Boeing
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing získala kontrakt v hodnotě až 2 miliard dolarů na stavbu dvou vojenských komunikačních družic nové generace pro americké vesmírné síly.
Generální inspektor NASA ve své nejnovější zprávě varuje, že kapacita startovacích ram se blíží jejich limitům a jaké to představuje problémy pro kosmodromy.
Německá kosmická společnost OHB získá prostřednictvím prodeje akcií přibližně půl miliardy eur, což jí umožní rozšířit zařízení a usilovat o potenciální akvizice.
Společnost Astroscale, která se zabývá servisem družic, pracuje na přechodu od technologických demonstrací k pravidelné sérii misí, k čemuž přispěla i nedávná kapitálová injekce.
Společnost Rocket Lab vynesla družici pro americké vesmírné síly, aby zahájila vojenské cvičení Victus Haze zaměřené na rychlou identifikaci a charakterizaci potenciálních hrozeb ve vesmíru.
Bílý dům vydal výkonné nařízení, jehož cílem je sjednotit a urychlit vývoj kvantových technologií v USA, včetně vesmírných systémů, které by mohly umožnit navigaci, snímání a bezpečnou komunikaci nové generace.
Bezpečnostní poradci NASA uvedli, že ačkoli agentura a Boeing nadále dosahují pokroku v řešení problémů s komerčním kosmickou lodí CST-100 Starliner, může trvat až rok, než bude znovu létat.
Náš eshop
Články

SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.

Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.

Aerodynamický kryt se sondou InSight byl již před několika dny připojen k hornímu stupni rakety Atlas V, která by měla už 5. května odstartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii. My se však pro dnešní článek vrátíme o několik týdnů zpět na vůbec poslední fotky, kde můžeme sondu vidět před přiložením tepelného štítu. Datum pořízení snímků neznáme, ale bylo to mezi 28. březnem a 12. dubnem, kdy sonda podstupovala závěrečné předstartovní přípravy v čisté místnosti Astrotechu na Vandenbergově základně.

Již za několik hodin možná opustí naší planetu další z pokračovatelů úspěšných amerických landerů, které byly vyslány, aby přistály na povrchu Marsu a pomohly nám poodhalit tajemství této fascinující planety. Vůbec první úspěšné přistání sondy na Marsově povrchu se podařilo Američanům už 20. července 1976. Tehdy třiapůltunová laboratoř Viking 1 dosedla do cílové oblasti, do planiny zlata (Chryse Planitia). Tím započala jedna z nejvýznamnějších etap planetárního průzkumu, která v podstatě trvá do dnešních dnů. Na předešlé úspěchy bude mít možnost navázat také sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigation, Geodesy and Heat Transport), která se zaměří na geologický a seizmický průzkum Marsu a vědci si od ní slibují, že by mohla zodpovědět některé důležité otázky ohledně vzniku terestrických planet včetně Země a jejího měsíce.
Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.

Po mnoha letech vývoje a testů, po několika komplikacích, odkladech a problémech BepiColombo konečně dorazila na kosmodrom v Kourou v Jižní Americe. Tady jednotlivé součásti této komplexní mise podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. Společný projekt Evropy a Japonska nyní dorazil na poslední pozemskou zastávku před cestou do vesmíru, která je zatím plánována na podzim letošního roku. Ke startu rakety Ariane 5 nedojde dříve než 5. října, kdy by se měla celá sestava vydat na sedm let dlouhou cestu k Merkuru.

Nejsilnější indická komunikační družice všech dob se již brzy vrátí z kosmodromu v Kourou do výrobního areálu v indickém Bangalore, kde ji čekají dodatečné zkoušky. Květnový start rakety Ariane 5 se tak zcela jistě nestihne a na vypuštění musí čekat i spolucestující s indickou družicí – satelit pro Intelsat a Ázerbájdžán určený k televiznímu vysílání. Družice GSAT 11 se vrací do Indie pravděpodobně v reakci na ztrátu jiné indické družice – GSAT 6A, která se odmlčela několik dní po startu na raketě GSLV. Podle pozemních týmů je velmi pravděpodobné, že ztrátu družice způsobila závada na elektrickém systému.

Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Sonda Trace Gas Orbiter poslala na zemi první fotografii Marsu po úpravách oběžné dráhy. Před pár týdny se dostala na dráhu ve výšce 400 kilometrů a je připravena hledat v atmosféře málo zastoupené plyny, které mohou naznačovat biologickou či geologickou aktivitu planety. Kamera CaSSIS byla aktivována 20. března a v dalších týdnech probíhaly zkoušky na zahájení mise, které přišlo právě dnes. První fotografii, kterou před pár dny kamera CaSSIS na nové dráze pořídila, krásně ilustruje její schopnosti. Ukazuje se, že její snímky budou vědcům velmi přínosné a pomohou zasadit ostatní měření do širších souvislostí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí. Startovala raketa Ariane 6 ve své nejsilnější variantě a také třeba Falcon 9 s družicemi Starshield. V

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.