ESA
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Články
V posledních letech se stalo pravidlem, že jste se každý pátek během července a srpna setkávali se seriálem, který se snažil odhalit pět největších, nejnebezpečnějších, nejhezčích…, zkrátka 5 nej ve spojení s kosmonautikou. Proto jsme se v redakci dohodli, že ani letos tomu nebude jinak. Témat je v zásobě ještě dost a jedinou změnou je, že se u těchto článků setkáte s více autory, než doposud. Věříme, že to pro čtenáře bude příjemné zpestření letních dnů. A nyní už se pojďme podívat, jaké bizarní objekty ve Sluneční soustavě vyfotografovali naši robotičtí průzumníci.
Napadlo Vás někdy, že byste se mohli podívat do těsné blízkosti čisté místnosti, že byste mohli vidět testovací haly, kde probíhají zkoušky skutečné vesmírné techniky? Mysleli jste si, že se s astronauty nikdy nemůžete potkat, že na vlastní oči neuvidíte skutečný letový exemplář nějaké sondy či družice? Tak to se ve všech případech mýlíte. Všechny tyto události můžete zažít relativně snadno a nemusíte kvůli tomu ani opustit Evropu. Sedmého října se totiž jako každý rok na jediný den otevřou dveře Technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku.
Před několika dny jsme na našem webu psali o úspěšné zkoušce mikrovlnného měřiče vzdálenosti na nedávno vypuštěných americko-německých sondách GRACE-FO. Čtenáři se v diskusi pod článkem velmi zajímali o osud druhého měřícího systému, který využívá laserů. Je to pochopitelné, vždyť mikrovlnné měřiče (byť technologicky starší exempláře) byly už na dřívější misi GRACE. Všechny tazatele jsme museli zklamat, protože informace ohledně testování laserů nebyly k dispozici. Dodávali jsme však, že první zkouška laserů je z technologického hlediska velká věc a NASA se s ní určitě ráda pochlubí. Nyní mám tedy velkou radost oznámit, že 14. června byl poprvé v historii kosmonautiky použit laserový interferometr na měření vzdálenosti dvou družic vzdálených 220 kilometrů.
V neděli 1. července jsme vyhlásili soutěž o tři výtisky knihy Vesmírné osudy od Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky. Do včerejší půlnoci jste mohli posílat své tipy na soutěžní otázku: Kolik návštěv zaznamenal systém Google analytics na našem blogu v měsíci červnu roku 2018. Do soutěže jsme přijali 184 tipů, jejichž rozptyl byl značný. Tipovali jste různá čísla od 128 po 1 440 021. Nejpřesnější soutěžící se ke správné odpovědi přiblížil na pouhých 977 návštěv. V tomto článku zjistíte, kdo zvítězil, ale ještě než k tomu dojde, chtěli bychom poděkovat všem, kdo se do soutěže zapojili a náš dík patří i vydavatelskému domu Albatros Media, který nám poskytl výtisky Vesmírných osudů do této soutěže.
Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj druhý korekční manévr DSM-2 (Deep Space Maneuver) a odborníci nyní budou vyhodnocovat data z telemetrie a z pozemních pozorování, aby určili, zda byl zážeh úspěšný. Výsledky jsme se měli dozvědět tento týden. Pár dní uteklo jako voda a NASA mohla prezentovat výsledky. Z naměřených dat vyplývá, že zážeh z 28. června byl provedený úspěšně a sonda je na dráze, která ji prostřednictvím několika dalších korekčních manévrů dovede až k cílovému asteroidu Bennu, ke kterému má přiletět 3. prosince.
V březnu letošního roku započala Evropská kosmická agentura dlouhou sérii zkoušek, které prověří největší padák, jaký kdy letěl na Mars. Tento padák je posledním z celé sestavy mnoha padáků, které zajistí zpomalení a bezpečný sestup evropského vozítka a ruské přistávací plošiny atmosférou Rudé planety v rámci mise ExoMars 2020. Její start je stále v plánu na červenec roku 2020 s příletem k Marsu v březnu roku následujícího. Právě tyto testy padákového systému prověří jednu z klíčových částí nejnáročnější fáze mise, kterou je sestup marsovskou atmosférou a přistání na jeho povrchu. Ačkoliv má Evropa na oběžné dráze Marsu dva skvělé a spolehlivé automaty, fungující sonda na jeho povrchu jí zatím chybí a už dvakrát si na pokusu o přistání vylámala zuby. Je tedy zapotřebí důkladně otestovat každý krok celé mise za různých podmínek. A právě na test hlavního padáku pro ExoMars 2020 se dnes podíváme.
Včera prolétla Twitterem velmi příjemná zpráva. Nový americký teleskop TESS určený k hledání planet, které obíhají kolem jiných hvězd, v minulých týdnech přímo exceloval. Zatím ještě neprobíhá jeho vědecká fáze – před jejím zahájením bylo potřeba dosáhnout finální oběžné dráhy, která je značně netypická, ale o tom si řekneme více za chvilku. Během přeletové fáze mezi drahou, na kterou byl teleskop dopraven raketou Falcon 9 a finální drahou musel TESS provést zážehy a pomohli gravitační manévr u Měsíce. Odborníci nyní přesně analyzovali dráhu letu a zjistili, že TESS provedl své korekční zážehy 10× přesněji, než se čekalo. Díky tomu má nyní k dispozici dostatek paliva pro více než dvacet let provozu!
Není to sice tak, že by zelí mělo nervy z toho, že ztratí práci, nebo že by se rododendron klepal strachy z maturitní zkoušky, ale i rostliny mohou zažívat stres. Kdo někdy pracoval na přímém slunci, ten moc dobře ví, že je v takové situaci nejdůležitější zůstat dobře hydratován. Teplo však neovlivňuje jen živočichy, ale i rostliny. Přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station), který bude již brzy umístěný na japonský modul Kibó na ISS, má pomoci pochopit, jak které druhy rostlin reagují na zvyšující se teplotu okolního vzduchu.
Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Další týden přinesl další nadílku zajímavých kosmoantických událostí. V Kosmotýdeníku se jako hlavnímu tématu věnujeme pokusům o záchranu záchranné mise družice Link. Družice Link je unikátní rychle
Kdysi kosmická velmoc, která rozepsala dějiny kosmické a dnes již žije hlavně ve svém vlastním stínu. Rusko respetive Sovětský svaz otevřel pomyslné dveře do kosmu a postupně
Kosmonautické události týdne ozářila tentokrát Starship, která skoro plně úspěšně provedla zkušební misi IFT-13, což vzbuzuje naděje, že bychom se příště mohli dočkat orbitálního startu.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.