OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Náš eshop
Články

Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.

Patnácté úspěšné přistání prvního stupně v historii a dvanáctý start v roce letošním – to je stručné zhodnocení včerejší mise společnosti SpaceX. Tchajwanský satelit dosáhl plánované oběžné dráhy a Falcon 9 si připsal další úspěšnou misi. Tyto úspěchy samozřejmě těší všechny zaměstnance této soukromé firmy včetně Elona Muska. Můžeme to soudit podle toho, jak se po úspěšném startu rozepsal na svém Twitteru, přičemž zveřejnil i několik velmi zajímavých údajů, které jsme u minulých přistání až na výjimky neznali.

Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.

Už jsme si zvykli, že když se mluví o raketě Falcon 9, bývá řeč o nákladech, jejichž hmotnost se počítá na tuny. Ale dnes nás čeká výjimka – tchajwanská družice Formosat-5 váží ani ne půl tuny a zajímavá je i z mnoha dalších důvodů – především co se její historie týče. Součástí dnešního startu má být i další pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině a tak by byla škoda, pokud byste si nechali tento zajímavý start ujít – zvlášť když pro Vás připravíme jeho česky komentovanou verzi.

K tomu, aby mohla raketa Minotaur-4 odstartovat z floridské rampy 46, musely se použít klasické autojeřáby. Tato odpalovací plošina je totiž poměrně spartánsky vybavena. Ale i přesto se specialistům z firmy Orbital ATK a amerického letectva podařilo sestavit nosič vytvořený z pěti stupňů vojenských střel, které pamatují ještě Studenou válku. Právě tato raketa by měla už v sobotu v 5:15 našeho času vynést družici za 49 milionů dolarů, která bude sledovat ostatní objekty na oběžné dráze. Družice uložená pod aerodynamickým krytem rakety se nazývá SensorSat a vyvinul ji Massachusetts Institute of Technology’s Lincoln Laboratory na objednávku amerického letectva. Jejím úkolem bude po dobu tří let monitorovat dráhy objektů na geostacionární oběžné dráze – bude sledovat jak aktivní družice, tak i kosmické smetí.

Elon Musk o víkendu sliboval, že se příští týden dočkáme fotek skafandrů, které obléknou astronauti pro let v připravované lodi Crew Dragon. Šéf SpaceX tentokrát dodržel slovo a na svém Instagramu zveřejnil fotografii horní části skafandru i s přilbou. Skafandr jsme tedy zatím neviděli celý, ale i z této jedné fotky se dá usuzovat, že Musk dostál úvodním slibům, že skafandry budou sexy a vypadat moderně. Zatím bohužel nejsou k dispozici další snímky, ale to by se mělo časem změnit. Stejně tak bychom se měli dočkat i nějakých technických informací, se kterými Vás následně seznámíme formou článku – podobně jako tomu bylo v případě skafandru od firmy Boeing pro loď Starliner. Pro dnešek Vám ale ukážeme jen jediný dostupný snímek.

V souvislosti s pozorováním Země se velmi často hovoří o tom, jak jsou data z těchto družic užitečná, jak mohou najít uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti, ale stejně si to člověk moc nedokáže představit. Ale když začnou ze světa přicházet zprávy o tom, jak tato data skutečně pomáhají, je to povedený důkaz, který ukazuje význam těchto nebeských pomocníků. Dnes se podíváme na to, jak užitečný umí být evropský program Sentinel – konkrétně Sentinel-1. A nemyslete si, že evropské družice pomáhají jen v Evropě – dnešní příběh nás zavede do Indie.

Zatímco v Kalifornii v těchto dnech finišují přípravy na start Falconu 9 s tchajwanskou družicí Formosat-5 pro snímkování Země (start už ve čtvrtek 24. srpna večer našeho času), na Floridě se SpaceX připravuje na další mise. V dnešním článku se podíváme na to, kdy bychom se mohli dočkat dalších startů a hlavně odkud by mohly startovat. Pomalu jsme se totiž dostali do fáze, kdy SpaceX začne opět využívat rampu 40, kterou 1. září loňského roku zničila exploze Falconu s družicí Amos-6.

Snad nikomu, kdo se aspoň občas podívá na dění na internetu, nemohlo ujít, že včera zažili obyvatelé Spojených států zatmění Slunce. My u tohoto tématu zůstaneme, ale jen částečně. Podíváme se na projekt evropské sondy Proba-3, jejíž dvoudílná konstrukce jí umožní zastínit Slunce až na několik hodin! Pokud se tento princip osvědčí, mohl by otevřít dveře do nové etapy astronomických pozorování, ale i kosmonautiky jako takové. Technologický demonstrátor by měl do vesmíru vyrazit už v roce 2020. Z těchto umělých zatmění sice nebudou mít pozemští pozorovatelé nic, zato pro vědce půjde o mimořádně cennou sklizeň.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Týden utekl jako voda a proto je čas si připomenout, jaké kosmonautické události nám přinesl. V Kosmotýdeníku jsme vám v hlavním článku připravili přehled informací, které

Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude oznámení o převozu rakety SLS zpět na rampu a informace ohledně připravované mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vezme lidi do

Kosmotýdeník se bude v hlavním tématu soustředit na oznámení, které definitivně potvrzuje, že změny týkající se rakety SLS budou zahrnovat druhý stupeň Centaur V. Ten nahradí

Tento týden se v mediálním prostoru děje tolik věcí, že je někdy těžké sledovat ještě kosmonautiku. Proto je tady Kosmotýdeník, který vám kosmonautické dění shrne. Tentokrát

Další letový test Super Heavy Starship je ve velikém očekávání. Podle spekulací a interních informací bychom se ho mohli dočkat již na konci března, pokud půjde

NASA uvolnila s časovým odstupem další fotografie z výroby energetického a pohonného modulu PPE pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Datum pořízení náhledové fotografie je 24. listopadu
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich

Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je

Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela

Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. V každém z těchto měsíců se pokusil vypíchnout tři nejzajímavější události. V měsíci říjnu to byl

Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.