křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (NVS-03)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lightspeed

Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

FCC

Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Co nabízíme

Články

Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

ŽIVĚ: Těžký Atlas V startuje

Než se začne používat dvoumotorový horní stupeň Centaur, bude nejsilnější verzí rakety Atlas V konfigurace 551 s pětimetrovým krytem a pěti urychlovacími bloky. Právě v této konfiguraci, která byla použita třeba pro vypuštění mise New Horizons by měla raketa odstartovat z floridské rampy číslo 41 už zítra. Na palubě se nachází družice AEHF 4, kterou pro americké letectvo postavila společnost Lockheed Martin. Jak již název napovídá, jedná se o čtvrtého zástupce systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který armádě zajišťuje spojení centrály s veliteli po celém světě – ať už jsou na pevnině, moři nebo ve vzduchu. AEHF-4, který bude pracovat na geostacionární dráze, je zástupcem zabezpečené komunikační sítě nové generace a pyšní se třeba vylepšenou odolností proti rušení. Tomu odpovídá i jeho cena – více než 1 miliarda amerických dolarů. Družice z hmotností 6 168 kg se na oběžné dráze připojí k dalším třem satelitům, které vynesly rakety Atlas V v letech 2010, 2012 a 2013.

Orbitální komplex Mir

Svět nad planetou (1. díl)

Po prvních krůčcích lidí do vesmíru na začátku šedesátých let minulého století, během nichž kosmonauti a astronauti dokázali, že lidský organismus dokáže fungovat v podmínkách mikrogravitace alespoň po omezenou dobu, bylo pouze otázkou času, kdy budou na oběžnou dráhu vypuštěna zařízení, na jejichž palubách se člověk stane alespoň zčásti druhem „homo cosmicus“. Zrodily se první orbitální stanice. Z dnešní perspektivy se může zdát úsměvným nadšení nad několika týdny strávenými ve vesmíru, nicméně pro tehdejší laickou i odbornou veřejnost byla doba prvních stanic neustálým posouváním hranic při současném očekávání bariéry, skrze kterou už lidské tělo nebude schopno proniknout. Ve stejné době probíhal závod obou kosmických velmocí v několika rovinách jak v civilní, tak ve vojenské odnoži kosmonautiky. O to větší naději pak přineslo tání bariér v první polovině sedmdesátých let, jež vyvrcholilo společným letem sovětského Sojuzu a amerického Apolla. Naděje na postupné sbližování obou rivalů však vzaly záhy zasvé a brzy byly vzájemné vztahy opět na bodu mrazu. Když se v roce 1986 vydal za hranice atmosféry první modul sovětské stanice nové

Bennu se blíží a OSIRIS-REx brzdí

Americká sonda OSIRIS-REx by měla už za dva měsíce dorazil k asteroidu Bennu, který zatím známe jen jako nevýraznou tečku na obloze. V dalších týdnech se můžeme těšit na stále detailnější snímky. V současné chvíli se sonda nachází zhruba 8 500 kilometrů od cílového objektu a právě na dnešní den je naplánován druhý brzdící zážeh. Označuje se jako Asteroid Approach Maneuver-2 a jeho úkolem je snížit rychlost přibližování ze 140 m/s na 5,3 m/s. O průběhu manévru Vás budeme v tomto článku informovat, jakmile se na internetu objeví aktuální zprávy.

Stavba rampy pro Angaru na Vostočném začala

Po několika odkladech vydala ruská kosmická agentura Roskosmos 3. října dohodu o vývoji nové startovní rampy pro nosiče rodiny Angara na novém ruském kosmodromu Vostočnyj. Po většinu roku byly práce omezeny jen na likvidaci stromů na místě budoucí rampy. Na Vostočném zatím stojí jen jedna rampa, která je určena pro obsluhu raket Sojuz. Komplex pro rakety Angara by měl vznikat několik let a po dokončení by odsud měly létat rakety s modulární konstrukcí, které si v uplynulých letech prošly vzestupy a pády z hlediska výhledů na budoucnost. Nyní se však zdá, že by tyto rakety měly létat častěji než doposud.

Bezpečnostní panel NASA po selhání Sojuzu MS-10

Shodou okolností zasedal jen několik hodin po selhání Sojuzu nezávislý Bezpečnostní panel NASA – Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP). Jeho členové vyjádřili obavy, aby tato událost neměla vliv na bezpečnostní požadavky kladené na připravované komerční pilotované lodě Starliner a Crew Dragon. ASAP měl plánované jednání dne 11. října 2018 v Johnson Space Center. Nehoda Sojuzu MS-10 jen zesílila znepokojení nad (ne)schopností komerčních společností Boeing a SpaceX dodržet harmonogramy přípravy jejich lodí bez ohrožení bezpečnostních hledisek.

Kosmotýdeník 317 (8.10. – 14.10.)

Máme za sebou týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Je na čase si otřít pot z čela a události jakými byla nehoda rakety Sojuz při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10, anebo přepnutí teleskopu Chandra do nouzového režimu nechat nyní trochu stranou. Kosmotýdeník vám přinese i další zprávy. Například se dozvíte novinky o aktuálních plánech nové generace čínských pilotovaných lodí. Podíváme se také na nový výrobní závod společnosti RocketLab a přijde i na další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Chandra v nouzovém režimu

10. října zhruba v 15:55 SELČ přešla americká kosmická observatoř Chandra do krizového režimu. Teleskop, který sleduje vesmír v rentgenovém spektru se dostal do stavu, kdy veškeré kritické systémy přešly na udržovací úroveň a aktivovaly se záložní systémy. Řídící počítač zorientoval teleskop tak, aby solární panely mířily přímo ke Slunci pro maximalizaci generované elektrické energie a přitom aby optika teleskopu hleděla pryč od naší mateřské hvězdy. Dosavadní analýza naznačuje, že přechod do krizového režimu proběhl podle plánu, které jsou pro podobné situace vytvářeny.

Návrat k poslovi bohů – 1. díl

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.