Třetí člen rodiny Sentinel je hotový

Evropská řada družic Sentinel zaměřená na studium planety Země spadá do programu Copernicus. Plány hovoří o vypuštění pěti různých typů družic, přičemž každý typ bude disponovat dvěma satelity. Sentinel 1 zaměřený na radarové snímkování už na oběžné dráze krouží od dubna 2014, kdy jej z Kourou vynesla raketa Sojuz. Letos v červnu se díky raketě Vega podíval na oběžnou dráhu Sentinel 2A zaměřený na multispektrální snímkování povrchu především ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Na pomyslné dveře ale už klepe zástupce třetího typu družic Sentinel, který by měl startovat na začátku prosince.

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

Audiovizuální pohlazení od Scotta Kellyho

Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.

Družice MMS stanovily rekord

Na začátku kosmonautiky bylo potřeba vyřešit mnoho problémů. Mezi nimi bychom našli i let dvou objektů ve formaci, což je nezbytným předpokladem pro spojení obou těles. Tento princip je dnes při letech zásobovacích lodí na ISS tak běžný, že jej ani nevnímáme. Přesto na starém dobrém letu ve formaci zbývá ještě hodně prostoru pro posouvání hranic. Jednou z výzev je zvyšování počtu objektů, které ve formaci letí. Čtyři družice amerického systému MMS zrovna teď přepisují historii, protože letí v doposud nejtěsnější formaci, jaké tento počet objektů kdy dosáhl.

Enceladus odhalil svůj působivý povrch

Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.

Další plány lodi Cygnus

Kosmická loď Cygnus pro čtvrtou zásobovací misi k ISS už je poměrně blízko dokončení. Poté, co minulý let vloni na konci října skončil v plamenech jen pár sekund po startu se událo hodně věcí – firma OSC, která provozuje rakety Antares a lodě Cygnus rozhodla o výměně motorů AJ-26, které se používají na prvních stupních nosičů. Dokud se nepodaří upravit raketu pro nové motory, budou lodě Cygnus létat na raketách Atlas V. A jelikož mají Atlasy větší nosnost než původní Antaresy, je možné na ně posadit větší a těžší kosmickou loď – příští Cygnus, který poletí ke stanici tedy už bude v rozšířené formě s větším nákladovým prostorem, lehčími solárními panely a upravenými nádržemi na palivo. Všechny další lodě už budou využívat tento nový design.

Poslední dva průlety kolem Enceladu

Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!

Stopařův průvodce po kometách

I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.

Vulcan využije rampy po Atlasech

Společnost ULA, která momentálně provozuje rakety Atlas V a Delta IV připravuje zbrusu nový nosič pojmenovaný Vulcan. Ten by měl vyřešit řadu současných problémů. V první řadě má zbavit Spojené státy závislosti na dodávkách ruských motorů RD-180, které pohání první stupně raket Atlas V. Kromě toho by měla ušetřit i samotná firma – momentálně provozuje dva typy raket s velmi podobnými parametry. Nasazením Vulcanu proto dojde k tlumení jejich provozu. Už nyní je ale potřeba řešit, odkud budou nové rakety startovat.

LISA Pathfinder už je na kosmodromu

Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.