křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Články
Včerejší úspěšný start rakety Sojuz 2-1B znamenal návrat těchto nosičů do služby po selhání pilotované mise Sojuz MS-10. Zdálo by se, že stačí vypustit ještě několik raket z této rodiny, které ověří spolehlivost, pak poletí na ISS pilotovaná loď a všechno je vyřešeno. Jenže situace je mnohem zamotanější, než se může zdát. Neúspěšný start dvoučlenné posádky Sojuzu MS-10 prakticky roztrhal veškeré harmonogramy práce na Mezinárodní vesmírné stanici a i kdyby se opravdu na začátku prosince na ISS dostala nová posádka, stále bude potřeba vyřešit mnoho věcí, které se jako jednoduché označit nedají.
Pouhé dva týdny uplynuly od anomálie, která 11. října způsobila nouzové přerušení startu pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby byly starty raket Sojuz dočasně zastaveny a vyšetřovací komise hledala odpověď na otázky spojené s příčinami této mimořádné události. Další rakety pochopitelně nemohly startovat, protože nikdo nechtěl riskovat, že by se podobná událost opakovala znovu. Vyšetřovací komise má sice své výsledky představit až za několik dní, ale za velmi dobrý ukazatel průběhu vyšetřování nám může posloužit start, který proběhl dnes ráno.
V minulých dnech udělali inženýři NASA významný pokrok při korekcích záložního gyroskopu Hubbleova teleskopu, který nesprávně hlásil extrémně vysokou úroveň otáček. Tento gyroskop musel být aktivován poté, co teleskop vstoupil do nouzového režimu, když mu 5. října selhal jeden z aktivních gyroskopů. V minulých dnech se podařilo otáčky záložního gyroskopu snížit a nyní jsou již v tolerovatelném rozmezí. Vstupu vlajkové lodi kosmické astronomie zpět do provozu tak brání už jen dodatečné zkoušky. Ty ověří, zda je celý systém schopen fungovat spolehlivě.
NASA včera oznámila, že družice ICON si bude muset na svůj start opět počkat. Vypuštění rakety Pegasus-XL plánované na pátek 26. října se totiž odkládá. Mise za 252 milionů dolarů určená ke studiu ionosféry a vlivů kosmického a pozemského počasí měla odstartovat v 10:05 našeho času, ale inženýři prý potřebují dodatečný čas k předstartovním zkouškám rakety. Zatím neznáme ani nový termín startu – ten by měl být oznámen až po dokončení těchto testů. NASA ani Northrop Grumman přitom neposkytli žádné bližší informace.
Rok 2018, který nám přinesl celou řadu nezapomenutelných okamžiků, se začíná pomalu, ale jistě chýlit ke svému konci. to ale neznamená, že nás už ničím novým nepotěší. Třeba harmonogram startů firmy SpaceX ve zbylých dvou měsících letošního roku začíná nabírat přesnější obrysy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat ještě pěti startů raket Falcon. Tím by SpaceX dosáhla v letošním roce celkem 22 startů, čímž by překonala svůj dosavadní rekord z roku 2017, kdy vypustila celkem 18 raket.
Ano, náš blog slaví narozeniny 1. září, ale nesmíme zapomínat na historii. Vždyť blogem naše činnost nezačala – právě naopak. Když blog vznikal, mohl čerpat z našeho diskusního fóra, ze kterého se dodnes rekrutují autoři píšící pro blog. Fórum bylo založeno 23. října 2009 (pro puntičkáře v 15:34 SELČ), tedy přesně před devíti lety. Předloni jsme zkusili v rámci narozenin uspořádat přímý přenos a jelikož měla akce mezi fanoušky úspěch, tak jsme ji vloni zopakovali. Jak správně hádáte, vysílat budeme i letos a jako vždy zveme všechny fanoušky našeho portálu.
Sovětský svaz oplýval poměrně bohatou historií provozu orbitálních stanic. Od roku 1971 se do poloviny osmdesátých let s většími či menšími úspěchy nad planetou prohánělo šest stanic Saljut a Almaz, které se podařilo zabydlet minimálně jednou posádkou. Jejich vnější podoba se v průběhu času zásadně neměnila, koncepce několika spojených válců o různém průměru zůstala stejná. Zato uvnitř se technologie od časů prvního Saljutu změnila téměř k nepoznání. Téměř neexistoval systém, jenž by nebyl během oné půldruhé dekády vylepšen, modernizován, nahrazen systémem lepším či kompaktnějším. Od systému pro zajištění životních podmínek přes solární panely a energetický systém až po orientační a pohonný systém. Klíčovým rysem stanic se stala možnost doplnit zásoby kapalin a plynů přímo na orbitální dráze. Poprvé byl tento prvek otestován na Saljutu 6 a stal se natrvalo součástí sovětského a posléze ruského kosmického know-how. Přes všechna vylepšení však byl vývoj stanic rozhodně spíše evolucí než revolucí. Zdálo by se, že stejně tomu mělo být i u základního bloku plánovaného komplexu Mir. Přesto byla některá technická řešení razantním krokem vpřed…
Ruské rakety Proton momentálně neprožívají aktivní období – zatím poslední start tohoto nosiče proběhl v dubnu letošního roku a šlo zatím o jediný start této rakety v letošním roce. Nad osudem Protonu se už začaly stahovat temné mraky. Alexej Varočko, šéf Chruničevova výrobního závodu, který staví rakety Proton, je však optimistou. Podle jeho slov může společnost v příštím roce vypustit až deset raket Proton. „Díky podpoře od agentury Roskosmos může náš výrobní závod postupně rozjíždět výrobu raket na obou výrobních místech – v Moskvě a v Omsku. Příští rok čekáme navýšení aktivit z hlediska startů našich těžkých raket. Mohli bychom se dostat až na deset vypuštěných Protonů a mohli bychom vykonat i další letovou zkoušku Angary 5,“ uvedl Varočko v tiskové zprávě, kterou vydal Roskosmos.
Není to tak dávno, co se na internetu objevila informace o tom, že soukromá společnost Blue Origin si pořídila novou loď a také my jsme Vás o této události krátce informovali. Nakonec jsme se však přeci jen rozhodli věnovat celé události trochu větší pozornost a na loď si více „posvítili“, protože zároveň s novou zprávou se vyrojila řada nejrůznějších spekulací – k čemu by mohla ona zakoupená loď asi sloužit nebo co je tato loď vlastně zač? Ani my samozřejmě zatím neznáme všechny podrobnosti. Oficiální prohlášení o podrobnostech zatím nejsou, ale několik informací se dá již teď alespoň dobře odhadnout. Navíc neoficiální zdroje také mnohé prozrazují. Jedno je však jisté, známe první plavidlo z plánované flotily společnosti Blue Origin, které bude sloužit k přistávání prvních stupňů raket New Glenn.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
