Deník astronauta | 08 – První týden druhé části astronautského výcviku v Kolíně nad Rýnem

Když se řekne „výcvik astronauta“, většina lidí si představí simulátory raketoplánů, trénink v obrovském bazénu nebo jízdu v centrifuze. Realita začíná o něco nenápadněji – organizačními schůzkami, přednáškami a fyzickou přípravou. Přesto už od prvních dnů cítíte, že jde o cestu, která vás postupně připravuje na práci ve vesmíru.

Středisko EAC (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem.
Středisko EAC (European Astronaut Centre) v Kolíně nad Rýnem.
Zdroj: MDČR

1. týden

Pondělí 1. září – přílet a ztracená hokejka

Do Kolína jsem přiletěl přes Mnichov. Kufry dorazily všechny, jen má hokejka se rozhodla zůstat na letišti. Lufthansa ji poslala až dalším letem – trochu paradox, že zatímco člověk se chystá na ISS, největší drama prvního dne je, jestli bude mít s čím hrát hokej. Ubytování kousek od města, praktické, žádný luxus.

Úterý 2. září – první kroky v EAC

Oficiální začátek programu přišel až po obědě. V lobby European Astronaut Centre nás přivítali zástupci centra, následovala krátká organizační schůzka a pak už i první přednáška. Dozvěděli jsme se, jak vlastně vzniká kosmická mise – od prvního nápadu, přes formulaci cílů, až po volbu oběžné dráhy a návrh kosmického prostředku. Bylo fajn sledovat, jak se jednotlivé faktory – vědecké, technické i ekonomické – promítají do konečné podoby mise. Navázalo na to téma řízení letových operací: co se děje, když už je sonda nebo posádka na oběžné dráze, jak funguje řídicí středisko a jak se řeší každodenní plánování i nečekané situace. Den jsme zakončili neformálním setkáním v prostorách centra, kde byl prostor i na první rozhovory s kolegy z různých zemí.

Středa 3. září – rakety, motory a běhání

Druhý den už jsme šli víc do hloubky. Probírali jsme nosné rakety a jejich pohonné systémy. Od klasických kapalinových motorů přes tuhé až po hybridní – každý typ má své výhody, nevýhody a specifické použití. Po obědě jsme se přenesli přímo do kosmického prostředí. Přednáška ukázala, jak nepřátelské dokáže být: vakuum, radiace, mikrometeoroidy i extrémní výkyvy teplot. To vše musí kosmické stroje přežít, a posádka samozřejmě také. Teorii pak vystřídala praxe – první trénink pod vedením místních koučů, zaměřený na běh a strečink.

I uprostřed náročného programu se dá najít čas na hokej.
I uprostřed náročného programu se dá najít čas na hokej.
Zdroj: Aleš Svoboda

Čtvrtek 4. září – od přednášek po hokej

Čtvrteční ráno začalo trochu netradičně: živým vstupem do rádia. Poté se pokračovalo v klasickém režimu, tedy přednáškami. Nejprve jsme rozebírali, jak kosmické prostředí ovlivňuje samotný návrh kosmických prostředků – od ochrany elektroniky před radiací po vícenásobně zálohované systémy. Následovala konstrukce: jak stavět stroje, které jsou lehké, a přesto dostatečně odolné. A nakonec tepelná ochrana – izolace, radiátory, i návratové štíty schopné odolat tisícům stupňů.

Po obědě jsem se ještě stihl potkat s českým vědeckým týmem, který byl shodou okolností na konferenci přímo v Kolíně. Jejich projekt má velkou šanci letět na ISS právě v rámci mé budoucí mise. 

Odpoledne se natáčelo promo video v gymu s PR týmem ESA. Stát se astronautem je jedna věc, ale tvářit se přirozeně před kamerou při cvičení je disciplína sama o sobě. 

A večer? Našel jsem si čas i na hokej – intenzivní hodinu a půl na ledě s místním hobby týmem, které skoro nahradí dva tréninky.

Pátek 5. září – systémy kosmických lodí a kruhový trénink

Poslední pracovní den týdne patřil komplexnímu přehledu systémů kosmických prostředků. Vzali jsme to od zdroje energie – tedy solárních panelů a baterií – přes různé typy pohonů až po systémy zajišťující životní podmínky posádky: kyslík, vodu, jídlo, regulaci CO₂ i správnou teplotu. Neméně důležité jsou systémy komunikace, navigace a řízení orientace, díky nimž je možné udržet loď ve správné poloze i trajektorii.

