Buďte i Vy na palubě Orionu

Na začátku prosince udělá americká kosmonautika první krok do své nové éry – na první let na oběžnou dráhu se totiž vydá první exemplář nové lodi Orion, která v příštích letech dopraví americké astronauty dál, než kam se kdy lidé dostali. NASA si je dobře vědoma unikátnosti této události a připravila proto několik akcí pro veřejnost, které mají za úkol zpopularizovat misi EFT-1. Důležité je, že minimálně jedna z nich se týká i lidí, kteří žijí mimo území Spojených států. V dnešním krátkém článku Vám dáme tip na stránku, kde se můžete zaregistrovat a Vaše jméno poletí na palubě Orionu do vesmíru.

Návrat od Měsíce už za pár dní

Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.

Co obnáší první let Orionu?

Už jen necelé dva měsíce zbývají do chvíle, kdy se na floridském kosmodromu zažehnou motory nejsilnější soudobé rakety Delta IV Heavy. Úkolem tohoto nosiče je dopravit na oběžnou dráhu první exemplář nové americké lodi Orion. Tato mise označovaná zkratkou EFT-1 sice bude trvat jen několik hodin, což je ve srovnání s dlouhodobými lety vesmírem, plánovanými na příští roky, jen chvilka, přesto bude tato mise pro další vývoj nedocenitelná. Otestují se při ní totiž klíčové systémy lodi, mezi kterými hraje hlavní roli tepelný štít. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme přehledné rekapitulační video celé plánované mise, která by měla být prvním velkým krokem k nové éře americké pilotované kosmonautiky.

Krásy modré planety – 23. díl

úvodní obrázek

Je to již déle než měsíc kdy na našem portálu vyšel poslední díl fotografického seriálu Krásy modré planety. V posledních třech dílech jste mohli vidět výtvory německého astronauta Alexandra Gersta, který mezi ostatními astronauty poměrně vyniká svým fotografickým umem. I v dnešním díle našeho seriálu se podíváme na Alexovy fotografie, jelikož těch hezkých kousků se opět nashromáždila celá řada. Nepůjde navíc jen o fotografie naší planety, ale také o zajímavé pohledy na samotnou Mezinárodní kosmickou stanici. Alex totiž k focení využívá i jiná místa než oblíbenou Cupolu a některé jeho fotografie stanice tak poskytují vskutku netradiční pohled.

Detailní pohled na Philae

Stokilogramové přistávací pouzdro Philae má 12. listopadu dosednout na povrch jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Bude to vrcholné představení doposud 100% úspěšné evropské mise Rosetta. Jelikož se tato historická chvíle nezadržitelně blíží, je na čase podívat se na celý přistávací mechanismus trochu podrobněji. V dnešním krátkém článku si můžete pustit video z dílny německé agentury DLR, kde jsou vysvětleny nejen atributy nutné pro přistání – například vrtáky či harpuny, ale seznámíte se i s vědeckým vybavením landeru.

Čína vybírá nové kosmonauty

úvodní obrázek

Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.

Dvě čínské stanice na oběžné dráze

úvodní obrázek

Nedávno jsme Vás informovali o aktualizovaných plánech týkajících se nové čínské orbitální stanice Tiangong-2 a nové nákladní lodi Tianzhou. Dnes přicházíme s překvapující zprávou. Čína bude mít na oběžné dráze dvě orbitální stanice! „Stanice Tiangong-1 je v dobrém stavu, její systémy pracují normálně a má i dostatek paliva pro další operace,“ uvedl Wang Zhaoyao, ředitel čínského pilotovaného programu. Toto oznámení padlo na tiskové konferenci v Pekingu uspořádané u příležitosti třetího výročí vypuštění stanice Tiangong-1. Kromě toho v současnosti probíhá již třetí výběr do čínského sboru kosmonautů.

Opraváři ve volném prostoru

Včera se na Mezinárodní vesmírné stanici opět uskutečnila kosmická procházka. Zúčastnili se jí americký astronaut Gregory Wiseman a jeho německý kolega, Alexander Gerst – zajímavé je, že pro oba to byla premiéra. Dvojice měla za úkol hlavně přesunout vloni poškozenou pumpu z dočasného na trvalé úložiště. Kromě toho ale museli udělat ještě několik menších úkolů. Celý výstup mohli čtenáři našeho portálu sledovat živě v tomto článku. Nyní, několik hodin po úspěšném ukončení výstupu si můžeme celou kosmickou procházku hezky zrekapitulovat.

AKTUALIZOVÁNO: Americko-německý výstup z ISS

Dnes ve 14:10 našeho času by se podle plánu měl na Mezinárodní vesmírné stanici otevřít hermetický uzávěr přechodové komory amerického modulu Quest. Do volného prostoru vystoupí Reid Wiseman z USA a Alexander Gerst z Německa. Celá kosmická procházka je zaměřená na obecnou údržbu stanice a má trvat zhruba šest a půl hodiny. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili možnost sledovat celý výstup pomocí živého přenosu z NASA TV. Nyní, když výstup skončil, jsme do článku doplnili pár fotek z kosmické procházky.

Vesmírné osudy 75. díl – Donald Slayton

Apollo naposledy přistává...

Tom Stafford, Vance Brand a Deke Slayton se chystali na přistání. Servisní modul byl po brzdícím zážehu odhozen, teď už nebylo cesty zpět. Astronauti však byli klidní. Kabiny Apolla byly lety prověřenými stroji. Už šestnáctkrát téměř bez problémů měkce přistály na vodní hladinu. Z obrovské sestavy, která se ze startovací rampy vydala na cestu do oblastí obrovských výšek a rychlostí, zbyla při návratu na zem pouhá nepatrná část o hmotnosti přibližně pět tun. Velitelský modul dokázal své astronauty ochránit při všech přechozích misích. Pouze v případě Apolla-15 selhal jeden ze tří velkých hlavních padáků, dva ostatní však poskytovaly dostatečnou rezervu pro bezpečné zbrzdění pětitunového velitelského modulu. Jinak vždy všechno fungovalo na jedničku. Je ironií, že nejdramatičtějším přistáním Apolla byla jeho poslední mise, kdy jedna vynechaná položka v checklistu málem vyústila v tragédii. Jak to u letů do vesmíru chodí- technika a okolnosti neodpouštějí. Psal se 24. červenec 1975 a v oblasti, kam Apollo směřovalo, bylo krásné počasí- dohlednost 16 km, lehká oblačnost, vlny o výšce něco málo přes metr…