sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Thales Alenia Space

Společnost Thales Alenia Space oznámila 30. ledna kontrakt v hodnotě téměř 900 milionů dolarů na vývoj a dodávku prvku Lunar Descent Element (LDE) pro Argonaut, nákladní přistávací modul Evropské vesmírné agentury.

ARRAKIHS

Španělská společnost Added Value Solutions (AVS) získala kontrakt na počáteční fáze vědecké mise ARRAKIHS, ESA F-Class, neboli rychlé astrofyzické mise Evropské vesmírné agentury.

Hestus

Hestus, startup spoluzaložený bývalým generálním ředitelem společnosti SpaceRyde Sohrabem Haghighatem, získal 1,5 milionu dolarů na vývoj AI kopilota pro software, který pomůže programátorům vyvíjet bezchybný kód rychleji a efektivněji.

AscendArc

Start up AscendArc, založený bývalým hlavním inženýrem SpaceX, oznámil kontrakt na Phase II Small Business Technology Transfer (STTR) v hodnotě 1,8 milionu USD od společnosti AFWERX. Start-up sází na oživení geostacionární komunikace.

Články

Přelet nad Evropou ve 4K rozlišení

Astronauti mají z paluby ISS úžasný výhled na naši planetu, který se navíc každou chvíli mění. My, běžní pozemšťané, můžeme díky videím alespoň částečně pocítit ten jemně elektrizující pocit, kdy pod Vámi ubíhá Země. Video, které Vám dnes přinášíme je unikátní hned z několika důvodů. Jedním z nich je ultravysoké rozlišení, takže pokud máte monitor, nebo televizi s touto technologií, pak si přijdete na své ještě mnohem více. Druhým důvodem je, že na videu pořízeném vloni v srpnu máme natočený přelet přes náš kontinent. A pokud si někdo není jistý v kramflecích co se zeměpisu týče, tomu pomohou popisky ukazující, kde jsou která města. Tři a půl minuty dlouhá cesta právě začíná, přejeme příjemné zážitky.

Česká družice na světové úrovni

V pátek 23. června zaburácely motory indické rakety PSLV. Tímto okamžikem započala na české poměry zcela ojedinělá mise, která se bez nadsázky řadí šíří svého výzkumu na světovou špičku v dané kategorii. Na špici indické rakety letělo několik desítek družic, mezi kterými byla i česká družice VZLUSAT-1. Nejen, že Česká republika tak po dlouhých čtrnácti letech měla konečně svoji družici, ale právě vědecké cíle této družice ji zařadily mezi uznávané a přínosné mise světového formátu. Neměla by proto zůstávat ve stínu své slovenské sestřičky SkCUBE a následující článek vám má ukázat, jak velkou vědu dokáže dělat tak malá družice.

Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.

Smrtící požár po dopadu trosek Sojuzu je objasněn

O tom, že při startu rakety Sojuz s kosmickou lodí Progress MS-06 došlo k politováníhodné nehodě, jsme Vás již informovali formou krátké zprávy. Nyní se k tématu vracíme, jelikož skončilo vyšetřování celé události. Ale vraťme se teď zpět do 14. června – Sojuz 2.1a startuje z rampy 31/6 a míří k obloze. Podle plánu po necelých dvou minutách spotřebují postranní bloky palivo a jsou odhozeny. Jejich trosky dopadnou do předem vybrané oblasti zhruba 350 kilometrů od startovní rampy. Jenže tentokrát se situace shodou nešťastných náhod vymkla kontrole a výsledkem jsou dva mrtví muži.

Aerodynamický kryt rakety Atlas V

Vědecká komunikační družice má problém

Před pár dny jsme Vám poskytli pohled na družici TDRS-M, která měla 3. srpna startovat na raketě Atlas V. Nyní je však tento termín startu v ohrožení – na telekomunikační družici se totiž 14. července během usazování na vypouštěcí adaptér před uzavřením do aerodynamického krytu udál blíže nespecifikovaný incident. NASA pouze zveřejnila krátkou tiskovou zprávu, ve které uvádí, že její odborníci spolu s kolegy z firmy Boeing vyšetřují událost ve firmě Astrotech Space Operations, do které by měla být zapojena všesměrová anténa v pásmu S. Zatím nevíme, co přesně se mělo s anténou stát, ani v jakém stavu se nachází. Inspekce podobných incidentů ale téměř vždy znamená výrazné časové investice oproti původnímu plánu. Je tak ve hvězdách, zda se podaří dodržet avizovaný termín startu 3. srpna. O dalším dění Vás budeme informovat.

Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)

Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.

Procházka po evropském vědeckém modulu

Modul Columbus je jedním z nejvýraznějších příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho úkolem je hostit nejrůznější vědecké experimenty. Pokud Vás někdy zajímalo, jak to uvnitř tohoto modulu vypadá, pak Vás jistě zaujme video v tomto článku. Jeho autorem je britský astronaut Tim Peake, který na stanici pobýval na přelomu let 2015 a 2016. I bez znalosti angličtiny se můžete kochat pohledem na široké spektrum vědeckých přístrojů, ale evropský astronaut zároveň hovoří o některých zajímavých kouscích – od krevní odstředivky až po zařízení studující chování slitin ve stavu mikrogravitace.

Doprava vzorků z Marsu do roku 2030

Jednou z největších kosmonautických výzev je doprava vzorků z Marsu na Zemi. Analytické možnosti, které mají pozemské laboratoře se nedají srovnat se sebelépe vybaveným vozítkem. Kosmické agentury proto již několik let chystají projekt, který by měl přistát na Marsu, odebrat vzorky a dopravit je na naši planetu. Za poslední roky vzniklo hned několik scénářů, které počítaly s různým počtem jednotlivých dílů celého řetězce a s různými daty startů. Nyní začínají plány nabírat konkrétní rozměry a díky tomu je jasně vidět, že se realizace pomalu, ale jistě blíží.

TDRS-M má plné nádrže

Komunikační družice za 408 milionů dolarů určená pro přenos dat z vědeckých družic NASA čeká na svůj start na raketě Atlas V. Momentálně probíhají závěrečné přípravy před startem z rampy 41, který je plánován na 3. srpna. Čtyřicet minut dlouhé startovní okno se otevře v 15:02 našeho času. Družice postavená firmou Boeing se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde bude přijímat telemetrii, video, vědecká data, nebo i zvuková data z družic na nízké oběžné dráze včetně ISS nebo Hubbleova teleskopu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.