křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Haven-2

Společnost Vast Space odhalila návrh vesmírné stanice. Společnost nastínila své plány pro stanici Haven-2 při zahájení Mezinárodního astronautického kongresu. Záměrem společnosti je soutěžit o druhou fázi programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations.

Artemis Accords

Estonsko podepsalo dohody Artemis Accords. Stala se tak 45. zemí, která dohody podepsala.

FAA vydala licenci pro IFT-5

Úřad FAA vydal v 18:40 našeho času modifikovanou startovní licenci pro pátý start systému Super Heavy Starship.

FAA povoluje návrat Falconů do služby

Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.

Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking

Program Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking (TacSRT) US Space Force poskytuje družicové snímky a analýzu dat na podporu nouzových operací na jihovýchodě Spojených států po hurikánu Helene.

Mise Emirates

Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů (UAESA) oznámila 10. října, že vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries, aby v prvním čtvrtletí roku 2028 vynesla misi Emirates k pásu asteroidů (EMA) na raketě H3.

Federace komerčních vesmírných letů

Federace komerčních vesmírných letů (CSF) oznámila, že se jejím nejnovějším členem stala společnost Aetherflux. Společnost Aetherflux se připojuje k CSF, aby pomohla lépe komunikovat s Kongresem a výkonnými pobočkami.

Aetherflux

Společnost Aetherflux oznámila plány vyvinout a vynést konstelaci družic na LEO, které budou shromažďovat sluneční energii a přenášet ji na Zemi pomocí infračervených laserů. Společnost plánuje tuto technologii demonstrovat na malé družici roku 2026.

SpaceX

SpaceX obdržela 15denní zvláštní dočasné oprávnění (STA) k poskytování připojení zákazníkům T-Mobile na Floridě, kteří mohou přijít o mobilní služby kvůli hurikánu Milton. SpaceX povolila základní textové služby na telefonech T-Mobile.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Další krok k samostatnosti Curiosity

Vozítko Curiosity, které brázdí již téměř 4 roky povrch Marsu, se dočkalo softwarového vylepšení, které mu umožňuje provádět autonomní průzkum cílů pomocí laserového spektrometru ChemCam. Pozemní operátoři sice stále většinu cílů stále vybírají sami, ale vozítko samotné si za týden zvolí několik objektů, u kterých dálkově prozkoumá jejich složení. Nový autonomní režim nemá za úkol nahradit člověka, jeho úkolem je přinést nové možnosti, které vhodně doplní už tak dost široké možnosti tohoto roveru.

Za vším stojí program jménem AEGIS (Autonomous Exploration for Gathering Increased Science), který se původně použil u roveru Opportunity – zde ale nedostal tolik prostoru a navíc obsluhoval jiný přístroj. Program na Opportunity využívá snímků z širokoúhlých kamer a na základě jejich analýzy autonomně rozhoduje, které kameny budou vyfoceny detailnější kamerou s užším zorným polem. V roce 2011 získal program AEGIS ocenění „Software of the Year“.

Díky tomuto programu může rover provádět výzkum i v době, kdy by zadávání příkazů ze Země bylo složité – třeba v průběhu delšího přejezdu. Vědci přitom mají možnost ovlivňovat zadání, podle kterých se program rozhoduje, který kámen prozkoumá. Je tak možné filtrovat cíle podle velikosti, nebo odrazivosti. Software pak prohlíží snímky z navigačních kamer NavCam a hledá na nich cíle, které odpovídají zadáním. Pokud je najde, aktivuje přístroj ChemCam, který na kámen vyšle sérii laserových pulsů.

Vlevo originální snímek z NavCam, vpravo pak z ChemCam
Vlevo originální snímek z NavCam, vpravo pak z ChemCam
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Curiosity zatím pomocí ChemCam prozkoumala již 10 000 bodů na 1400 objektech, do kterých vyslala více než 350 000 laserových pulsů. Místo zásahu sleduje kamera se spektrometrem, který na základě barevných spekter vypařených materiálů určuje jejich chemické složení. Jelikož je umístěn na „hlavě“ vozítka, může svým laserem prozkoumat i objekty, které leží 7 metrů od roveru, jeho další výhodou je, že se opakovaným použitím nepoškozuje.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.msl-chemcam.com/images/header/header_07.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/pia20762_aegis-chemcam-sol-1400.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Martin
Martin
8 let před

Jsou někde kdys pozici informace o tom jaké velikosti dosahuje ta část aktualizovaného softwaru? A jaká byla přenosová rychlost během updatu?

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Martin

Datovou velikost se asi dozvíme jen stěží, ale přenos asi nemusel trvat moc dlouho. Sonda MRO na oběžné dráze je velmi výkonnou retranslační družicí.

Amper
Amper
8 let před
Odpověď  Dušan Majer

Palubni pocitac ma 2GB flash a 256kB EEPROM takze vetsi to urcite nebude. I procesor je relativne pomaly – RAD 750 ktery ma max 250Mhz a na Curiosity jede pomaleji. Je to sice pomale, drahe, zalozene na PowerPC ale zvlada to neskutecnou uroven radiace.

Mimochodem – jedna z veci jak SpX usetrila je to ze nepouziva tydle ale normalni procesory. Da do lodi/rakety tri a necha je hlasovat. V pripade ze je vysledek ruzny tak ty co se schodnou vyhravaj. Ale pro cestu na Mars to asi budou muset predelat.

Pouziva se operacni system VxWorks coz je RTOS tj. realtime operating system. Ten je predevsim urcen proto aby se ulohy provadeli za jasne danych podminek a ne ze se v pulce prace neco prerusi protoze se neco stane (proto tam neni napr. Linux). Mimochodem – na podobnych (ale free) RTOS jsou postavena ovladani dronu ale i roveru.

