Jsem tak šťastná, že můžu zůstat!

úvodní obrázek

„Už jste slyšeli tu novinku? Ruská kosmická agentura Roskosmos dnes oficiálně oznámila, že naše přistání bude odloženo až na začátek června, což znamená… že Terry, Anton a já můžeme ve vesmíru zůstat o několik týdnů déle! Teď, když to píšu se mi ani nechce věřit, že naše původní přistání mělo proběhnout už zítra a já bych se teď chystala naposledy vklouznout do mého spacáku na ISS. Domnívám se, že jsem ještě nebyla mentálně připravená opustit stanici. Z části to bylo určitě způsobeno tím, že tato změna plánu visela ve vzduchu už nějaký čas.

Kosmotýdeník 139. díl (11.5. – 17.5.2015)

Kosmonautika i my samotní máme za sebou další týden. Pokud vás zajímají události, které v uplynulých sedmi dnech hýbaly průzkumem vesmíru, jste tu správně. Právě totiž vyšlo další vydání kosmotýdeníku. V něm se podíváme samozřejmě na událost, která očernila konec týdne. Havárie rakety Proton však nebyla jedním sobotním neúspěchem ruské techniky. Podíváme se ale i na SpaceX, která získala cennou certifikaci své rakety a nevynecháme ani Mars, Ceres, nebo odstoupení Sarah Brighton z její plánovaného výletu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Přejeme hezké čtení a příjemnou neděli.

Animace útvarů na Cereře, skvrna samozřejmě nechybí

Ceres kredit: nasa.gov

Sonda Dawn zase trochu poklesla níže k trpasličí planetě Ceres. Útvary na povrchu tak dostaly o něco ostřejší obrysy. Stále to není dostatečné na to, abychom rozpoznali, co se skrývá za jasně světlou skvrnou v jednom z kráterů, která upoutala pozornost hned na prvních snímcích, kdy se Dawn teprve začala usazovat na orbitě.

8.5.2015 sonda ukončila snímkování na orbitě 13 600 km na Cererou a jala se snižovat svojí výšku nad povrchem. 11. května již protla 13 000 km. Během 15.května sestoupila z 8 900 km až na 7 700 km. 16. května sonda klesání na chvíli přerušila, aby pořídila snímky, které jí poslouží pro další navigaci. Na počátku června zakotví Dawn na druhé parkovací dráze ve výšce 4 400 km, kde proběhne další podrobnější mapování trpasličí planety.

SLEDUJEME: Problémy ruské techniky nekončí

Kosmická technika vyrobená v největší zemi světa zažívá v těchto dnech velmi těžké období. Svět ještě nerozdýchal ztrátu zásobovací lodi Progress M-27M (vyšetřování stále trvá, ale vypadá to na chybu horního stupně) a už tu máme další selhání. Dnes, tedy v 7:47 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Jejím nákladem byl 5 325 kg těžký telekomunikační satelit MexSat-1 přezdívaný též Centenario. Cílem byla dráha přechodová ke geostacionární – 35 786 x 8 985 km se sklonem 20,1°. Krátce po startu se ale začaly objevovat informace o problémech.

Konec snu o zpěvačce na ISS?

Obal alba Dreamcahser

Letos na podzim měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat kosmická loď Sojuz TMA-18M, která měla na ISS dopravit ruského kosmonauta Sergeje Volkova, jeho dánského kolegu Andrease Mogensena a zpěvačku Sarah Brightman – devátého platícího návštěvníka ISS a teprve druhou ženu v této roli. Stanice by se tak po šesti letech dočkala návštěvy kosmického turisty. Součástí desetidenního pobytu mělo být i pěvecké vystoupení. Detaily smlouvy sice nejsou veřejné, ale kvalifikované odhady hovoří o částce okolo 50 milionů dolarů. Její mise měla skončit návratem v Sojuzu TMA-16M spolu s Mogensenem a Gennadijem Padalkou.

