chystá vylepšená raketa Falcon 9. Na první pohled to možná vypadá běžně, vždyť Falcon má za sebou už 5 startů, přičemž pouze jednou došlo k částečnému selhání, jinak je tento nosič spolehlivý jako hodinky. Na pohled druhý ale najdeme na vylepšeném modelu tolik odlišností, že už se ani nedivíme slovům zakladatele společnosti SpaceX, Elona Muska, že tento start může klidně skončit neúspěchem. Dnešní článek proto shrne všechny změny, které daly vzniknout raketě Falcon 9 v1.1.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Polárne čiapočky stále záhadou

12. září 2013 Žádné komentáře »

V minulých dieloch seriálu Sondy na Marse ste sa mohli dočítať o neúspešných sondách, ktoré z rozličných dôvodov skončili na smetisku dejín. Aj dnes bude reč o automate, ktorý svoju cestu zakončil trochu skôr, než bolo plánované. NASA vypustila tretieho januára 1999 malý 290 kilogramový robotický pristávací modul, ktorý mal za úlohu skúmať južný pól Marsu. Ľudia sa tak mali konečne dostať na jednu z tých bielych polárnych čiapočiek, ktoré dlhé storočia fascinovali astronómov. Ambiciózny americký pokus o dosiahnutie povrchu červenej planéty zastrešoval projekt Mars Surveyor ’98.

Rubrika Historie Štítky: , , ,

Mexičany zaujal Atlas V

11. září 2013 3 Komentářů »

Mexický telekomunikační satelit Morelos 3 vynese v roce 2015 na oběžnou dráhu americká raketa Atlas V. Zpráva je to poněkud neočekávaná, protože tento nosič se pro komerční starty v posledních letech nepoužívá. Zákazníci povětšinou raději zaplatí za vynesení Evropské kosmické agentuře, Rusům, nebo nově SpaceX. Pro Atlas V, který je hlavní raketou pro vynášení vědeckých a také armádních družic se tedy jedná o cenné vítězství nad konkurencí.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Vesmírné osudy 21. díl – Valentin Gluško

10. září 2013 7 Komentářů »
Gluško a Koroljov

V říjnu 1957 se změnil svět jediným otočením klíče a stiskem tlačítka. Do temné oblohy se zvedl sloup ohně, na jehož vrcholu stoupala semjorka . Pod kuželem jejího aerodynamického krytu se skrývala první umělá družice světa. Pípání Sputniku-1 se stalo startovním výstřelem, ohlašujícím nový závod- závod o vesmír. Když o necelé čtyři roky později modifikovaná semjorka nesla k nebi Jurije Gagarina, aby z něj po právu učinila novodobého hrdinu, vpřed ji hnaly stejné motory jako Sputnik a předtím vojenské verze této balistické rakety- motory Valentina Petroviče Gluška. “Pohonný systém se tradičně nazývá srdcem stroje. (…) Jako velitel Vostoku Vám srdečně děkuji za dokonalé motory a jejich příslušenství. (…)“ , napsal Gluškovi Jurij Gagarin. Ale ani Gagarin, ani široká veřejnost neměla zdání, že v zákulisí sovětské kosmonautiky to začíná v navenek harmonickém prostředí hlavních konstruktérů vřít. Let na oběžnou dráhu byl jen prvním krokem. Pohledy se začínaly obracet k Měsíci, možná k Marsu. A zasvěcení věděli, že tyto cíle budou vyžadovat zcela nové přístupy, metody a technologie. A právě technologie budou kamenem úrazu ve vztahu dvou nejdůležitějších osobností sovětské kosmonautiky- Sergeje Koroljova a Valentina Gluška.

Rubrika Historie Štítky: , ,

ESA – 11. díl – Poprvé k Měsíci

9. září 2013 2 Komentářů »

Pokrok všech významných kosmických agentur světa přicházel postupně. Nejdříve přišly cesty na oběžnou dráhu, poté pokusy o dobývání Měsíce a vzápětí první meziplanetární cesty k Marsu či Venuši. Toho jsme mohli být svědky v šedesátých letech, kdy si takto probojovávali své cesty USA a Sovětský svaz. Dnes můžeme to samé sledovat v podání Číny či Indie. Indie už zkoumala Měsíc z jeho oběžné dráhy pomocí sondy Chandrayaan-1 a letos na podzim chystá start své první sondy k Marsu, která ponese jméno Mangalyaan. Obdobně Čína už kroužila kolem Měsíce se svými průzkumníky Chang’e 1 a Chang’e 2. Na letošní rok chystá start a následné přistání s velkou sondou Chang’e 3 a v příštích pěti letech plánuje toto přistání zopakovat a snad i dopravit vzorky zpět na Zemi. Ve stejném časovém horizontu by také Čínani rádi poslali své sondy k Marsu a asteroidům. Evropa však kráčí výrazně odlišnou cestou. Nejdříve dosáhla rekordně blízkého průletu kolem Halleyovy komety se sondou Giotto, poté se jí dokonce podařilo doposud nejvzdálenější přistání lidského výtvoru v historii, tj. přistání sondy Huygens na Saturnově měsíci Titanu, a nakonec se usadila se svým satelitem na oběžné dráze Marsu a pokusila se na něm i přistát (o této misi více v některém z příštích dílů). Měsíc přišel na řadu až jako čtvrtý, a tom si můžete přečíst v dnešním článku.

Rubrika Historie Štítky: , , , ,