Isar Aerospace
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
United Launch Alliance se připravuje na návrat rakety Vulcan do provozu prostřednictvím mise Amazon Leo. Americké vesmírné síly však budou před povolením obnovení startů v rámci misí pro národní bezpečnost vyžadovat samostatné přezkoumání, uvedl 16. září vysoký představitel akvizičního oddělení této složky.
Články
Včera večer našeho času se na floridském kosmodromu rozjel pásový dopravník CT-2 (Crawler Transporter -2), což by samo o sobě nebylo nic mimořádného, ale v tomto případě měl na svým zádech naloženou mobilní odpalovací plošinu i s obslužnou věží. Ta prošla v minulých letech úpravami, aby mohla zajišťovat starty rakety SLS a dostala třeba nová obslužná ramena a nyní je již dokončena. Tento ověřovací vývoz míří na startovní rampu 39B, kam by sestava měla dorazit během dnešního dne. Pásový dopravník i plošina zde zůstanou několik dní – téměř sedm kilometrů dlouhá cesta zpět začne až zhruba 7. září. O den později pak sestava vjede do High Bay 3 budovy VAB.
Léto se chýlí k závěru a dává nám to pocítit i příroda. Věřme, že se i v září ohřejeme a že sucho už bude menší. Ještě předtím, než se konec prázdnin stane realitou, máme tu pro vás poslední letošní díl našeho seriálu TOP5. Pokud jde o výzkum komet, nemůžeme si pochopitelně klást za cíl podrobně se jím zabývat od dávné minulosti až po současnost. Řekli jsme si ale, že by bylo určitě zajímavé se podívat alespoň na ty komety, jejichž jádra byla fotografována kosmickými sondami. Historie tohoto výzkumu nesahá příliš do minulosti. Konkrétně do roku 1986, kdy byla zkoumána slavná Halleyova kometa. Poslední kometu máme také ještě v živé paměti díky sondě Rosetta a modulu Philae. Méně bulvární název dnešního dílu by tedy asi měl být Výzkum komet kosmickými sondami. Pojďme se tedy pokochat kometami pod drobnohledem kosmických sond.
Mezinárodní vesmírná stanice momentálně čelí významné komplikaci. Senzory dnes zaznamenaly pokles tlaku vzduchu. Posádka začala po probuzení pátrat po zdroji úniku a během pár minut se ukázalo, že nejde jen o planý poplach. I díky vizuální kontrole se v orbitální sekci ruské lodi Sojuz MS-09 podařilo na vnější stěně Sojuzu detekovat minimálně dvě díry blíže nespecifikované velikosti. Prvotní odhady spekulují o nárazu cizího tělesa. V tomto článku najdete psaný online přenos, který bude sledovat aktuální informace spojené s touto mimořádnou situací.
V tomto týdnu uplynulo čtyřicet let od mise prvního německého občana za hranice atmosféry. Sigmund Jähn spolu s Valerijem Bykovským usedli 26. srpna 1978 do křesel v Sojuzu-31, aby jako třetí mezinárodní posádka podnikli let k orbitální stanici Saljut 6. V té době na stanici pobývala druhá dlouhodobá expedice ve složení Vladimir Kovaljonok / Alexandr Ivančenkov a „internacionálové“ jim při odletu zanechali svůj Sojuz a odletěli v jejich starém Sojuzu-29. Sovětsko-německá posádka přistála 3. září 1978. Sigmund Jähn se v Německé demokratické republice okamžitě stal, stejně jako jeho kolegové z programu Interkosmos ve svých domovských státech, veřejně známou osobností, kterou režim rád a často využíval k propagaci. Německo a zvláště pak Jähnovi rodáci v Sasku se rozhodli svého význačného rodáka uctít i jiným způsobem. Vzniklo tak malé muzeum v jeho rodném městečku Morgenröthe-Rautenkranz. Expozice byla založena v roce 1979 a v roce 1992 se stala celoněmeckým muzeem, jež má připomínat německé kosmické cestovatele. Jednoho srpnového dne se rozhodli tři členové redakce Kosmonautixu podniknout výpravu do Saska, aby se mohli na vlastní oči přesvědčit, zda muzeum stojí za návštěvu.
Pozemní operátoři byli nadšení a možná i trochu překvapení, když zjistili, že teleobjektivem vybavená kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons byla schopna spatřit slabý a nejasný objekt vzdálený od ní 170 milionů kilometrů – šlo o Ultima Thule, těleso, kolem kterého má sonda za několik měsíců proletět. Úkol byl o to složitější, že se fotilo proti poměrně hustému hvězdnému poli. Snímek vznikl 16. srpna a přes síť obřích antén Deep Space Network dorazil na Zemi druhý den. Tedy, abychom byli přesní – fotka, kterou najdete pod tímto odstavcem nevznikla jedním zmáčknutím spouště. Jedná se o výsledek vytvořený složením 48 snímků a bylo to poprvé, kdy se tým pokusil najít objekt, kolem kterého New Horizons proletí, na snímcích, které pořídila sama sonda.
Programová manažerka komerčních pilotovaných lodí Kathy Lueders vystoupila 27. srpna před poradním výborem NASA, aby prezentovala aktualizované informace o přípravě na novou éru americké kosmonautiky. Státní agentura potvrdila, že firma SpaceX se dostala z hlediska přípravy hardwaru již hodně daleko. Tohle pozitivní tempo se týká jak nepilotované tak i pilotované testovací mise lodi Crew Dragon. „Konkurenční“ firmu Boeing by musel potkat nějaký zázrak, nebo naopak SpaceX by musela hodně zakopnout, aby se nestala první soukromou firmou, která navrhne, postaví a na oběžnou dráhu Země vypustí kosmickou loď se skutečnými astronauty na palubě.
Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.
V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).
Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden
tomto týdnu jsme se dočkali prvního úspěšného přistání čínské rakety na pevninu (byť se pak stupeň po nějakém čase skácel). Sophie Adenot se dočkala výstupu
Máme za sebou další kosmonautikou napěchovaný týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vybral podpis dohody mezi indickou ISRO a americkou NASA ohledně vzájemné spolupráce na
Týden okořeněný dopadem druhého stupně Falconu 9 na měsíční povrch pomalu končí a tak je čas na pravidelný souhrn kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si jako hlavní téma
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.