Odpoledne přišel čas znovu rozhýbat tělo: nejprve běh a izometrická cvičení venku, poté kruhový trénink uvnitř. Celkem dvě hodiny poměrně intenzivního tréninku. V kombinaci s hodinou a půl na ledě předchozí večer, to bylo celkem cítit ☺

Každopádně, fyzická kondice není jen doplněk, ale základní podmínka.

Stát se astronautem je jedna věc, ale tvářit se přirozeně před kamerou při cvičení je disciplína sama o sobě.
Stát se astronautem je jedna věc, ale tvářit se přirozeně před kamerou při cvičení je disciplína sama o sobě.
Zdroj: ESA

Sobota a neděle 6. a 7. září – přípravy na Bordeaux

Sobota byla volnější, ale rozhodně ne prázdná. Vyřizování emailů, autorizace článků, praní a příprava věcí na další týden. V neděli už následoval přesun vlakem do Frankfurtu a odtud letadlem do Bordeaux, kde nás čeká další blok výcviku – legendární parabolické lety, tedy trénink ve stavu beztíže.

Závěrem

První týden v EAC byl směsí teorie, praxe a každodenní disciplíny. Od raketových motorů přes systémy kosmických lodí až po běhání a kruhový trénink. Zjistíte, že astronaut není jen inženýr ani jen sportovec – ale něco mezi tím. A že i uprostřed náročného programu se dá najít čas na hokej.

Zdroje obrázků:
MDČR
Aleš Svoboda
ESA

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 14

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Deník astronauta | 08 – První týden druhé části astronautského výcviku v Kolíně nad Rýnem

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
vilous
vilous
1 rok před

Nedávno letěli astronauté z Polska a Maďarska. Začali výcvik dříve nebo čím to bylo dáno?Co děláte mezi částmi výcviku?Nedomnívám se, že by vyšší fyzická kondice byla základní podmínka. Astronauté 60+ jsou dnes normál, spíše je u delších letů problém zachovat stávající normální kondici.

Naposledy upraveno 1 rok před by vilous
Radek V.
Radek V.
1 rok před
Odpověď  vilous

Jako první zahájili výcvik Švédové – Marcus Wandt – pod dozorem ESA, ale za švédské peníze, rozjeli program a výcvik a Marcus letěl už v lednu 2024 (Axiom 3). Pak Poláci rozjeli totéž pod ESA a Maďaři víc sami za sebe – a letěli v červenci 2025 Axiom 4. Naši se rozjeli až loni, kdy už byl Axiom 4 zabraný. Svoboda je voják a pilot, takže program mimo výcvik ESA je jasný. První kolo výcviku bylo všeobecné, čekám teď zaměření na ISS a Crew Dragon. Uvidíme, musíme bohužel počkat, až NASA vybere další komerční lety – soutěží Axiom s Vaste.

vilous
vilous
1 rok před
Odpověď  Radek V.

Dík za jasnou a přehlednou reakci.

Lubo
Lubo
1 rok před

Dakujeme za pekny insight. Sa mi paci, ze uz teraz vyuzivate moznosti hovorit s vedeckymi tymami co pripravuju vedecky program.

Prosim, tie prednasky o systemoch kozmickych prostriedkov, to su uz konkretne o systemoch ISS\Dragon\Soyuz alebo len vseobecne principy?

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

  • Space Cargo

    Evropská společnost Space Cargo Unlimited, specializující se na výrobu ve vesmíru, dokončila vývojový model opakovaně použitelného kosmického zařízení REV1 určeného k dopravě užitečného zatížení do vesmíru a jeho následnému návratu na Zemi.

  • NASA

    Administrátor NASA Jared Isaacman představil vizi agentury, která se při zajišťování kosmických lodí a přepravních služeb spoléhá na komerční firmy, ale zároveň si zachovává odborné znalosti a zázemí potřebné k vývoji technologií, do nichž by se soukromý sektor sám nepustil kvůli příliš vysokým rizikům nebo nákladům.

  • Mitsubishi Electric

    Společnost Mitsubishi Electric plánuje při druhém zkušebním letu nosné rakety Miura 5 vypustit demonstrační družici pro připravovanou víceúčelovou megakonstelaci. Španělská kosmická společnost PLD Space, která raketu Miura 5 vyvíjí, plánuje její první start v první polovině roku 2027.

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