Start evropské rakety zhatil vítr

21. března měla z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovat nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jejím nákladem byly dva telekomunikační satelity. Jenže meteorologové už v předstihu varovali, že pro start nebudou dobré podmínky. Největším problémem byl vítr, jehož nárazy přesahovaly bezpečnostní limity. Start se tedy musel o 24 hodin odložit. Náš dnešní článek se zaměří nejen na samotné představení vynášeného nákladu, ale najde se i místo na aktuální informace o termínu startu a přípravách nosné rakety.

Budoucnost patří kompozitům

Po mnoho desítek plet platilo, že se nádrže vyráběly z oceli, nebo různých kovových slitin. Jenže materiálové inženýrství udělalo v poslední dekádě ohromný skok vpřed a kovové nádrže jsou najednou moc těžké a drahé. Nová doba si žádá nové materiály, které budou lehčí, odolnější a navíc i levnější. Mezi kandidáty se o své místo na slunci hlásí nejhlasitěji právě kompozitní materiály. NASA si je jejich kvalit dobře vědoma a proto se pustila do důkladného průzkumu jejich možností.

Zkusme poodhalit tajemství vojenského satelitu

Logo mise NROL-67

Články o amerických družicích označovaných souhrnnou zkratkou NROL jsou mezi čtenáři oblíbené. Není se co divit – pojednávají o satelitech, které obestírá pochopitelný závoj tajemství. Jedná se o vojenské družice spadající pod americký národní průzkumný ústav, který se samozřejmě s parametry svých satelitů veřejně nechlubí. Veškeré údaje jsou tedy postavené pouze na odhadech a spekulacích. Ale právě to možná čtenáře láká, protože pátrání po účelu družice jen s pomocí nepřímých důkazů v mnoha směrech připomíná detektivku. Dnešní článek nebude jiný. I tentokrát zkusíme poodhalit roušku tajemství u dalšího průzkumného satelitu.

Snadný výpočet změny sklonu dráhy

Po kratší přestávce opět přichází další díl našeho nepravidelného seriálu, který se snaží přehledným způsobem ukázat, že výpočty v kosmonautice nemusí být nepochopitelné a že je možné do nich proniknout docela snadno. Matematika je pro mnoho žáků a studentů nepříjemný předmět, proto se náš seriál snaží všechny potřebné údaje vysvětlit srozumitelně, aby obsahu porozuměli i ti, kdo si s čísly obvykle moc netykají. Dnes se zaměříme na změnu sklonu oběžné dráhy.

Vesmírné osudy 46. díl – Neil Armstrong

USS Essex

Každý vojenský pilot se neustále připravuje na válku. Své instinkty a dovednosti se snaží udržovat na absolutním vrcholu. O to spíše, jestliže je před ním skutečné operační nasazení v ozbrojeném konfliktu. Peruť VF-51 byla první u amerického námořnictva, která byla vyzbrojena výlučně proudovými stroji- v tomto případě Grummany F9F Panther. Paradoxně tato okolnost se ukázala být nečekaným handicapem. Piloti, a s nimi i Neil Armstrong, očekávali, že budou nasazeni jako čistokrevní stíhači a budou moci změřit síly s korejskými MiGy. Jenže právě ono brzké přezbrojení na Panthery znamenalo, že v době, kdy VF-51 na palubě USS Essex dorazila na plánovanou pozici přibližně 77 mil východně od Wonsanu, byly F9F už stroji druhé linie. Svými výkony nestačily na MiGy-15, kterými byla severokorejská armáda vyzbrojena. Proto byla peruť od 22. srpna 1951, kdy dorazila na své bojové stanoviště, nasazena ve zcela jiné úloze, než jakou si její piloti přáli. To ale neznamenalo nouzi o zajímavé zážitky…

Budeme vozit suroviny z Měsíce ?

