NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Někdy se najednou sejde víc zpráv, které v úhrnu vydají na samostatný článek. Protože další díl našeho tradičního komplexního čtvrtletního seriálu o přípravách na let Orionu k Měsíci je ještě daleko, přinášíme Vám v tomto článku souhrn aktualit, které se nakupily během tohoto týdne. Řeč bude jednak o problémech a incidentech ve svařovacím zařízení VAC v Michoudově středisku v New Orleans, ale budeme se věnovat také výsledkům studie, která však nedostala šanci změnit tento let na pilotovaný.
Evropa rozhodně nespí na vavřínech a pokračuje v nikdy nekončícím koloběhu vývoje stále nových sond. V dnešním článku se zaměříme na projekt, který se má do vesmíru vydat až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020, ale přesto si zaslouží pozornost už nyní. Evropský teleskop Euclid patří mezi projekty, které mohou změnit naše chápání vesmíru. Za svůj cíl si totiž neklade nic menšího, než průzkum temné hmoty a temné energie. Celá mise je charakterizována inovativními přístupy ve zpracování velkých objemů dat a vědci už se nemohou dočkat výsledků měření. V této době už je jasné, že projekt opouští rýsovací prkna a modelovací softwary a zhmotňuje se – výrazným milníkem je dodání tří špičkových senzorů pro přístroj NISP (Near-Infrared Spectrometer and Photometer).
Při minulých 199 výstupech určených ke stavbě a údržbě stanice strávili astronauti ve volném prostoru 1245 hodin, Peggy Whitson a Jack Fisher by k nim dnes chtěli přidat dalších šest a půl. Jejich výstup by měl začít ve 14:00 našeho času a v tomto článku budete mít možnost živě sledovat jeho průběh. Hlavními úkoly výstupu jsou nainstalování nového kontroléru na příhradové konstrukci, což je příprava na doručení vědeckého nákladu v lodi Dragon, kontrola zhoršující se tepelné izolace na největším staničním vědeckém přístroji AMS-2 a nainstalování nové HD kamery.
Jeden start za čtrnáct dní, to je tempo, ke kterému nyní nasazuje SpaceX. Teprve před deseti dny odstartovala z floridské rampy 39-A raketa Falcon 9 s tajnou družicí NROL-76 a už se sem dostala další raketa. Včera totiž přišel čas na další statický zážeh a to je již tradiční spínač pro vydání našeho článku, ve kterém se Vám pokusíme přinést komplexní informace o celé misi. Její start je zatím plánován na noc z pondělka na úterý našeho času a rádi bychom Vám jej přinesli s českým komentářem.
Město Plasy na Plzeňsku bude již tuto sobotu pořádat Den Ludvíka Očenáška, který má připomenout téměř zapomenutou osobnost našich dějin, která se snažila rozvíjet raketovou techniku, tedy obor, který byl v té době sotva v plenkách. Součástí oslavného dne bude kromě několika uměleckých vystoupení (kromě zdejší ZUŠ přijal pozvání i Spiritual kvintet) bude slavnostní vernisáž výstavy Ludvík Očenášek Vynálezce & vlastenec – Od jízdních kol ke kosmickým raketám. Výstava proběhne v areálu Národního technického muzea v Centru stavitelského dědictví Plasy – v prostorách bývalého pivovaru (Pivovarská 5). Bohatý program začíná ve 14:00 a organizátoři slibují i křest čerstvé knihy z pera Michala Plavce, která se zaobírá životem Ludvíka Očenáška. Na své si ale přijdou i fanoušci raket na alternativní pohon, nebo ti, kdo se rádi dívají na oblohu astronomickými dalekohledy.
V pátek 5. května se z indického kosmodromu Sriharikota vznesla indická raketa GSLV Mk II a vynesla telekomunikační satelit GSAT-9, který nese také označení South Asia Sattelite. O startu se nevědělo dopředu a tradiční indické živé přenosy tentokrát také neproběhly. Přesto nejde o tajný satelit, ale o satelit veřejný, který pojem tohoto slova dokonale naplňuje. Jde však také o satelit politický, který nese nálepku indického politického slibu a někde v pozadí i dlouholetý mocenský boj dvou rivalů v regionu o nadvládu.
Projekt Red Dragon, který počítá s vysláním upravené lodi Dragon 2 na Falconu Heavy k Marsu, kde dojde k motorickému přistání, jsme na našem webu již několikrát zmiňovali. První start byl plánován na rok 2018, ale postupem času se ukázalo, že se tento termín nedá stihnout a SpaceX proto premiérový let přesunula na další startovní okno. To nastává jednou za 26 měsíců a tím pádem se otevře v roce 2020. Nové informace ale naznačují, že by start v tomto okně nemusel být jediný.
V lednu jsme Vás s potěšením informovali o výběru dvou projektů v rámci amerického programu Discovery – sondy Lucy a Psyche se na cestu vesmírem vydají v letech 2021 a 2023, ale tím ani zdaleka nekončí plánování příštích misí. Ostatně ani program Discovery není jediný – jeho mise jsou omezeny hlavně rozpočtem do 450 milionů dolarů. V historii tohoto programu najdeme třeba sondy MESSENGER pro výzkum Merkuru, Dawn, která zkoumala asteroid Vesta a nyní obíhá kolem trpasličí planety Ceres, nebo InSight, který vyrazí v roce 2018 k Marsu. Ale nyní se rozjíždí otáčky dalšího vědeckého programu – tentokrát s názvem New Frontiers.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
