Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Jacobs Technology kontrakt v hodnotě až 4 miliard dolarů na 10 let na poskytování inženýrských a technických služeb.
Společnost Impulse Space získala v kole financování 300 milionů dolarů. Finance poslouží k rozšíření a vývoji technologie elektrického pohonu.
Během nedávné 3. bezpečnostní konference ESA, která se konala ve Varšavě, bylo oznámeno vítězné konsorcium pro implementaci polského národního programu pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis).
Společnost EchoStar objednala další geostacionární družici pro své televizní vysílání Dish Network. Objednávka přichází v období, kdy společnost signalizuje možnost podání návrhu na ochranu před bankrotem.
Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na 10 družic pro varování před střelami (MWT) na střední oběžné dráze Země.
Články
Tento týden jsme Vás v krátké zprávě upozornili na povedené video, které přehledně ukázalo, jak probíhá kalibrace primárního zrcadla Dalekohledu Jamese Webba. Dnes se k tomuto mimořádně zajímavému tématu vracíme ve formě velkého článku, jelikož NASA uvolnila zajímavé informace. Dnes se tedy podíváme, jak přesně probíhá seřizování jednotlivých šestiúhelníkových segmentů během pobytu v kryogenní vakuové komoře na Johnsonově středisku v Houstonu. Cílem je, aby se segmentované primární zrcadlo chovalo stejně jako monolitický díl o průměru šest a půl metru.
Společnost SpaceX nám opět naplánovala zajímavý program. Pokud se podaří dodržet avizované termíny, dočkáme se dvou startů během necelých dvou dnů. Stejně jako před několika měsíci to bude i tentokrát možné díky využití dvou na sobě nezávislých startovních ramp na opačných pobřežích Spojených států – Falcon nejprve odstartuje z Floridy a o zhruba 36 hodin později se podobného představení dočkáme i z Kalifornie. Dnešní krátký článek Vám přináší informace o aktuálně platných termínech startů i statických zážehů a navíc se podíváme, jak jeden z těchto startů souvisí s přípravou na toužebně očekávaný Falcon Heavy.
Pro mnoho z nás je ta událost ještě v živé paměti, skoro jako kdyby se stala včera – 8. září 2016 startovala z Floridy raketa Atlas V s vědeckou sondou OSIRIS-REx. Jejím cílem je asteroid Bennu bohatý na uhlík. Přímý let k tomuto cíli by byl ale komplikovaný a proto NASA naplánovala gravitační manévr u Země. A právě dnes – 22. září – přichází chvíle, kdy se k nám OSIRIS-REx na několik hodin vrátí. Pak nabere kurs ke svému cíli a k Zemi se vrátí až za několik let, kdy nám doveze pouzdro se vzorky povrchového materiálu.
Na Vandenbergově základně se ke startu chystá raketa Atlas V v konfiguraci 541. Jde tedy o druhou nejsilnější verzi této rakety, jaká je k dispozici! Zítra ráno v 7:38 našeho času by mělo dojít ke startu tohoto nosiče na tajnou misi NROL-42. V dalších dnech se můžete těšit na podrobný článek věnovaný rozboru nákladu, ale už nyní Vám můžeme prozradit, že se pod aerodynamickým krytem s největší pravděpodobností ukrývá družice ze systému Trumpet. Ty obíhají kolem Země po eliptické dráze skloněné vůči rovníku o desítky stupňů a zachytávají zde slabé pozemní signály. K tomu jim slouží obří anténa – některé zdroje hovoří až o průměru 150 metrů!
Už na konci prosince 2010 schválila kosmická rada Ruské akademie věd vývoj projektu MKA-FKI PN5 (Náklad číslo 5), což byla sluneční observatoř Arka. Projekt byl koncipován jako mezinárodní s podílem Spojených států a jeho hlavním úkolem měl být výzkum sluneční koróny z oběžné dráhy Země. V té době byl termín startu stanoven na rok 2015, přičemž sonda měla během tříleté služby sledovat Slunce v rentgenovém spektru. Samotná sonda má nést dvojici teleskopů s velmi vysokým rozlišením, které by na povrchu Slunce mělo činit pouze 100 kilometrů.
O technologii nafukovacího tepelného štítu, který by mohl umožnit přistávání těžkých nákladů na povrchu Marsu, nebylo delší dobu slyšet, ale vývoj zřejmě pokračuje dál. Projekt HIAD (Hypersonic Inflatable Aerodynamic Decelerator), který si klade za cíl vyvinout technologii nafukovacího tepelného štítu a vyrábět ji ve velkém. Jeho hlavní výhodou je, že svými rozměry a hmotnostní je výhodnější, než běžně používané tuhé tepelné štíty. Projekt sází na měkké materiály, které je možné složit, takže zabírají menší prostor a které se před vstupem do atmosféry nafouknou, čímž výrazně zvětší objem.
Zatímco Orion, který poletí v roce 2019 už je v pokročilé fázi výroby, kdy se testují jeho elektronické systémy, loď, která nejdříve v roce 2022 dopraví astronauty k Měsíci, prochází teprve úvodními fázemi. V nedávném Kosmotýdeníku jsme Vás informovali o vytvoření části přetlakové kabiny, ve které budou umístěna okna a dnes se na celou výrobu podíváme podrobněji. Díl s okny vyrobený kalifornskou společností AMRO totiž čeká cesta na Michoudovo středisko, kde bude svařen dohromady s dalšími díly, čímž vznikne základní konstrukce prvního pilotovaného Orionu.
Kosmická loď Dragon se v neděli odpoledne našeho času vrátila na Zemi, když přistála do vln Tichého oceánu západně od Kalifornie, čímž skončila mise SpaceX CRS-12. Kosmické plavidlo vylovila loď na palubu a zamířila s ním do přístavu Los Angeles (San Pedro). Využili jsme tedy služeb Michaely Pavlik, manželky Davida Pavlíka, který pracuje ve SpaceX a požádali ji, zda by nemohla vyrazit na místo. Cílem měl být kromě fotografií i návod pro případné zájemce, kteří by se při návštěvě Kalifornie chtěli podívat, jak vypadá manipulace s Dragonem po vyložení na pevninu. Jenže se to trochu zkomplikovalo.
Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