Těžba na Měsíci zdroj:quo.es

NASA stále pokukuje po Měsíci. Program Constellation, který ji tam měl dostat, byl bohužel stopnut a tak to chce největší státní kosmická agentura zkusit jinak. Pokusí se aplikovat úspěšnou metodu, jíž využila v programu COTS (Commercial Orbital Transportation Services), který umožnil zásobování ISS loděmi soukromých společností. Tentokrát se chce zaměřit na komerční využití Měsíce. Do programu COTS vložila nejen své know-how, ale i peníze ze svého rozpočtu. To při jeho současném nastavení již není možné. Ovšem své archivy, podobně jako před lety, otevře společnostem, jež by chtěly na Měsíci provozovat těžbu, turistiku a další potenciálně výdělečné aktivity. Pokud se záměr zdaří, NASA doufá, že se na úspěšné vlně také sveze a pronajme si tyto služby pro výzkumné účely.

Kosmotýdeník 78. díl (10.3. – 16.3.2014)

Expedice 39

Konec týdne je již tradičně spjat s pravidelným souhrnem nejpodstatnějších informací, které v rámci kosmonautiky se za posledních sedm dní udály, tedy s kosmotýdeníkem. Jinak tomu nebude ani dnes. Dnes se podíváme na tři hlavní zprávy. První dvě se týkají odkladů, byl odložen jak první let lodi Orino v rámci mise EFT-1, tak i let Dragonu k misi SpX-3. V třetí zprávě se pak podíváme na přistání lodi Sojuz TMA-10M a na připravovaný start lodi Sojuz TMA-12M. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem menších zpráv, které tento týden přinesl. Přeji příjemnou neděli a inspirativní čtení.

Zvládla by SpaceX svatý grál kosmonautiky?

Už mnoho let platí, že vědcům zaručeně zvedne tep jedno téma – doprava vzorků z Marsu na Zemi. Jedná se totiž o natolik komplexní a náročnou misi, že se jí právem přezdívá svatý grál kosmonautiky. Tento ambiciózní plán má realizovat NASA v rámci mise MSR (Mars Sample Return). Mise zatím nemá přesné obrysy a neznáme ani termín startu. zatím je tedy možné spekulovat nad různými variantami a hledat vhodná řešení. Jeden takový nápad se objevil docela nedávno a navrhuje zapojení soukromé firmy SpaceX.

Proton se dvěma telekomunikačními satelity čeká na start

Zasněžený kosmodrom Bajkonur zažije 16. března v 0:03 našeho času start rakety Proton. Ta dopraví na geostacionární dráhu dvojici telekomunikačních družic. Jedná se o satelity Ekspress AT-1 a AT-2, které budou sloužit ruské telekomunikační společnosti. Tyto družice pokryjí svým signálem celé Rusko – od západních hranic se severoevropskými státy až po Dálný Východ a východní hranice s Čínou. Než se ale satelity dostanou do vesmíru, je potřeba provést dlouhou řadu úkonů. Od sestavení nosiče, přes tankování nádrží až po nezbytné bezpečnostní kontroly všech systémů rakety. Náš dnešní článek se kromě technologického popisu obou družic věnuje právě důkladným přípravám, které předchází tomu nejzajímavějšímu, tedy startu nosné rakety.

Krásy modré planety – 16. díl

Po delší době opět přichází řada na náš nepravidelný seriál, který Vám přináší okouzlující pohledy na naši rodnou planetu tak, jak je nafotili astronauti, nebo satelity na oběžné dráze. Dnešní díl bude ve dvou věcech výjimečný už jsme tu měli snímky od amerického, kanadského, italského i japonského astronauta. Dnes se dostane na fotky ruských kosmonautů, konkrétně díla Antona Škaplerova a Anatolije Ivanišina. Díl navíc přinese pouze snímky nočních měst, která září do temnoty jako zlaté šperky lidského umu. Vydejte se s námi na virtuální noční cestu kolem světa.