sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

ARRAKIHS

Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.

Hestus

Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.

AscendArc

Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.

Aerospace Corp.

Společnost Aerospace Corp. začala spolupracovat se společností Google Public Sector na vývoji aplikace s umělou inteligencí a s využitím vysoce výkonných počítačů pro předpověd sluneční aktivity.

EnVision

Evropská kosmická agentura (ESA) udělila společnosti Thales Alenia Space kontrakt v celkové hodnotě 367 milionů EUR na vedení vývoje družice EnVision, která má být vynesena v listopadu roku 2031 na vědeckou misi k Venuši.

Články

Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek (22)

Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.

Technické zjevení jménem Stratolaunch

O soukromém letounu Stratolaunch nebylo v poslední době příliš často slyšet, ale to neznamená, že se tento projekt, do kterého investoval především Paul Allen (spolu s Billem Gatesem zakladatel Microsoftu), dále nerozvíjí. V průběhu minulých dní společnost na svém webu zveřejnila fotky ze stavby nosného dvoutrupého letounu, který by měl vynášet do výšky deseti kilometrů kosmickou raketu. V podstatě jde o hodně zvětšený princip známý od rakety Pegasus. Na fotkách je vidět, že letoun už disponuje masivními podvozky, ale jeho trup ještě bude potřebovat hodně práce. Je ale pozitivní vidět, že projekt neumřel, ale že se na něm stále pracuje.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Čínská loď zakotvila, soukromá čeká na záchyt

Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.

Nový velký teleskop v roce 2025?

Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.

Posádka na ISS je kompletní – pětičlenná

Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

První dokončený exemplář motoru BE-4

Motor BE-4 je velmi blízko nasazení na Vulcan

Společnost Blue Origin má v těchto dnech jistě nervy napnuté jako ocelové struny. Není se co divit. Schyluje se totiž ke zkouškám, které mohou rozhodnout o dalším vývoji firmy. Na zkušební základně West Texas se totiž chystají statické zážehy testovacího exempláře motoru BE-4. Blue Origin stále bojuje s konkurencí. Tradiční výrobce raketových motorů – Aerojet Rocketdyne totiž vyvíjí vlastní motor AR-1 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Obě firmy přitom usilují o to, kdo bude dodávat motory pro připravovanou raketu Vulcan od společnosti United Launch Alliance. Její ředitel Tory Bruno navíc před pár dny oznámil, že pokud aktuální zkoušky dopadnou dobře, bude pro chystaný Vulcan vybrán právě BE-4.

Cygnus napěchovaný vědou

Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.