Podivejte se treba sem – https://www.youtube.com/watch?v=pfJHgSNx_vY , je to recap ze souteze. Vsechny ty RC auticka, letadla, coptery atd…. se pohybovali plne automaticky, nejedna se o dalkove rizeni. Vozitka dostanou informace o trase a waypointech a vali 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Amper

Moc díky za tyhle odborné připomínky!

gg
gg
8 let před
Odpověď  Amper

„Ten je predevsim urcen proto aby se ulohy provadeli za jasne danych podminek a ne ze se v pulce prace neco prerusi protoze se neco stane“

Snad nám nechcete tvrdit, že RTOSy nepoužívají přerušení? Přerušení se používá prakticky všude právě proto, že polling je příliš nákladný.

Jregent
Jregent
8 let před
Odpověď  Amper

VxWorks se dle wikipedie pouziva v nasem kontextu opravdu siroce

Spacecraft
———-
The Mars Reconnaissance Orbiter[34]
The Mars Science Laboratory, also known as the Curiosity rover[35]
NASA Mars rovers (Sojourner, Spirit, Opportunity)[34]
The Deep Space Program Science Experiment (DSPSE) also known as Clementine (spacecraft)[36]
Phoenix Mars lander[37]
The Deep Impact space probe[38]
The Mars Pathfinder mission[39]
The SpaceX Dragon[40]
NASA’s Juno space probe sent to Jupiter [41]

Space telescopes
—————-
Fermi Gamma-ray Space Telescope(FGST)[49]
James Webb Space Telescope (in development)[50]

Others
——
European Geostationary Navigation Overlay System (EGNOS)[51]

Tohle by vydalo na velky clanek

Jregent
Jregent
8 let před
Odpověď  Amper
Amper
Amper
8 let před
Odpověď  Amper

Ok,spatna formulace pri snaze o zjednoduseni 😉

Preruseni se samozřejmě používají, myslel jsem to jako priklad pro lidi kteří neprogramuji jednocipy nebo třeba drivery ale pouzivaji bezne operační systémy a setkavaji se s tim ze se najednou něco začne dit a praci to zpomali.

Asi jsem mel pouzit termin „vyrusit“ který by nekolidoval 😀

Jregent
Jregent
8 let před
Odpověď  Amper

„nepoužívají přerušení?“ Diskuse napr zde

The stack an interrupt handler use on VxWorks
http://stackoverflow.com/questions/13261614/the-stack-an-interrupt-handler-use-on-vxworks-powerpc

Jregent
Jregent
8 let před
Odpověď  Amper

Koukam ze jsme s Amperem psali o tomtez ve stejnou chvili
Nezalozime diskusni vlakno o tomto?
Casem by se to dalo shrnout do clanku..

Dušan Majer
Dušan Majer
8 let před
Odpověď  Jregent

Vlákno určitě založit můžete, dal bych to asi do volné diskuze, protože se to netýká konkrétních projektů ani agentur.

Jregent
Jregent
8 let před
Odpověď  Amper

Omlouvam se za off-topic

SpaceX je Linuxem „prolezla“ jak se dalo cekat, a kupodivu o to i mluvi
Jen letmo dva zajimave clanky primo od lidi z firmy

ELC: SpaceX lessons learned
http://lwn.net/Articles/540368/

LinuxCon: Dragons and penguins in space
http://lwn.net/Articles/516086/

Amper
Amper
8 let před
Odpověď  Amper

Btw : Tady je seznam kodu které Nasa publikuje jako opensource https://code.nasa.gov/#/ a je tam toho fakt hodne

Petr Kasan
Petr Kasan
8 let před
Odpověď  Amper

Real Time OS se od klasických OS liší hlavně Schedulerem. Při přidělování časových kvant běžícím procesům se zohledňuje (nebo je přímo garantováno), že operace proběhne v požadovaném čase, a to včetně případných přerušení, která se mohou v průběhu vyskytnout. Aplikací je spousta: Třeba takový ThreadX RTOS se používá v Zero klientech s Teradici čipem (tenký klient od Wyse resp. Dellu a dalších) pro rychlou a definovanou odezvu při vykreslování 3D grafiky. Kamarád dělal diplomku na Řízení letového provozu, a zde se používá realtime OS pro sledování a navádění letadel.

Reflectiv
Reflectiv
8 let před
Odpověď  Amper

To: jregent
„ELC: SpaceX lessons learned
http://lwn.net/Articles/540368/

LinuxCon: Dragons and penguins in space
http://lwn.net/Articles/516086/

Díky moc za odkazy, zajímavé.
„In his team, they have a full-size Justin Bieber cutout that gets placed facing the team member who broke the build. They found that „100% of software engineers don’t like Justin Bieber“, and will work quickly to fix the build problem.“
A zábavné :-))

kolemjdoucí
kolemjdoucí
8 let před
Odpověď  Martin

MSL/MRO komunikuje aktuálně se zemí rychlostí 4 Mbps.

Vladimír Podivínský
Vladimír Podivínský
8 let před

To by byla zajímavá série článků jaký software a hardware používají sondy, družice anebo rakety:-)

fourge
fourge
8 let před

suhlasim, taky clanok by bol super

Cyril Urban
Cyril Urban
8 let před

Taky bych si rád přečetl takový článek 🙂 . K softwarové části u raket jsem si vzpomněl i na jednu zajímavost a to sice, že u rakety Arien 5 jedna malá softwarová chyba – výsledky od senzorů přicházely v jiné číselné soustavě, než program očekával, způsobila pár okamžiků po startu výbuch rakety i s nosičem a způsobila škody v několika milionech ne-li miliardách dolarů. To vše jen kvůli malé, jednoduché chybě – jiná číselná soustava…
O tom by byl taktéž zajímavý článek.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.