FAA
Federální úřad pro letectví (FAD) odvolal všechny členy poradního výboru pro komerční vesmírné programy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální úřad pro letectví (FAD) odvolal všechny členy poradního výboru pro komerční vesmírné programy.
Čína provedla první statický zážeh sedmi motorů prvního stupně nové rakety Dlouhý pochod 10 na rampě LC-301 kosmického komplexu Wenchang.
Společnost SpaceX plánuje provést další zkušební let sestavy Starship/Super Heavy 24. srpna. Let má proběhnout po dokončení vyšetřování neúspěchu předchozí mise a získání schválení od Federálního úřadu pro letectví.
Blue Origin nabízí verzi svého zařízení Blue Ring jako možnou komunikační družici pro mise na Marsu.
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace (KDA) se připravuje na expanzi působnosti malých družic nad Arktidou.
NASA vybrala několik společností, aby prozkoumaly proveditelnost opětovného restartu astrofyzikální družice Swift.
Články
Pokud sledujete kosmonautiku, zřejmě Vám neutekly informace o dánské společnosti Copenhagen Suborbitals. Ta se proslavila především tím, že se snaží ke kosmonautice přistupovat jednodušším stylem s maximálním zapojením běžně dostupných technologií. Dnes nás čeká start jejich rakety Nexø I, která má odstartovat z plovoucí odpalovací rampy. Nosič o délce 5,6 metru spaluje kapalného pohonné látky a firma počítá s tím, že dosáhne výšky 5 – 6 kilometrů. O záchranu hardwaru se postarají padáky. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Většina lidí chce strávit letní měsíce hezky v teple a přeje si pokud možno nebe bez mráčku, které zajistí vysoké teploty. Satelity si ale vybírat nemohou. Kupříkladu evropská družice Sentinel 2B bude právě během léta vystavena mrazivým podmínkám, které ověří, jak bude fungovat při své hlavní vědecké fázi. V rámci evropského programu Copernicus jsme se dočkali několika úspěchů – na oběžné dráze již krouží dva zástupci rodiny Sentinel 1, jeden zástupce Sentinel 2 a jeden zástupce Sentinel 3. Pokud nepočítáme satelit Sentinel 5P, který je jen mezistupněm mezi odkazem družice Envisat a Sentinel 5, pak příští družicí, která se podívá do vesmíru bude právě Sentinel 2B – druhý zástupce rodiny Setinel 2.
Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.
Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.
Družice WorldView 2 byla na oběžnou dráhu vypuštěna v říjnu 2008 a jejím úkolem bylo pod hlavičkou společnosti DigitalGlobe poskytovat detailní satelitní snímky různých míst na Zemi. Téměř tři tuny těžká družice se podle zprávy, kterou v úterý 19. července zveřejnilo středisko Joint Space Operations Center zodpovědné za monitorování kosmického odpadu, srazila s blíže neidentifikovaným objektem. Kolize vytvořila osm pozorovatelných úlomků nespecifikované velikosti. Zajímavé ale je, že satelit tuto událost přežil a i nadále funguje. Aby firma, která družici provozuje, prokázala, že mluví pravdu, zveřejnila snímek Oaklandu, který vznikl v úterý ve 23:34 SELČ, tedy několik hodin poté, co se podařilo objevit výše zmíněné úlomky. Firma ale zahájila vyšetřování, které by mělo odhalit, k čemu přesně mělo dojít.
V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.
Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.
O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. V tomto článku se ale podíváme i na další vědecké přístroje, které se již brzy dostanou do rukou posádky.
Osobní zkušenost vždy vydá za tisíc slov. Tuto známou pravdu se rozhodly aplikovat do praxe týmy zodpovědné za sondu Juno, respektive její kameru JunoCam. Na internetu zveřejnili 1 300 snímků, které sonda pořídila během příletové fáze k Jupiteru a ze kterých už vzniklo časosběrné video. Jelikož je ale na internetu mnoho šikovných lidí, kteří by si rádi sami vyzkoušeli práci se skutečnými snímky, vyšla jim NASA vstříc. Veřejnost tak na vlastní kůži pozná, že zpracovávat vědecká data není moc jednoduché.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jsme v polovině srpna a i tento týden byl velmi bohatý na kosmonautické události. Kosmotýdeník vám je tedy tradičně shrne. V hlavním tématu se můžete těšit na detaily ohledně
Od posledního dílu našeho seriálu Aktuality o Starship nás nyní dělí již více než pět měsíců a v prvé řadě bych Vás chtěl poprosit o prominutí za takto dlouhou
Tento týden si vybral pořádnou dávku odkladů, které postihly misi s družicemi Kuiper. Přesto se během týdne stala i celá řada dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník si tentokrát
Tento týden se toho v kosmonautice stalo celkem hodně. Pojďme si proto v pravidelném týdenním přehledu připomenout, co vše se dělo. Jako hlavní téma si
Máme za sebou týden bohatý na starty, ale také některé odklady. Kosmotýdeník se v hlavním tématu proto bude věnovat důvodům odkladu rakety Falcon 9, která měla
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.