Evropa
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Druhá mise japonské společnosti iSpace, lunární modul Resilience,pravděpodobně havarovala při pokusu o přistání na Měsíci 5. června.
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Jacobs Technology kontrakt v hodnotě až 4 miliard dolarů na 10 let na poskytování inženýrských a technických služeb.
Články
Tak i tento názor byl k zaslechnutí na 21. ročníku celosvětové konference World Satellite Business Week v Paříži. Pokud jste o této satelitní akci nikdy dříve neslyšeli, tak vězte, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších každoročních událostí, na kterou se sejdou stovky lidí z vesmírného businessu. Jsou to až na drobné výjimky výhradně výkonní ředitelé, techničtí ředitelé, šéfové marketingu a občas i finančníci. Novináři tam tvoří značnou menšinu. Shodou okolností jsem se některých akcí z programu mohl zúčastnit.
Dnes ve 13:55 našeho času by měl na Zemi dorazit poslední signál ze sondy Cassini, která 83 minut předtím shoří v atmosféře Saturnu. Skončí tak její mimořádně přínosná mise, díky které jsme se o Saturnu i o jeho rodině měsíců dozvěděli neskutečné množství informací. Cassini vstoupila na oběžnou dráhu planety s prstencem už v roce 2004 a od té doby jej zkoumala z dálky i hodně zblízka. Po 13 letech intenzivní práce tak pozemní týmy vyždímaly z možností této sondy i poslední kapky vědeckých informací. Tento článek si klade za cíl poskytnout aktuální zpravodajství spojené se zánikem této sondy.
Okamžik, o kterém jsme věděli již několik let dopředu, je tu. Stále nám připadalo, že je někde daleko, ale teď se stává realitou. Dnes se uzavře kapitola jedné z nejúžasnějších kosmických misí celé historie – americká sonda Cassini (s evropským podílem) dnes shoří v atmosféře planety Saturn, kolem které kroužila od roku 2004. Za ty roky dokázala nasbírat neskutečné množství údajů, díky kterým jsme mnoho věcí pochopili a také jsme dostali náměty nové otázky. Díky Cassini máme o Saturnu a jeho měsících nesrovnatelně lepší přehled než před startem této sondy. Dnes ve 13:54 našeho času sonda zanikne 1528 km nad vrcholky mraků.
Cvičení dělá mistra, žádný učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí – jsou to sice ohraná klišé, ale perfektně vystihují podstatu dnešního článku. Elon Musk před několika týdny slíbil, že brzy představí kompilaci záběrů z nepovedených přistání či jinak kuriózních momentů, ze kterých se SpaceX poučila na cestě ke znovupoužitelnosti svých raket. Dnes jsme se konečně dočkali – Musk nejprve zveřejnil na svém Instagramu kratší verzi, která stačila na internetu udělat slušné pozdvižení. o chvíli později SpaceX vydala na Youtube delší verzi a ta byla ještě lepší. Ve videu jsou totiž hojně použité záběry, které veřejnost ještě nikdy neviděla. A věřte mi, že tohle dvouminutové video za to opravdu stojí.
Rok 2017 se pomalu blíží ke své poslední čtvrtině a tak je čas se začít dívat na to, co nám přinese rok následující. Předpokládám, že všichni fanoušci kosmonautiky tak nějak tuší, že právě rok 2018 bude bez přehánění mimořádný. Proto jsme se rozhodli, že tradiční anketu s očekávanými událostmi zveřejníme o pár týdnů dříve než obvykle. Rok 2018 totiž nabídne tolik událostí, že je vhodné na ně začít upozorňovat se značným předstihem. V minulých letech jsme Vám vždy nabídli deset nejzajímavějších momentů následujícího roku s tím, že jste mohli hlasovat pro tři možnosti. Vzhledem k nabitosti roku 2018 Vám však přinášíme rovnou 20 významných momentů a svůj hlas můžete dát hned pěti událostem.
Startu kosmické lodi Sojuz MS-06 jsme se věnovali v úterý pozdě večer v rámci živě a česky komentovaného přenosu. Sojuz následně využil rychlé přeletové dráhy a spojil se s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Přes průlez v modulu Poisk pak tři muži (Alexandr Misurkin, Mark Vande Hei a Joseph Acaba) vstoupili do útrob stanice, kde už na ně čekal zárodek 53. dlouhodobé expedice (Sergej Rjazanskij, Randolph Bresnik a Paolo Nespoli). V dnešním článku se podíváme na životopisy všech tří nových obyvatel ISS. Bude řeč o jednom kosmickém nováčkovi a dvou mužích, kteří již zkušenost s dlouhodobým pobytem ve vesmíru mají.
Společnost Blue Origin provedla aktualizaci svých webových stránek a zveřejnila tak hned několik zajímavých informací o připravované raketě New Glenn. Ta má poprvé startovat v roce 2020, přičemž použije kyslíko-metanové motory BE-4. Raketa má startovat v floridské rampy číslo 36 a nosič vznikne ve dvou variantách – dvou stupňové a třístupňové. Důležité je, že v obou případech by se firma chtěla pokoušet o motorické přistání prvního stupně. Pokud New Glenn vznikne, mohl by vnést do kosmonautiky velmi zajímavý čerstvý vítr.
Firmy poskytující satelitní služby musí myslet hodně dopředu. Simulace jim ukazují, jaký vývoj se dá očekávat v různých oblastech světa a jaké služby budou zapotřebí za několik let. Firma SES předpokládá, že satelitní sítě se v budoucnu stanou součástí velkého množství letadel, lodí, domovů a firem. V pondělí proto oznámila svůj záměr zakoupit nejméně sedm družic s vysokou datovou kapacitou. Družice má vyrobit společnost Boeing a s jejich startem se počítá v roce 2021. Velmi zajímavé je, že firma SES chce těchto sedm družic vypustit na relativně málo používanou dráhu, která leží několik tisíc kilometrů nad rovníkem.
Ruský velitel lodi Alexander Misurkin a dva jeho američtí kolegové Mark Vande Hei a Joseph „Joe“ Acabá si v těchto chvílích užívají poslední hodiny na pevné zemi. Dnes pozdě večer totiž na zhruba pět a půl měsíce opustí povrch naší planety a vydají se na oběžnou dráhu, přičemž jejich útočištěm se stane Mezinárodní vesmírná stanice. Tento start si nenecháme ujít a zprostředkujeme Vám jej prostřednictvím živě a česky komentovaného přenosu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
