Zabalený průzkumník Marsu

Od čtenářů jsme se dozvěděli, že by ocenili častější informace o přípravě misí. Rozhodli jsme se tento trend vyslyšet a budeme se snažit o pokrocích ve stavbě sondy informovat častěji. Dnes Vám přinášíme fotografie americké sondy InSight, která se v březnu příštího roku vydá k Marsu společně se dvěma cubesaty. Sonda byla ve druhé polovině srpna uložena do bílé přeletové schránky, která bude chránit cenný interiér až do té chvíle, než dorazí k Marsu. Sonda InSight je stacionární lander velmi podobný projektu Phoenix. jeho úkolem bude přistát v lokalitě Elysium Planitia, kde začne pomocí citlivých přístrojů zkoumat vnitřní složení Rudé planety.

Sojuz, díl 5. – Ve jménu války

Již když se Koroljov snažil prosadit první pilotovanou loď Vostok, zdůrazňoval hlavně vojenské využití. Na špehování jiných zemí a jednou v budoucnu i ničení satelitů politici slyšeli a pilotovaný let povolili. Proto se po odstartování programu Sojuz s touto lodí počítalo také v maskáčově zelené. Ne jen na papíře proto vzniklo několik verzí, které rozhodně neměly sloužit vědě.

Už žádná voda v přilbě

Vzpomínky na výcvik

„Včerejší den byl plný výcviku, který byl rozdělen do mnoha malých a různorodých činností sahajících od radioamatérského vysílání přes robotiku, snímání oční sítnice až po odstraňování některých poruch počítačových sítí LAN. Jedna výuka však byla velice odlišná a zvláštní – byl to výcvik v citlivosti HAP. HAP je absorpční vložka, kterou nyní přidáváme do přilby amerického skafandru EMU sloužícího pro vycházky do volného kosmu. Tato vložka pomáhá snižovat riziko při potenciálním úniku vody, který nastal v roce 2013 při výstupu Lucy Parmitana.

Deník astronautky, návrat (první část)

úvodní obrázek

Ano, ano, je to tak – Samantha Cristoforetti opět píše! Život často přináší vtipné, paradoxní a hlavně nečekané situace. Minulý týden jsme Deník astronautky ukončili. Více než dva měsíce po ukončení mise Samanthy jsme čekali na její dojmy z návratu na Zemi a snažili se náš seriál do té doby udržet. Nakonec jsme se tedy přeci jen dočkali. Samantha velice podrobně píše o svých posledních okamžicích ve vesmíru a prvních dojmech a aktivitách po návratu. Oživme tedy ještě na chvíli náš seriál a začtěme se do vyprávění italské astronautky… „Po letní rehabilitaci a předání mnoha hlášení (a ano, po dvou týdnech dovolené), je čas dovést vyprávění o mé misi na ISS ke zdárnému konci. Toto je první zápis ze závěrečné série v mém deníku, ve kterém se ohlédnu zpět za svým odletem ze stanice, přistáním a adaptací na život na Zemi!

ANKETA: Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc?

Logo kosmonautix.cz

Od vyhlášení minulé ankety uplynuly už skoro dva měsíce a je proto na čase přijít opět s něčím novým. Tentokrát by nás zajímalo, kterou kosmickou agenturu, či stát máte nejraději – jinými slovy – o které kosmické agentuře si nejraději dohledáváte informace. Ankety jsou pro nás velmi důležitým prostředkem ke zpětné vazbě od čtenářů směrem k redakci, na které si velmi zakládáme. V tomto článku zároveň najdete vyhodnocení ankety minulé, ve které jste mohli hlasovat během prázdnin.

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Konstrukce Saturnu V polopatě

Pamatujete si na úsměvnou infografiku, kde byla raketa Falcon 9 popsaná velice strohým jazykem? V mírně odlehčeném článku, který je i přesto poučný, jsme vám ji nabídli v dubnu letošního roku. Jelikož byl článek poměrně úspěšný a čtenářům se líbil, rozhodli jsme se Vám nyní prezentovat podobnou infografiku. Tentokrát se bude týkat nejsilnější rakety, kterou lidstvo doposud postavilo a úspěšně využívalo – americkému lunárnímu nosiči Saturn V. Infografika popisuje všechny nejdůležitější součásti rakety včetně jejího nákladu – soulodí Apollo s velitelským a lunárním modulem, a to těmi nejjednoduššími slovy, kterým porozumí opravdu každý. Doufáme, že se vám bude líbit, že se u ní možná trochu pobavíte a snad i něčemu přiučíte.

Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

Chang'e 5 T1

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.

Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner

CST-100

Firma Boeing dnes oznámila důležitou novinku. Kosmická loď CST-100, která bude za několik let vozit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici se přejmenovala. Nově ji budeme označovat jako Starliner – společnost Boeing ji sice při dnešním otevření montážního hangáru na floridském kosmodromu označila jako CST-100 Starliner, nicméně dá se očekávat, že tohle označení je jen dočasné, aby lidé nebyli zmatení změnou názvu. Je pravděpodobné, že po nějaké době dojde k úplnému vypuštění zkratky CST-100 a zůstane jen Starliner.

ISS má na palubě zástupce pěti států

Mezinárodní vesmírná stanice v těchto dnech dělá čest svému jménu – dnes v 9:39 našeho času se k dokovacímu portu modulu Poisk připojila kosmická loď Sojuz TMA-18M. Po nezbytných zkouškách těsnosti spojení mohlo dojít k otevření průlezu a setkání posádek. Na stanici nyní pobývají čtyři Rusové (Michail Kornijenko, Gennadij Padalka, Sergej Volkov, Oleg Kononěnko), dva Američané (Scott Kelly a Kjell Lindgren), jeden Japonec (Kimija Jui), jeden Dán (Andreas Mogensen) a jeden Kazach (Ajdin Ajmbetov). Mezinárodnější složení posádky bychom v historii celé stanice nenašli.