sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Náš eshop

Články

Vědci si už brousí zuby na pozorování z „Webba“

Dalekohled Jamese Webba zatím ještě čeká na spojení svých dvou hlavních částí, aby se mohl připravovat na start na jaře roku 2019, ale vědci po celém světě již hoří nedočkavostí, co všechno díky němu spatří. Jelikož půjde o mimořádně komplexní stroj, nebude se v úvodní fázi na nic spěchat, aby bylo možné všechny palubní systémy dokonale zkontrolovat a nakalibrovat. První vědecké výsledky tak začnou přicházet až na konci roku 2019, ale už nyní známe seznam pozorování, které bude JWST provádět minimálně v prvních letech provozu. Pokud bychom tento seznam měli stručně shrnout, pak stačí říct, že půjde o jupiterovy měsíce, supermasivní černé díry ve středech galaxií, exoplanety a také nejstarší pozorovatelné galaxie ve vesmíru. Ředitel Vědeckého institutu kosmického teleskopu Ken Sembach vybral minulý měsíc plány na 13 pozorování, které vzešly z více než stovky návrhů. Ty předložily odborné týmy z celého světa, které vycítily šanci podílet se na prvním vědeckém pozorování novým teleskopem.

SpaceX se chystá na Falcon Heavy

Ačkoliv již několik dní víme, že se letos nedočkáme premiérového startu rakety Falcon Heavy, stále se můžeme těšit alespoň na statický zážeh tohoto obra, nebo alespoň na jeho vývoz na startovní rampu, které mohou přijít v letošním roce. SpaceX zatím ohledně těchto událostí mlčí a tak musíme vycházet z nepřímých náznaků jako jsou třeba dostupné fotografie. Před několika hodinami se na americkém fóru nasaspaceflight.com objevilo několik snímků pořízených v uplynulých třech dnech, které ukazují, že transportní zařízení TEL by již mohlo být připraveno na Falcon Heavy.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Dream Chaser zdroj: spacenews.com

Vesmírné výzvy – listopad 2017

Listopad 2017 byl po měsících hojnosti kosmonautických událostí trochu chudší. Asi nejvíce se točil okolo soukromých zásobovacích lodí. Ať už máme na mysli aktuálně používané, jako je loď Cygnus, jež úspěšně dovezla zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, tak ty budoucí, jejímž zástupcem je miniraketoplán Dream Chaser, který se po nehodě předchozího exempláře znovu učí bezpečně přistávat. Další reportáž nám představí legendární raketu Delta II a hlavně její náklad, meteorologickou družici JPSS-1. Závěr Vesmírných výzev zmonitoruje situaci okolo startů raket společnosti SpaceX.

Použitý stupeň i Dragon poletí z opravené rampy

Když se ve středu ve 21 hodin našeho času na Floridě zapálily motory rakety Falcon 9, šlo o neklamnou známku toho, že už nám na dveře ťuká další start v podání SpaceX. Tento však bude ještě zajímavější – vůbec poprvé totiž NASA souhlasila s tím, aby Dragon vynášela raketa Falcon s již jednou použitým prvním stupněm, jedná se o druhou misi, na kterou poletí již jednou použitá přetlaková kabina lodi Dragon a aby toho nebylo málo, tak se navíc poletí z rampy 40, která byla více než rok a čtvrt mimo provoz.

ŽIVĚ: SpaceX oživuje opravenou rampu

Prvního září 2016 se na floridské rampě číslo 40 připravoval statický zážeh Falconu 9, ale tato rutinní operace skončila explozí rakety, zničením družice Amos 6 a velmi výrazným poškozením rampy. Dělníci s její opravou nezačali hned, ale míst toho se vrhli na rampu 39, která se pro rok 2017 stala hlavní rampou SpaceX. Teprve po jejím dokončení se mohli stavebníci přesunout na rampu 40 a pomalu ji začít opravovat. Původně se čekalo, že bude připravená už na začátku podzimu, ale nakonec se to trochu protáhlo. Dnes by měl přijít statický zážeh Falconu 9 před misí SpaceX CRS-13, který by měl tuto rampu vrátit do provozu.

Možnosti letu s prvním dílem stanice u Měsíce

Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.

Zítra se bude vstupovat do modulu BEAM

BEAM už připomíná sklad

O tom, že experimentální nafukovací modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) zůstane u ISS připojený déle, než měl a že bude využit jako sklad, jsme Vás již informovali. Astronauti v minulých týdnech z útrob modulu odstranili již nepotřebný hardware a bezdrátové senzory nahradili kabelovými (kvůli eliminaci rizika rušení signálu uloženým nákladem). Dalším krokem byla instalace vzduchových rozvodů a hlavně sítí, které definují samotný úložný prostor. Dalším krokem, na kterém NASA a Bigelow spolupracují, je instalace elektrického a datového rozhraní, které by umožnilo další technologické demonstrace.

Logo programu Gemini

Gemini – Kosmonautická maturita (1. díl)

Šedesátá léta byla pro kosmonautiku skutečným zlatým obdobím. Zejména pro Američany to byla, po počátečním šoku z ruských prvenství, doslova „doba zaslíbená“. V průběhu jediné dekády se agentura NASA posunula od opatrných výprav odvážných jedinců za hranice atmosféry až k výpravám na jiné kosmické těleso. Zatímco program Mercury má dodnes pro mnohé příchuť pionýrských počinů, nesporným vrcholem oné éry je program Apollo. Stovky tisíc lidí, jež Apollo pomáhali tvořit, dokázaly něco, co je dodnes téměř nepochopitelné a čemu ani v dnešní době nejeden laik (bohužel) nedokáže uvěřit. Tak trochu ve stínu veleúspěšného Apolla však zůstává program, bez něhož bychom legendární slova Neila Armstronga o velkém skoku pro lidstvo mohli poslouchat jen stěží – nebo o mnoho později. Program Gemini dnes bývá vnímán jako pouhý mezičlánek mezi Mercury a Apollem, ve skutečnosti si však tento program zasluhuje naši pozornost a mnohem, mnohem více uznání, než je mu doposud dopřáváno. Právě během tohoto programu Američané pokročili od jednoduchých nakouknutí do vesmíru po úkony, jež tvoří pomyslnou kosmonautickou maturitu, a bez nichž by

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Petr Tomek – Ženy v kosmonautice. Od přehlížení, přes propagandu až k uznání (20.2.2026)

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.