Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
O cubesatu GOMX-4B nepíšeme na našem webu poprvé. Na konci listopadu jsme mu věnovali článek, ve kterém jsme představili jeho hlavní úkoly, mezi které patří kromě testování nových technologií i zkouška komunikačního propojení s jiným cubesatem. Dnes se ale zaměříme na pohonný systém, díky kterému bude tento cubesat moci měnit svou oběžnou dráhu. Jde o jednotku, která byla speciálně připravena pro potřeby malých družic. Start obou cubesatů složených ze šesti základních kostek se již pomalu blíží – do vesmíru mají letět již 2. února na čínské raketě Dlouhý pochod 2D.
Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.
Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.
Dočkali jsme se! Po mnoha letech počítačových vizualizací, animací a více či méně zdařilých pokusů o grafické slepení tří stupňů Falconů 9 dohromady máme před sebou historicky první fotografie skutečného Falconu Heavy! Elon Musk před pár minutami zveřejnil tyto snímky na svém Instagramu a Twitteru a my Vám je nyní rádi přinášíme. Fotky vznikly v hale HIF u rampy 39A, kde obří raketa vzniká. Na snímcích je například vidět, že boční stupně opravdu disponují titanovými kormidly, zatímco centrální stupeň má kormidla hliníková.
Rok 2017 byl pro firmu SpaceX mimořádně povedený – především proto, že se podařilo rozjet opakované používání prvních stupňů raket Falcon i lodí Dragon. Končící rok byl pro SpaceX rekordní – doposud nejvíce startů měla v roce 2016, kdy provedla osm startů. V letošním roce byl tento rekord více než zdvojnásoben – momentálně má firma na svém kontě 17 startů a ještě se můžeme těšit na jeden další. V dnešním článku se tedy podíváme na to, co nám SpaceX nachystala do předvánočního času. Misí pro Iridium totiž SpaceX letošní rok započala a misí pro Iridium jej i stylově zakončí.
V době, kdy lidé na Zemi budou oslavovat příchod nového roku 2019, sonda New Horizons navštíví další ledový svět 2014 MU69. Tento objekt Kuiperova pásu je přitom poměrně malý. Odhadovaný průměr tělesa je pouhých 30–45 km a nachází se přibližně miliardu kilometrů od soustavy trpasličí planety Pluto, kterou sonda navštívila 14. července 2015. Kolem trpasličí planety Pluto sonda New Horizons proletěla v minimální vzdálenosti 12 500 km a pokud vše půjde podle plánu kolem objektu 2014 MU69 sonda dokonce prolétne pouze ve vzdálenosti 3,500 km. Vědci nám již teď slibují podrobné snímky povrchu tělesa, které mají mít dokonce ještě lepší kvalitu, než ty, které sonda pořídila u Pluta. Nedávno však výzkumný tým, který má sondu New Horizons na starosti, oznámil další vzrušující informaci. Kolem tělesa 2014 MU69 byl totiž pravděpodobně objeven měsíc a je dost dobře možné, že není ani zdaleka jediný.
Projekt Gemini dostal při svém zrodu do vínku několik hlavních cílů. Krom dlouhodobých misí a rendezvous včetně spojení s jiným tělesem na orbitu bylo třetím cílem v pořadí řízené přistání na souši. První část, tedy řízený průchod atmosférou, byl žádoucí nejen coby akademické cvičení, s kontrolovanou trajektorií se totiž počítalo u Apolla během návratu od Měsíce. Dosavadní zkušenosti s návratem těles zpět do atmosféry byly jak na sovětské, tak na americké straně získány výlučně s využitím balistické trajektorie. Tu využívaly kabiny Vostok a Mercury a zjednodušeně řečeno znamenala, že před deorbitačním zážehem bylo třeba zorientovat kabinu, přesně dodržet čas zážehu a pak už bylo vše v rukou prozřetelnosti a astronaut byl pouhým pasažérem. To měla Gemini změnit. Druhá část onoho úkolu byla stejně důležitá: jestliže bude kabina schopna relativně přesného přistání a případných korekcí trajektorie, bylo by vhodné nechat ji dosednout na pevninu. Záchranné operace na moři znamenaly astronomické náklady nutné pro vydržování záchranných složek v daném oceánu, navíc přistání na hladinu, jakkoli výhodné z hlediska dimenzování přistávacího systému (voda působí jako solidní tlumič), s sebou
Na misi Iridium-2 letěl v červnu letošního roku Falcon 9 s novými roštovými kormidly. Ta se lišila nejen tvarem a velikostí, ale především materiálem. Místo tradičního hliníku byl použit titan. Ačkoliv Elon Musk nová kormidla hodně chválil, jejich dalšího nasazení jsme se již nedočkali a všechny následující mise obsloužila stará hliníková kormidla. Spekulovalo se o mnoha důvodech, ale Elon Musk nyní na Twitteru prozradil, jak to ve skutečnosti je. Nás může těšit, že se nad touto novou technologií nezavřela voda a že ji čeká slibná budoucnost.
Kosmická loď Sojuz MS-07 se v neděli ráno našeho času vydala na svou cestu do vesmíru. V anatomických křeslech leželi zástupci tří států – Rus Anton Škaplerov, Američan Scott Tingle a Japonec Norišige Kanaj. Této posádce včera začala téměř půlroční kosmická mise – zemskou tíži opět pocítí až v červnu příštího roku, kdy mají naplánovaný návrat zpět. V dnešním článku se podíváme na jednotlivé členy posádky a podrobněji se s nimi seznámíme. Každý z nich pochází z jiného státu, přesto mají minimálně jednu věc společnou. Všichni tři totiž před vstupem do oddílu astronautů působili v armádě.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.