HawkEye 360
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost HawkEye 360 oznámila 24. září několik kontraktů pro zákazníky z Blízkého východu v celkové hodnotě přibližně 18 milionů dolarů.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.
Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.
Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.
Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.
Albánie je nejnovější zemí, která podepsala Artemis Accords.
Co nabízíme
Články

Japonská sonda Hayabusa vypuštěná v roce 2003 se o sedm let později stala prvním lidským výtvorem, který dokázal na Zemi dopravit vzorky z asteroidu. Mise si prošla mnoha technickými závadami a můžeme považovat za malý zázrak, že se dokázala dostat zpátky na Zemi a navíc zvládla dopravit i nějaké vzorky. V návratovém pouzdru se podařilo objevit 1500 mikroskopických prachových zrnek, která sonda odebrala z povrchu asteroidu Itokawa. Tato zrnka, která nejsou normálním okem vidět, se stala cílem zájmu mnoha odborníků. Tři zrnka jsou nyní i v Evropě, konkrétně v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu.

Již zítra, tedy 3. srpna by NASA měla oznámit aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodím, které budou na ISS vozit posádku. Lodě od firem Boeing a SpaceX by také měly dostat oficiální posádky pro první testovací mise. Minulý čtvrtek (26. července) proběhlo čtvrtletní setkání panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který má v NASA na starosti bezpečnost kosmických letů. Dnešní článek tedy může jednak posloužit jako zkrácení čekání na zítřejší nominaci, ale najdete v něm i informace, které ASAP sdělil ohledně připravenosti obou firem. V případě Boeingu třeba vyšlo najevo, že nedávná závada si možná vynutí předesignování celého důležitého systému lodi. U SpaceX naopak panel s povděkem kvitoval hned na několika místech potěšující pokroky.

O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.

Indická ekonomika se podílí jen 0,01% na celosvětovém „vesmírném“ trhu s výrobky a službami o odhadované hodnotě 400 miliard USD (a to i v době, kdy překonala Francii a stala se šestou největší ekonomikou světa). NewSpace, to jsou soukromé společnosti zaměřené na „nízkonákladové“ přístupy do kosmu a na vizionářské nové technologie. Oboje má zpřístupnit vesmír a zlepšit život zde na Zemi. I když se v Indii diskutuje podpora vesmírných start-upů a v současnosti ukazuje ISRO zájem o převod vývoje nebo produkce některých technologií na vybrané start-upy (Li-ion baterie), je mezi tisícovkami start-upů zaměřených na vesmír stále jen méně než 1% z Indie.

V útrobách haly firmy Astrotech na Vandenbergově základně v Kalifornii provádí předstartovní kontrolu a zkoušky družice Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 (zkráceně ICESat-2), která by odsud měla odstartovat 12. září na vůbec posledním exempláři rakety Delta II. Tato družice má za úkol měřit výšku zemského terénu a změnu těchto hodnot v čase. Využije k tomu přístroj ATLAS (Advanced Topographic Laser Altimeter System), který dokáže vysílat k Zemi deset tisíc laserových pulsů každou sekundu! Úkolem mise je zjistit proč a jak moc se trvalé zamrzlé oblasti naší planety ohřívají a ztrácí svou ledovou pokrývku.

V minulém díle jsme si řekli něco málo o stvoření NASA a o lidech v jejím vedení. Seznámili jsme se se jmény prvních pěti administrátorů: Thomas Keith Glennan, James Edwin Webb, Thomas Otten Paine, James Chipman Fletcher a Robert Alan Frosch. O prvním z nich, T. K. Glennanovi jsme si řekli něco bližšího. Je třeba si uvědomit, že zejména pozice administrátora je vysoce politická a není výjimkou, že po ukončení volebního období jednoho prezidenta, končí i administrátor NASA. U jeho zástupce tomu tak naopak většinou nebývá a ten potom jako zastupující administrátor řídí NASA po přechodné období, které v historii trvalo 24 – 458 dní.

Navrhnout, postavit a vypustit družici není nic levného. Jeden exemplář, jehož provoz je užitečný milionům lidí, může zcela běžně stát i stovky milionů amerických dolarů. V současné době jsou družice vyřazovány z provozu, jakmile jim dojde palivo. Ale do budoucna se rýsuje další možnost – servisování družic, které by prodloužilo jejich životnost. Díky tomu by provozování družic mělo být udržitelnější, dostupnější a pružnější. NASA usiluje i rozvoj těchto technologií, které by mohly otevřít brány do světa, kde robotická kontrola, údržba a prodlužování života družic nejsou jen výrazy ze sci-fi.

Vypuštění družice Aeolus, evropského projektu, který bude poprvé sledovat globální vzdušné proudy v reálném čase, se již nebezpečně blíží. Pokud se nic nepokazí, odstartuje tento hlídač větrů na oběžnou dráhu za méně něž měsíc. Ponese s sebou sofistikovaný přístroj s laserem využívající Dopplerův jev, kterému se říká Aladin. Kombinace dvou laserů, velkého teleskopu a mimořádně citlivých senzorů z něj dělá jeden z nejpokročilejších vědeckých přístrojů, jaký se kdy dostal na oběžnou dráhu. Než však dojde ke startu z kosmodromu v jihoamerickém Kourou, musí se pozemní týmy na tuto událost důkladně připravit. Nezbývá než věřit, že jim během dalších týdnů nevezme nějaká nečekaná událost vítr z plachet.

Astronaut a astmatik spolu mají společného více než jen první tři písmena. Na našem webu se snažíme čas od času věnovat vědeckému přínosu, který kosmonautika má. Jenže v mnoha případech může být složité si průběh experimentu představit a proto velmi oceňujeme videa Evropské kosmické agentury s německým astronautem Alexanderem Gerstem. Ve videích jsou rozhovory natočené ještě před startem, kdy astronaut popisuje daný experiment a obrazovou složku tvoří reálné záznamy z paluby ISS, kde Alexander daný experiment provádí. Dnes se podíváme na pokus zvaný Airway monitoring, který by mohl pomoci milionům lidí s astmatem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla

Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně

Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V

Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden

tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu

Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.