NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Na možnostech využití sluneční plachty pracovala také organizace NASA. Ta vyvinula plachtu pro program malých sond CubeSat . Ty mají standardní rozměr svých stran 10 cm a jsou vynášeny jako přívažek klasických velkých družic. Družice se sluneční plachtou Nanosail-D zaujímala na palubě rakety rozměr tří standardních rozměrů CubeSat. V první krychli byly kamery, senzory a řídící systém, v dalších dvou pak plachta. Po rozvinutí měla plachta rozměr přes 9 m2. První pokus vynést tuto družici jako přívažek při třetím startu rakety Falcon 1 proběhl 3. srpna 2008. Raketa však selhala a náklad spadl do Pacifiku. Úspěšný byl až Nanosail-D2, který využil záložní exemplář plachetnice a na oběžnou dráhu ve výšce 650 km se dostal pomocí rakety Minotaur IV 20. listopadu 2010.
Ve Vesmírných výzvách vás opět čekají čtyři velké reportáže. Dva američtí astronauti Jeff Williams a jeho kolegyně Kate Rubins zprovoznili při kosmické procházce nový adaptér IDA, který umožní dokování nových soukromých lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa Falcon 9 s družicí JCSat-16 úspěšně odstartovala a první stupeň měkce dosedl na mořskou plošinu. Motor RS-25 vykonal statický zážeh. Tento motor, původně létající na raketoplánu, bude pomáhat vynášet novou raketu SLS. V poslední reportáži se dozvíte, co chystá firma Deep Space Industries, která chce v budoucnu rozjet kosmickou těžbu.
Uplynulo 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku, tudíž je ideální čas, aby přišlo vydání nové. Máme za sebou náročný týden, který mnohem více než minulé týdny přinesl velmi nepříjemné události. Kosmonautika je vrcholový a náročný obor, který se často učí z chyb. Nechme ale havárii na později a prozraďme si, že první a hlavní téma v aktuálním vydání Kosmotýdeníku se bude zabývat osamělou horou na jedné trpasličí planetě. Podíváme se pak i na aktuální informace ohledně havárie Falconu 9 a zamíříme i na Mars. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.
Sonda Juno se 27. srpna podruhé prosmýkla kolem Jupiteru. Průlet proběhl pouze 4200 km nad oblačností planety a tentokrát už byly vědecké přístroje zapnuty. Díky tomu se začínají objevovat první zajímavé informace o Jupiterových pólech. A pokud odhlédneme od vědeckého přínosu, už samotný pohled na snímky oblačnosti plné roztodivných vírů je úchvatný. Ostatně na webu NASA použili přímo termín „jako jsme zatím nikde jinde neviděli“. Kromě fotografií oblak se objevila i sada infračervených snímků a polárních září. Na snímky jsme museli čekat i proto, že jen stahování dat trvalo jeden a půl dne (ačkoli šlo „jen“ o 6 MB). Sonda postupně proletěla od severního pólu k jižnímu. Pojďme si ukázat snímky podrobněji.
Aktuální informace o explozi rakety Falcon 9 a následném zničení družice Amos 6 i rampy SLC-40 jsme Vám ve čtvrtek odpoledne přinesli formou speciálního psaného online přenosu. Od události již uplynulo více než 24 hodin, Nyní je čas na zhodnocení situace a rekapitulaci všech možností. Obrátili jsme se tedy na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který nám odpověděl na otázky, které se kolem aktuální havárie nejčastěji zmiňují.
Pojďme si mezi zprávami o haváriích kosmických raket, které se v posledních hodinách objevily, trochu odpočinout. Evropská sonda Rosetta prolétla 27. srpna jen 4,6 kilometru od středu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, což vzhledem k rozměrům jádra znamená, že byla jen 2,6 kilometru od povrchu. Evropská kosmická agentura se nyní pochlubila snímkem z kamery OSIRIS s rozlišením 7 centimetrů na obrazový bod. Níže přiložený snímek zachycuje oblast, která na šířku měří jen 143 metrů. Míra zachycených detailů je doslova neuvěřitelná.
Člověk má někdy pocit jako kdyby osud hrál nějakou podivnou zákeřnou hru se značně pokřiveným smyslem pro humor. Jak jinak si vysvětlit, že v roce 2016, který zatím neměl ani jedinou havárii nosné rakety se v jeden jediný den objevily hned dva takové případy? Náhoda umí být někdy pěkně zákeřná, o čemž se přesvědčili nejen zaměstnanci SpaceX na Floridě, ale i Číňané na kosmodromu Tchaj-jüan (náhledový obrázek nepochází z aktuálního startu, ale je archivní). Jelikož jsme havárii Falconu věnovali celý odpolední průběžně aktualizovaný článek, rozhodli jsme se nyní dát přednost čínskému neúspěchu, přičemž Falconu věnujeme velký sobotní článek s analýzou celého případu.
Na Mysu Canaveral před chvílí došlo k explozi. Problém se objevil na rampě SLC-40, kde se ke statickému zážehu připravovala raketa Falcon 9, která měla v sobotu ráno našeho času vynést telekomunikační družici Amos 6. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, ale exploze byla slyšet hodně daleko. Nosič je kompletně zničený a z rampy stoupá hustý, černý dým. Celou událost sledujeme a nové podrobnosti zařazujeme do tohoto článku, který se postupně aktualizuje.
19. srpna se Jeffrey Williams a jeho kolegyně Kathleen Rubins pustili do výstupu do otevřeného prostoru, přičemž jejich úkolem byla instalace adaptéru IDA-2 pro soukromé pilotované lodě.Dnes na stejnou dvojici čeká další kosmická procházka. Ve 14:05 by měl začít výstup, jehož hlavním úkolem je stažení a složení radiátoru tepelné kontroly. Kromě toho se můžeme těšit na instalaci nové HD kamery, která by měla natáčet jak připojované zásobovací lodě, ale má poskytnout i pohledy na naši planetu. Celý zhruba šestihodinový výstup můžete na našem webu sledovat živě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
