sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Náš eshop
Články
Ředitel Kennedyho střediska, Bob Cabana dnes prezentoval stav připravenosti soukromých firem SpaceX a Boeing, které pro NASA budou zajišťovat dopravu astronautů na ISS. Největší pozornost si zasloužil slajd, který najdete pod tímto odstavcem. V něm jsou uvedeny i velmi zajímavé termíny – třeba že letos v srpnu poletí k ISS nepilotované lodě Crew Dragon i Starliner, ale i to, že bychom se ještě letos mohli dočkat i jejich pilotovaných verzí – Boeing v listopadu a SpaceX v prosinci. To bylo překvapivé, ale nejzajímavější byla informace o chystané zkoušce záchrany lodi Crew Dragon za letu. Ta se má totiž oproti dříve zvažovaným termínům urychlit velmi výrazně.
Rakety Delta II, které dříve patřily mezi hlavní americké nosiče stojí na prahu důchodu. Rakety, které vynášely třeba marsovská vozítka MER, nebo sondu MESSENGER k Merkuru už letěly celkem 155× a zbývá jen jediná mise. V jejím rámci vynese Delta II z Vandenbergovy základny v Kalifornii družici Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, zkráceně ICESat-2. Jejím úkolem bude s pomocí laserů velmi přesně měřit topografii naší planety a na základě těchto měření sledovat například změny mocnosti ledovců. Start úplně poslední Delty II by měl přijít až v září letošního roku, ale už nyní na kosmodrom dorazily aerodynamické kryty.
Program Gemini měl vydláždit cestu na Měsíc prostřednictvím ověření technologií, technik a postupů nutných k uskutečnění lunárních výprav. Prvních osm pilotovaných misí nade vší pochybnost prokázalo, že je možné uskutečňovat dlouhodobé pobyty ve vesmíru, setkávat se na orbitu s jinými tělesy a provádět s nimi pevná spojení. Do skutečně kompletního seznamu úkonů však bylo třeba doplnit ještě dvě položky. První bylo rendez vous na prvním orbitu (zvané M=1), které mělo simulovat jeden ze scénářů setkání lunárního modulu s mateřskou lodí po startu z Měsíce. Druhým bodem pak bylo zvládnutí práce v otevřeném prostoru. V době plánování letu Gemini XI nikdo nemohl tušit, že vycházky při misích GTA-9A a GTA-10 přinesou přinejmenším rozporuplné výsledky a přinutí zainteresované ke změně pohledu na dosavadní systém nácviku a vývoje pomůcek pro EVA. Proto byly některé detaily a úpravy dopracovávány narychlo. Vycházka byla ovšem také nutná k vykonání velmi zajímavého experimentu, který byl už dlouho v hledáčku jak Američanů, tak Sovětů. Sověti dokonce počítali s tímto experimentem v rámci programu Voschod, ale nikdy se nedostali k jeho realizaci. Američané nyní měli možnost vykonat
Z Vandenbergovy základny už startovalo mnoho různých raket na různé oběžné dráhy, kam dopravovaly různé družice s různými úkoly. Ještě nikdy však z této základny na pobřeží tichého oceánu neodstartovala raketa, která by mířila na únikovou dráhu od Země. Pokud se nic nepokazí, mělo by se to 5. května změnit. Právě v tento den by ze zdejšího odpalovacího komplexu 3E měla odstartovat raketa Atlas V v konfiguraci 401. Jde sice o nejslabší verzi tohoto nosiče, protože má pouze čtyřmetrový kryt a žádné urychlovací bloky, přesto však urychlí svůj náklad na únikovou rychlost od Země. Nosič navíc bude muset respektovat střelecký prostor a nebude moci letět na východ, jako když se startuje z Floridy. Na východním pobřeží je totiž momentálně čilý startovní ruch a navíc Atlas tuto misi zvládne i z Kalifornie. Na špičce rakety bude sedět lander InSight, který poletí k Marsu. Svými citlivými senzory by měl prozkoumat vnitřní vrstvy této planety a prozradit, jak se formovala. Do startu sice ještě zbývá několik týdnů, ale už nyní je vidět, že se nezadržitelně blíží. Sonda již
Kosmická loď Dragon se již pomalu chystá na svou další misi u Mezinárodní vesmírné stanice. Jak je zvykem, tak po statickém zážehu Falconu přineseme článek rozebírající samotnou misi se všemi důležitými informacemi, ale ještě předtím jsme se rozhodli vydat tento článek, který se zaměří misi SpaceX CRS-14 z hlediska nových vědeckých experimentů, které na stanici dopraví. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu na Floridě dojít nejdříve 2. dubna, přičemž Dragon poveze kromě vědy i zásoby a vybavení k provozu stanice.
NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.
Zajímají vás skutečné tváře a příběhy lidí, kteří připravují mise kosmických družic a sond? Dnes jsme v pravidelném týdenním souhrnu nejzajímavějších událostí kosmonautiky dali prostor přípravnému týmu mise Sentinel 3B Evropské kosmické agentury. Netradiční a značně osobní pojetí vám nabízí nevšední pohled na práci, kterou provádí technici a inženýři programu Sentinel. Krom toho se v Kosmotýdeníku dočkáte i tradičních rubrik, které vás mimo jiné zavedou do Číny, na Nový Zéland i vás nechají nahlédnout do interiéru Crew Dragonu.
Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.
Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední předvánoční týden byl v kosmonautice nebývale rušný. Devět orbitálních startů, které si mezi sebe rozložily rakety Falcon 9, Ariane 6, Atlas V, CZ-5, CZ-4B
V rámci procesu schvalování nominace na post administrátora NASA se Jared Isaacman na potvrzovacím slyšení v Senátu 3. prosince 2025 v odpovědi na přímou otázku senátora Teda
Další týden je za námi a je proto ideální čas si shrnout, co zajímavého se dělo v kosmonautice. Kosmotýdeník si jako hlavní téma bere oznámení jednoho ze
Ani v prosinci kosmonautické dění nepolevuje a my jsme tak pro vás připravili další týdenní souhrn kosmonautického dění. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal první let čínské
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy
Další týden utekl jako voda a před vámi je týdenní shrnutí kosmonautického dění. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma vzal popis některých družic, které vzlétly na
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Mezinárodní den Mesíce je každoroční událost, která se slaví 20. července. Je připomenutím historického okamžiku, kdy člověk poprvé přistál na Měsíci v roce 1969 v rámci mise Apollo 11. Na tento den připadají různé popularizační, vzdělávací či kulturní akce pořádané po celém světě.
Po určité odmlce se opět vracíme k záznamům přednášek. Přednášejícím dnes bude nám všem dobře známý šéfredaktor serveru kosmonautix.cz, pan Dušan Majer. Tématem jeho přednášky budou kosmické agentury a jejich úspěchy či milníky. V této přednášce vynecháme tu nejznámější z nich, kterou je americká
Rudá planeta je dlouhodobě nejlákavějším cílem našich výprav. A dnes 15. 7. 2025 je to přesně na den 60 let od prvního přímého pozorování Marsu sondou Mariner 4. Proto si připomeneme průkopnické mise posledních 60 let, ukážeme si i výsledky nejnovějších průzkumů a zkusíme nahlédnout
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
