Boeing
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Náš eshop
Články
Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Někdy se najednou sejde víc zpráv, které v úhrnu vydají na samostatný článek. Protože další díl našeho tradičního komplexního čtvrtletního seriálu o přípravách na let Orionu k Měsíci je ještě daleko, přinášíme Vám v tomto článku souhrn aktualit, které se nakupily během tohoto týdne. Řeč bude jednak o problémech a incidentech ve svařovacím zařízení VAC v Michoudově středisku v New Orleans, ale budeme se věnovat také výsledkům studie, která však nedostala šanci změnit tento let na pilotovaný.
Evropa rozhodně nespí na vavřínech a pokračuje v nikdy nekončícím koloběhu vývoje stále nových sond. V dnešním článku se zaměříme na projekt, který se má do vesmíru vydat až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, ale přesto si zaslouží pozornost už nyní. Evropský teleskop Euclid patří mezi projekty, které mohou změnit naše chápání vesmíru. Za svůj cíl si totiž neklade nic menšího, než průzkum temné hmoty a temné energie. Celá mise je charakterizována inovativními přístupy ve zpracování velkých objemů dat a vědci už se nemohou dočkat výsledků měření. V této době už je jasné, že projekt opouští rýsovací prkna a modelovací softwary a zhmotňuje se – výrazným milníkem je dodání tří špičkových senzorů pro přístroj NISP (Near-Infrared Spectrometer and Photometer).
Při minulých 199 výstupech určených ke stavbě a údržbě stanice strávili astronauti ve volném prostoru 1245 hodin, Peggy Whitson a Jack Fisher by k nim dnes chtěli přidat dalších šest a půl. Jejich výstup by měl začít ve 14:00 našeho času a v tomto článku budete mít možnost živě sledovat jeho průběh. Hlavními úkoly výstupu jsou nainstalování nového kontroléru na příhradové konstrukci, což je příprava na doručení vědeckého nákladu v lodi Dragon, kontrola zhoršující se tepelné izolace na největším staničním vědeckém přístroji AMS-2 a nainstalování nové HD kamery.
Jeden start za čtrnáct dní, to je tempo, ke kterému nyní nasazuje SpaceX. Teprve před deseti dny odstartovala z floridské rampy 39-A raketa Falcon 9 s tajnou družicí NROL-76 a už se sem dostala další raketa. Včera totiž přišel čas na další statický zážeh a to je již tradiční spínač pro vydání našeho článku, ve kterém se Vám pokusíme přinést komplexní informace o celé misi. Její start je zatím plánován na noc z pondělka na úterý našeho času a rádi bychom Vám jej přinesli s českým komentářem.
Město Plasy na Plzeňsku bude již tuto sobotu pořádat Den Ludvíka Očenáška, který má připomenout téměř zapomenutou osobnost našich dějin, která se snažila rozvíjet raketovou techniku, tedy obor, který byl v té době sotva v plenkách. Součástí oslavného dne bude kromě několika uměleckých vystoupení (kromě zdejší ZUŠ přijal pozvání i Spiritual kvintet) bude slavnostní vernisáž výstavy Ludvík Očenášek Vynálezce & vlastenec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Výstava proběhne v areálu Národního technického muzea v Centru stavitelského dědictví Plasy – v prostorách bývalého pivovaru (Pivovarská 5). Bohatý program začíná ve 14:00 a organizátoři slibují i křest čerstvé knihy z pera Michala Plavce, která se zaobírá životem Ludvíka Očenáška. Na své si ale přijdou i fanoušci raket na alternativní pohon, nebo ti, kdo se rádi dívají na oblohu astronomickými dalekohledy.
V pátek 5. května se z indického kosmodromu Sriharikota vznesla indická raketa GSLV Mk II a vynesla telekomunikační satelit GSAT-9, který nese také označení South Asia Sattelite. O startu se nevědělo dopředu a tradiční indické živé přenosy tentokrát také neproběhly. Přesto nejde o tajný satelit, ale o satelit veřejný, který pojem tohoto slova dokonale naplňuje. Jde však také o satelit politický, který nese nálepku indického politického slibu a někde v pozadí i dlouholetý mocenský boj dvou rivalů v regionu o nadvládu.
Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.
V lednu jsme Vás s potěšením informovali o výběru dvou projektů v rámci amerického programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V
Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh
Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.
To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat
Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené
Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