Rachot kolem SLS a Orionu

Aby mohla jednou nová americká superraketa zaburácet v plné síle, je potřeba už nyní udělat mnoho příprav, zkoušek a měření. Amerika se připravuje na svou novou éru průzkumu vesmíru, jejíž vlajkovou lodí bude raketa SLS a loď Orion. Jenže člověk se může v tom velkém množství jednotlivých testů ztratit a proto je čas od času potřeba udělat rekapitulaci posledních týdnů a třeba ve videu shrnout dosažené pokroky. Poslední dobou se zkoušky zaměřovaly hlavně na pohonný systém a proto NASA pojmenovala souhrnné video z posledních týdnů „Ready to rumble“, což můžeme přeložit jako „Připraveni na rámus“, nebo volněji „To bude rachot“. Pokud máte tři minuty volného času a chcete si prohlédnout pokroky v přípravě nové techniky, je pro Vás aktuální video jako stvořené.

Tajemství levných raket od SpaceX

Crew Dragon zdroj: spacex

Poodhalme roušku tajemství, které umožňuje dělat SpaceX rakety tak levné a přitom stejně spolehlivé jako drahé konkurenční výrobky. Jak je možné, že největší konkurent, společnost ULA dodává rakety Atlas V za přibližně 380 miliónů dolarů, přitom používá levné ruské motory, zatímco SpaceX všechno vyrábí v USA a dokáže se dostat až na nějakých 90 miliónů dolarů, přičemž spolehlivost jejích raket je prakticky totožná.

New Horizons vidí i malé měsíce

Do průletu americké sondy New Horizons kolem Pluta chybí už jen dva měsíce. Čím blíže sonda bude, tím více detailů spatří. Před několika hodinami se na internetu objevil další střípek postupného objevování detailů této trpasličí planety. New Horizons totiž dokázala detekovat malé měsíce Pluta, které nesou jména Styx, Nyx, Kerberos a Hydra. Dá se očekávat, že by americká sonda mohla v dalších týdnech odhalit i další měsíce, o kterých zatím nevíme, protože jsou moc malé a ani Hubbleův teleskop je nedokáže objevit. Přiložený obrázek krásně ilustruje, jaké detaily se dají díky moderní technice vyčíst i z na první pohled nekvalitních snímků.

Lidské smysly ve stavu beztíže

lidské smysly

Na oběžné dráze působí na lidský organismus stav beztíže, který přímo i nepřímo ovlivňuje celou řadu tělesných funkcí. Před počátkem vesmírné éry lidstva si lidé kladli mnoho otázek: Může člověk ve vesmíru vůbec přežít? Způsobí stav beztíže ztrátu vědomí? Budou lidé schopni konzumovat stravu? A jak to bude s jejich schopností vylučovat odpad? Na tyto i mnohé další otázky byly nalezeny odpovědi během prvních několika průkopnických letů na počátku šedesátých let. Avšak jak už pravil před stovkami let Sokrates, čím víc člověk ví, tím víc zjišťuje, že nic neví. S rozšiřujícím se poznáním nám vyvstala nekonečná řada otázek týkající se vlivů stavu beztíže na lidské tělo. Na mnohé z nich se snažíme odpovědět prostřednictvím výzkumu, který probíhá na ISS. Pojďme se tedy podívat, jaký má pobyt na oběžné dráze vliv na specifickou skupinu tělesných funkcí – 5 lidských smyslů.

Úžasná čísla o Keplerovi

Kepler na oběžné dráze Slunce

Současná jednička v hledání planet mimo Sluneční soustavu přežila svou vlastní klinickou smrt a stále posílá vědcům mimořádně cenná vědecká data o vzdálených světech. Jenže jak už to tak bývá – ten skutečný údiv člověka přepadne až ve chvíli, kdy vidí souhrnné statistiky na jednom místě. Na internetu se proto objevila povedená infografika, která ukazuje, čeho teleskop Kepler za svých šest let v kosmu dosáhl. jelikož ne všichni naši čtenáři vládnou angličtinou, rozhodli jsme se obrázek přeložit.