Swissto12
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Náš eshop
Články
Včerejší pokus o start osmi družic CYGNSS pro studium hurikánů byl zrušen kvůli technickým problémům s hydraulickým čerpadlem na letounu L-1011 Stargazer. Právě pod ním je totiž zavěšena raketa Pegasus XL, která měla osm malých družic dopravit na oběžnou dráhu. Start se tedy odložil o 24 hodin a mělo by k němu dojít dnes ve 14:24 našeho času. Startovní okno je opět hodinové. V tomto článku najdete okno přehrávače NASA TV na YouTube, abyste mohli sledovat dnešní pokus o vypuštění, který už snad bude úspěšný.
Americké nepilotované mise jsou rozděleny do tří základních programů. Prvním z nich je Discovery, jehož mise se vyznačují velkým vědeckým přínosem, ale i nízkou cenou – například Stardust, GRAIL, Kepler nebo InSight. Opačným extrémem je program Flagship, tedy vlajková loď – sem patří ty největší a nejdražší americké mise – Chandra, MSL, Cassini, nebo Galileo. Někde mezi těmito dvěma programy leží program New Frontiers, v rámci kterého byly realizovány mise New Horizons, Juno, nebo OSIRIS-REx. V těchto dnech začala výzva na již čtvrtou misi v tomto programu.
Minulý čtvrtek byl dnem, ve kterém se uzavřela jedna z nejslavnějších kapitol dobývání vesmíru. Na svůj poslední let nastoupil John Herschel Glenn Jr., americká a světová legenda. Jeho odchodem se definitivně završila existence bájné první skupiny amerických astronautů „Mercury 7“, jejímž posledním žijícím členem Glenn byl. Přestože sedmička prvních amerických astronautů odchodem Johna Glenna nenávratně zmizela, zůstal nám po ní její odkaz a mnohdy zajímavá historie. Na našem webu bychom proto chtěli vzdát hold Mercury 7 a Johnu Glennovi. Rozhodli jsme se učinit tak prostřednictvím seriálu se symbolickým počtem dílů pod názvem „Sedm dní s Johnem Glennem“. V průběhu tohoto týdne se v rámci delších i kratších článků ohlédneme za některými klíčovými okamžiky Glennova života a zajímavými souvislostmi, jež se s jeho osobou pojí.
Na celém světě existují desítky různých raket. jedna má však mezi nimi unikátní postavení – řeč je o nosiči Pegasus-XL. Každá „normální“ raketa startuje z nějaké odpalovací rampy na „normálním“ kosmodromu, Pegasus-XL však tyto standardy boří. Tato raketa totiž startuje z podvěsu pod letadlem. Je jasné, že jsme si nemohli nechat ujít tuto unikátní příležitost, kdy tato raketa vynáší náklad na oběžnou dráhu. Dalším důvodem, který nás přiměl k uskutečnění česky komentovaného přímého přenosu je náklad rakety Pegasus-XL. Jde o osm malých družic CYGNSS, které si dávají nesnadný cíl – pomocí zatím neprozkoumané technologie pochopit chování hurikánů.
Již potřetí se dnes podíváme na Mezinárodní vesmírnou stanici, kde v těchto dnech probíhá jubilejní 50. dlouhodobá expedice. Součástí šestičlenné posádky je i francouzský astronaut Thomas Pesquet, který i v minulém týdnu nelenil a na sociální sítě nahrál spoustu zajímavých fotek. Ty zachycují běžné strasti i radosti života ve stavu mikrogravitace. Podíváme se na krásné výhledy na Zemi, ale i na vědecké experimenty. Máme pro Vás opět dostatek materiálu pro vydání seriálu Thomasův fotokoutek, kde se můžete podívat na astronautovy snímky doplněné o originální popisky přeložené do češtiny.
Před měsícem jsme Vám přinesli fotky z Marshallova střediska, na kterých jste si mohli prohlédnout testovací exemplář horního stupně ICPS. Tento kus byl určen jen pro mechanické zkoušky a proto neobsahoval všechny díly, které najdeme na letovém hardwaru. Fotka, kterou Vám přinášíme v dnešním článku je ale jiná. Vidíme na ní výrobu skutečného letového exempláře horního stupně ICPS, který bude součástí premiérového letu rakety SLS na podzim roku 2018 a který pošle nepilotovanou kosmickou loď Orion k Měsíci.
Čtyři starty v jednom týdnu. To se nestává až tak často. Pravidelné shrnutí těch nejzajímavějších kosmonautických událostí z právě uplynulého týdne tak bude mít opravdu o čem mluvit. Starty se pěkně rozložily mezi Japonsko, USA, Čínu a Evropu. O většině z nich jsme vás již informovali, na ten včerejší, čínský, se podíváme blíže. Nevynecháme však ani dění u Jupiteru, kde sonda Juno dnes prodělává svůj třetí vědecký průlet. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Povrch Marsu má zhruba stejnou rozlohu jako pozemská souš – nabízí proto celou řadu různorodých útvarů. Jedním z nich je Mawrth Vallis – 600 kilometrů dlouhý a místy až 2 kilometry hluboký kaňon, který leží na hranicích jižních vrchovin a severních plání. Napadlo nás, že na sobotu to chce něco klidného, oddechového a relaxačního. Myslíme si, že níže přiložené video splňuje tyto předpoklady měrou vrchovatou. A hlavně je to krásná ukázka toho, jak pokročilá technologie je dnes k dispozici – díky datům z evropské družice Mars Express na oběžné dráze Marsu dokážeme vymodelovat reálnou krajinu a pak se nad ní virtuálně proletět.
Včerejší start šesté zásobovací lodě HTV byl úspěšný a stroj již míří vstříc mezinárodní vesmírné stanici, se kterou by se měl spojit v úterý kolem našeho poledne. Loď nazvaná též Kounotori (v japonštině Bílý čáp) nese na své palubě mnoho důležitých nákladů – od náhradních baterií pro ISS, přes 600 litrů vody a vědecké experimenty až po cubesaty. Právě těmto drobečkům věnujeme náš dnešní článek, protože jejich úkoly jsou velmi různorodé a krásně demonstrují, jak široké jsou možnosti těchto malých družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jednou z ikonických částí astronautského výcviku jsou parabolické lety – tedy simulace beztíže ve speciálně upraveném letadle. V neděli předchozího týdne jsme se přesunuli do Bordeaux,
Tradičnímu týdennímu souhrnu kosmonautických událostí patří nedělní poledne. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku dozvíte další ze střípku skládačky nezvykle komplikovaného procesu tvorby rozpočtu NASA
Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami
Po předešlém, velmi nabitém týdnu, který zahrnoval start Super Heavy Starship, přišel poněkud klidnější kosmonautický týden, který by se dal označit za normální a kosmicky pracovní.
Od posledního dílu našeho seriálu uplynula už opravdu dlouhá doba. Za to se musím omluvit. Každopádně bohužel dřívější frekvence článek seriálu každé dva měsíce je
Tenhle týden se o kosmonautiku zajímalo více lidí, než bývá obvyklé. Nebe nad Texasem totiž rozčísla raketa Super Heavy Starship a provedla další integrovaný test. V Kosmotýdeníku se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
